Pinot Noir Gatita Jak je psáno, hlavně pevné odhodlání rodiče funguje! A mám obavu, že účast menší než každý den jen prodlužuje adaptaci. (odskok kvůli vánocům je naprosto na nic, ale tomu se člověk nevyhne, nemoci jsou to samé..). 

Hlavně se nenechat zviklat pitomci, co tvrdí, že dítě do 3 let MUSÍ být full time doma s matkou! To date!

Gatita Když je dítku 2,5 proč už nechodí do školky? Jen se ptám, protože mám pocit, že pak bude podstupovat to zvykání si znova.

brrr Protože jsem potřebovala, aby nastoupil v době, kdy mu byly dva. Nevím jak u vás, ale u nás je se školkama problém, neb berou až od 3 a ani to není jisté (ptala jsem se). Taky v těch dvou nebyl syn ještě moc samoobslužný, tak jsme ho dali sem, kde ty tety dětem s lecčím ještě pomáhají a je jich tam víc na méně dětí. ve dvou letech by to mezi dvaceti staršími dětmi nedal, to jsem cítila. Tohleto je soukromé zařízení a  děti zde zůstávají až do 4 let, takže brzký přestup nehrozí. Taky to máme 1 minutu cesty od domu. Ale je to složitá kombinatorika teda.

Ne vždy to je tak, jak si rodič vymaluje a asi by bylo egositické očekávat, že to tak bude:)

Gatita No ony ty diskuze byly veskrze pozitivní, až jsem získala dojem, že to všechno bude super a růžové, tak jsem vykročila do nového týdne tak jako s nadšením... No a tady tohle 

Pinot Noir Všechno bude super, hlavní je do toho jít s pozitivní myslí. Hezky se rozloučit, připomenout, že máma zase přijde a nekoukat nalevo, napravo a jít. Děti vycítí, jestli jsou si rodiče jistí v kramflecích.  Jen je teda fakt, že ideální je, když chodí hned od začátku každý den. Syn chodil do jeslí od deseti měsíců denně. Začátek byl naprosto v pohodě, když byl starší, tak třeba někdy po delší absenci párkrát ráno brečel, pak se to srovnalo.  V jeho 2,5r jsme se přestěhovali, začal chodit jen dva dny v týdnu a přivykání bylo horší. Ale často dělal jen scénku pro mě, tam se hned srovnal. 

Kamarádky dcera byla i pro učitelky jeslí velký oříšek, už navrhovaly vzdát to. To jí byly víc než 2 roky. Nakonec se to taky srovnalo a chodí ráda. 

Gatita Mě to jen zajímalo, protože mi přišel na jesle už velký. Ale všechny argumenty chápu, ten dotaz nebyl myšlen nějak negativně. A říkám si, jaké štěstí máme s naší školkou, kde berou v zásadě všechny (dvouleté taky, ale s podmínkou, že začnou až v 2,5 letech).

Gatita Dcera mivala tyhle place cely prvni rok ve skolce. Jeden tyden dobry, dalsi tyden proplakala. Kolem tech Vanoc to trvalo taky dlouho. Chtelo to pevne presvedceni, ze delam dobre, rozloucit se a jit. Pres den vysvetlit, ze maminka ma praci, ale hned po praci si prejde. S tim chozenim na wc a hladovenim, to je tezke radit. Muze mit fakt nejaky problem (u nas nakonec z dcery vylezlo, ze se kluci smeji holcickam na toaletach), ale taky muze jen zkouset, jestli nepovolis. Druhy rok uz byl v pohode, to to brala skolku jako samozrejmost. V predskolacich mi vycitala, ze chodim moc brzy (ctvrta odpoledni), ze si nestihne pohrat.

Se synem je to horsi. Citi ze me nejistotu (sama si to uvedomuju) a pak rano ve skolce breci. Navic je ted tyden ve skolce, pak zase tyden doma nemocny, takze zaciname porad dokola :(

@pavlena, @lamicka @brr Díky za postřehy!

Pinot Noir  Šiš, já nechci šířit negativní emoce:) Naopak, jsem zastánce předškolních zařízení! A ty pokroky, které tam dítě udělá, fakt, že jo. Jen to teď u nás zkrátka neběží jako na drátkách, mele se to ve mně a ventiluji se zde. Já bych si měla zřídit trvalý pobyt ve stěžovacím vlákně, mám teď nějaké škarohlídské období a špatný pocit úplně ze všeho. 

No školku nechci vidět, já si tam nezvykla nikdy. Řvala jsem tam dva roky a pamatuju si to doteď, a obávám se, že ze mně dcera určitě přesvědčení, že školka je správná věc, cítit  nebude 

Gatita Ježiš, tohle jsem vůbec nechtěla číst. V pátek jsem šéfovi kývla na prakticky okamžitý nástup do práce, sice jen na velmi zkrácený úvazek, ale i tak bude muset syn do jeslí dvakrát týdně. Je mu 15 měsíců. Celý víkend to v hlavě řeším, obracím všechna pro a proti furt dokola, čtu diskuze o patnáctiměsíčních v jeslích ;) a teď si přečtu tohle! Honem sem ty pozitivní zkušenosti!

​Tak jedna pozitivní zkušenost, malá nastoupila do jeslí přesně v 15měsícich,nejdřív na dva dny v týdnu, po měsíci když se to pracovně zašmodrchalo tak na čtyři dny.. Byla tam zdaleka (tak o rok ) nejmladší. Hned první den tam i spala, druhy den jsem si ji vyzvedávala po obědě a ten křik se nesl celou budovou.. Druhy den se mě učitelky ptaly,co se dělo,ze si myslely,jestli náhodou někde nespadla..Omyl,naše dítě pouze nechtělo domů a chtěla tam spát .. Jinak to množství pokroků, které tam udělala, včetně samostatného jezerní,základních návyků - mytí rukou po venku,před jídlem,po wc (ne že to doma neděláme,ale když to dělají ostatní děti,zažije se to snáz), velmi bezbolestné odejmutí dudliku - vétsi děti ho neměly a ona není mimino,stejně tak i odplenkování ... Ty větší děti jí pěkně táhly a zase ještě nebyly s takovým věkovým odstupem,aby si s ní nechtěly hrát,že je malá. Na druhou stranu,do jeslí chodila až do současných tří let a už to bylo kontraproduktivní - jak byla ostřílená nejstarší,tak už měla dost svou hlavu a nechtěla moc poslouchat.K tomu nastoupilo asi pět dětí ve věku 12-18měsíců s dudlík a plínama,takže jsme měli období,že chtěla na spaní dudlík, místo mluvení začala jenom zvukovat.. Ale my si jesle nemůžeme vynachválit.. Osobně si myslím,že podstatně víc poznamená nezvyklého tříleťáka uvržení do školky na fulltime než batole na dva dny v týdnu., A takový můj poznatek - kolem 18měsíce jsem už cítila,že se to dítě jenom se mnou doma nudí a už jí nestačím..a naopak, odloučení jsem se snažila “kompenzovat” nějakým akčnějším programem, takže společně strávený čas mi přišel kvalitnější..

Resch Děkuji mockrát, to se krásně čte. Mně se zdá, že už se se mnou teď docela nudí. V létě to bude asi jiné, ale ty zimní dny jsou dost stereotypní..

Gatita Já myslím, že to je často řešený problém. Nástup skoro s nadšením a pohoda. Potom se to otočí, protože těm mrňousům dojde, že je to prostě napořád. 

U nás teda bohužel byl cirkus s oběma. S každým jiný. Starší měl jen záchvat, že tam nepůjde, denně, řev a vztekání. Jak za mnou zapadly dveře, tak byl v pohodě. Mladší, to byly větší nervy. Brečel si tak tiše pro sebe, šel tam bez scén. Vlezl si do takového stanu a tam byl celý den. Když šli ven, tak vylezl a venku si vlezl do podobného domečku. Bohužel celé roky. Strašné. Díky směnám jsem ho tam dávala jen v případě, že jsem měla ranní a nikdy tam nespal.  

Mohučanka A nepamatujes si, pro jsi brecela? Me do skolky radeji ani nedali, a dali me hlidat k babicce, protoze jsem znacne protestovala, ale pamatuji si, ze se jednou za cas pripravovaly backurky, ze se uz teda pujde:-)). Spatne jsem snasela I druzinu, od druhe tridy se mi podarilo presvedcit rodice, ze to zvladnu doma sama, ale tak tehdy se pracovalo do pul treti, tak slo fakt tak o dve hodky. Z toho si jen pamatuji, ze jsem se tesila, jak si budu delat veci podle sebe a nebude me nikdo otravovat, zadna prikori se mi tam asi nedela. No jestli dite bude po mne, dlouho se do prace nepodivam:-)))

Karja já třeba ve školce nesnášela, že tam byli lidi. cizí. děcka i dospělí. brrrrr

dítko v jeslích z mých zkušeností nejdřív fakt nechápe že je to už nafurt, takže neprotestuje, a začne až když mu to docvakne. ale pak už to bylo celkem dobrý a ve školce už fakt nechtěla kolikrát dom. mazánek do jedné školky hrozně nechtěl a vyváděl, jenže ta byla fakt hrozná, báby protivný, uječený, furt na něho šahaly (!!! i když jsem řekla že to nesnáší) nutily ho spát atd. po změně se tam těšil.

ještě k tomu šahání jsem si vzpomněla na takový traumátko z dětství, dost dlouho se mi to stávalo protože jsem byla prťavá - znáte to, jak člověk vezme to dítě a postrčí/poponese/otočí ho kam potřebuje.. místo aby mu řekl ať uhne/popojde/otočí se? vraždila bych

ještě k tomu šahání jsem si vzpomněla na takový traumátko z dětství, dost dlouho se mi to stávalo protože jsem byla prťavá - znáte to, jak člověk vezme to dítě a postrčí/poponese/otočí ho kam potřebuje.. místo aby mu řekl ať uhne/popojde/otočí se? vraždila bych

​zajimavy.. Me sahani na cizi dite prijde strasne divne, max zlehynka pohladit a to jen kamaradky, ktery si pujcujem na vylety nebo na prespani. Ale dcera ma jednu spoluzacku, taky uz u nas byla x-krat i pres noc a ona je takova vychovne neohebna (nechci napsat uplne rozcapena), ona vubec nereaguje na nijaky ustni pokyny, pokud je to neco, co se ji delat nechce. Jednou jsem pozorovala jejiho otce a ten ji docela nevybirave smyka pozadovanym smerem, pripadne ji z ruky vyrve to, co mela nechat byt atd. Zacala jsem to na ni praktikovat a ono to na ni funguje..! Citim se ale u toho hrozne teda. A hlavne dost ulet je, ze se jedna o tretacku, ne predskolacku (tam by se to jeste sneslo..)

Pavlena nutno podotknout že já byla fakt hodný dítě

Gatita boty v klidum, ja kupuji boty zasadne tak sezonu predem. nutno rici, ze mam dve docela mrnave holcicky.  zimni boty maji aktualne uz na pristi rok a polobotky na jaro bud budou ty stare nebo budou mit nove. ja teda beru o dve cisla vetsi, kdyz kupuji na slepo, ale znacku, kterou aktualne nosi (prakticky jedu asi ve trech). mezi cislama je pul cm rozdil, takze ve chvili, kdyz jsou diteti jedny boty male, o cislo vetsi jsou akorat a neni tam vubec zadny nadmerek. 

misto papuci nosi do skoly sandaly, ja papuce neznasim, jednak mam pocit, ze se v tom poti noha a mam deti prilis akcni na vsechny crocsy a jine blbe nazouvaky. a tyto nakupy dopredu maji strasnou vyhodu, ze kdyz dva dny pred odjezdem na tabor zjistis, ze diteti povyrostla noha, tak vyndas boty ze skrine. :D to se mi uz totiz taky stalo.

Karja Kéž by mě byli dali hlídat babičce! Myslím si, že mi taky vadilo to, co píše Viktorka-byli tam cizí dospělí a cizí, potenciálně zlé děti, vůbec jsem nechápala, proč bych si měla hrát s cizími dětmi. Musela jsem tam spát, koukat se na televizi (nesnášela jsem to) a nutili nás jíst - já byla vysoka, takže jsem musela sníst nejvíc a většinou to skončilo tím, že jsem byla za trest i s nedojedenym jídlem a řvoucí vykázaná na chodbu. S dětským kolektivem jsem měla problém i ve škole a v družině, kam jsem naštěstí moc nechodila, ale to už jsem teda aspoň neřvala. 

Doplním, že jsem do školky šla ve 4 a půl letech a že jsem do té doby  nejspíš nikdy nebyla na dětském hřišti nebo ve společnosti vrstevníků-aspon si to nepamatuju. V kombinaci s tím, že jsem rozený asociál to nadělalo slušnou neplechu...