Vše o těhotenství a dětech

Gatita 

Mně na Hauck vadí ta konstrukce vzadu, přide mi, že to bude víc zavazet v prostoru. Ale zkusím se na to někde podívat naživo.

Pinot Noir budulinek

Len já už to tu psala, my tu Hauck máme, teda jen s tím pultíkem, ne tím lehátkem, a jako největší problém mi přijde, že ta spodní podnožka nepůjde dát moc nízko, tipuju, že to vydrží tak do čtyř let. Což teda nemusí vadit každému. Jinak v prostoru nezavazí víc než jiné, ségra měla, myslím, Jitro. Ono to musí být dost rozšířené směrem dolu, aby se na tom ty děti nehoupali a pod.

Edit: nějakou verzi mají v Lutzu. Podobné mají i na Lidl shopu, ale nevím, jaká je to kvalita.

letfenixa

Je to Lyonis, najdeš to snadno. Máme verzi pro školku. Drahý jak pes, ale nelituju. Dcera to dostala k vánocům a kromě toho, že si tam skládáme ty magnetky, aby měla pojem o tom, co bude (např. zitra: výlet - zmrzlina - sport a v pondělí školka - hraní s kamarády - hraní s mámou, jakože ji přijdu vyzvednout), se sama dost zabaví i preskládavanim magnetek dle fantazie. A Je to moc hezky udělaný.

Tak nevím co se školkou. Děti jsou už doma na zabití, máme vyplnit dotazník aby město  vědělo jaky bude zájem a které  školky otevřou. Jako do práce nemusím, brigáda taky počká. Ale vidím jak jim kolektiv chybí, předškolacce konkretni kamarádky a paní učitelky. Ale pokud to bude takto dal, tak starší půjde až v září do školy a mladší si bude znova zvykat na školku. Už mi začíná chybět prostor a čas jen pro sebe, vůbec nemám myšlenky na vážné a dlouhodobé veci, jako je hledání práce atd. Do školky by museli mít každý 3 roušky, předškolacka ji nosí pořád pod nosem, protože se jí rosí brýle, tak aby mi ji pro nedostatek disciplíny nevrátili. Do konce roku měli naplánováno tolik akcí, školku v přírodě, mě to všechno tak s..e. Pardon za výlev. 

JankaM já si myslím, že nebude rozdíl v září nebo v květnu. Pracuju ve škole a stejně nas to čeká, teda pokud se nic nezmění. A o fungování roušky ve školkách si myslím svoje...takže děti do skolky dej, pokud nemáš v domácnosti někoho rizikového.

JankaM resim to same, u nas tedy zatim jen teoreticky,protoze skolka je stale zavrena na petlici a neprobehl jeste ani pruzkum zajmu. Hrozne se to ve mne pere, nechci  si svou pohodlnosti vykoledovat nejaky maler do rodiny. Jenze kdyz to sectu se sestinedelim a epidemii chripky, tak uz jsme doma zavreni ctvrt roku, dve deti 24/7 za zady, bez moznosti se s nekym videt. Starsi dite uz je trochu demotivovane a brzy zvlci, protoze pro me zacina byt vycerpavajici ho porad kocirovat. Vrstevniky uz by potreboval jako sul, tohle je proste neudrzitelne. A i docela nezdrave, syn uz je cely zacykleny, musim ho premlouvat, aby sel aspon na chvili ven. Stoji me strasne moc energie, aby cely den neprosedel nad legem nebo u tv a nezadonil sladkosti

Ale jestli budou mit ve skolce narizene rousky, tak to ho tam asi neposlu. Ja bych v tom taky nechtela sedet cely den. Ale nevim, protoze takhle to donekonecna nepujde.

Gatita pod první odstavec se podepisuju, syn by potřeboval kamarády a vůbec nějakou změnu jako sůl. On je akční a musí se vybít, jinak je to jedno velký špatný. Všechny keře máme ostříhané už dvakrát, záhonky ryjeme pořád dokola, skleník je rozbagrovaný taky horem dolem, přesto je mu to málo. Vymýšlí hovadiny a malému jde dost často o zdraví. ALE prostě pokyny ke školce, která otvírá za 2 týdny, jsou jasné. Roušky povinné, s sebou jich co nejvíc, dítě, které situaci nechápe, má zůstat doma. V pátek jsem jela po sto letech ven, do zahradnictví, bylo vedro a dusno jako prase, po 2 h výletě v roušce jsem se těšila jak na smilování, až ji budu moct zahodit. Takže představa, jak ti prckové v nich mají být v květnu a červnu v teplu celé dny, fuj, to mu prostě nemůžu udělat, sama bych s tím měla problém... mrzí mě to teda hrozně moc, ale doba je taková, musíme to nějak dát. Kdyby to bylo bez roušky, velmi pravděpodobně by chodil, má to tam moc rád a prospívá mu to (mně taky ).

Malenge s tou rouskou....taky si rikam, ze mu to nemuzu udelat, navic kdyz jsem doma...A jeste je tu jeden aspekt. My ten doporucovany odstup dost dodrzujeme, nelezeme moc ani k nasim. Mam o ne dost duvodny strach. Jenze oni jsou uz z toho spatni, vnuk jim strasne chybi (a naopak), takze jsme povolili a chodime si tam obcas pohrat a popovidat aspon na zahradu. Kdybych davala syna do skolky, kde je celkem jasne, ze casem tu sragoru prinese, tak co? Uplne prerusime styky? To prece taky nejde. No uz jsem taky cela zacyklena

Moje dcera do jesli chodi po celou dobu. Nejak jsem si vyhodnotila ze se toho ze chytneme koronu bojim mene nez nekolikamesicni socialni izolace doma. Maji tam mit rousky, ale nemyslim ze jejich noseni nejak extra hroti. Ze zacatku opatreni tam asi 2 tydny chodili tak 2-3 deti, nyni jich tam je asi 10, takze evidentne vic rodicu polevilo.

Dokonce si kacirsky rikam zda by nebylo lepsi se nakazit a projit si tim nyni nez na podzim (kdy budeme mit doma navic novorozence), riziko nakazeni podle mne zde bude jeste nekolik mesicu a v zari se uz pravdepodobne skoly a skolky otevrit budou muset. Mozna se mi tento pristup skarede nevyplati, ale riskli jsme to tak. Zas abych nevypadala ze to beru na uplne lehkou vahu- s nikym jinym se nestykame, takze to ze bychom nakazili babicky, nehrozi (moji rodice jsou na Slovensku, ty bohuzel neuvidime asi jeste nekolik mesicu ). V praci nosim respirator a ruce si dezinfikujeme i v normalnim stavu milionkrat denne, kontakt s pacienty mam minimalni, tak verim ze i kdybych byla bezpriznakova nakazena, tak to dal nevedomky nesirim. 

Gatita My do tohoto víkendu dodržovali vše na 100%, seděli jsme doma a s nikým se nestýkali, ale to fakt není život. Kluci měli oba narozeniny, mladší navíc první a prarodiče ho neviděli od ledna, to je samozřejmě od té doby úplně jiný člověk, přišlo mi to líto, že o to vše přijdou. Naši jsou zdraví, u nás se nejvíc bojím o tchýni, a prohlásili, že nějak bude, že stejně musí občas na nákup a vyřešit důležité věci, nemůžou se úplně izolovat. Bydlíme 160km od sebe. A tak prostě přijeli, strávili jsme společný den, bylo to úplně úžasné, budu z toho žít ještě asi měsíc  

no a vlastně nevím, co tím vším chci říct... snad jen dodám, že si začínám vážně myslet, že v tom únoru v Alpách to nebyla chřipka, ale tenhle hnus. Však už se ví, že to tu lítalo mnohem dřív.

Jakou by mely mit starsi deti matraci? Chci udelat dceri vlastni postel (no hahaha, uvidime, zda v ni kdy bude) a matraci mame, ale rekla bych o ni, ze je spis tvrdsi. Ted na ni chvili spim, a jako dobry, ale uz je to pro me takovej strop, tvrdsi uz bych nesnesla a to je preferuji.

Malenge hlavne mi prijde, ze jsem se tim velmi striktnim lpenim na opatrenich hloupe vycerpala hned na zacatku a ted mam o to vetsi nutkani vyrazit mezi lidi...bude to chtit nejaky kompromis. 

mnum tak kdybych chodila do prace jako ty, mela bych si cim tu skolku oduvodnit.

Jinak klobouk dolu, jestli musis travit hodne casu v respiratoru, to asi neni uplna legrace, kdyz je jedna tehotna. Mne byvalo mdlo i bez nej:)

Jinak teda klobouk vsem, co tady prispivate, ze jste s detmi v takove izolaci, pritom pusobite vsechny tak optimisticky, ja uz bych snad lezla po zdi, pri predstave, ze mam starsi deti, co potrebujou vidat deti a nevidaj je. My tu mame furt sestrenice a bratrance nebo k nim chodime. Pri predstave ze jsme tu jen ctyri a jen doma....no fakt klobouk dolu!

Gatita chapu, kdybych nechodila do prace, tak by bylo to rozhodovani o skolce tezsi. 

Na respirator se da zvyknout, nejvic mi na nem vadi to jak smrdi (a gumicky ktere tlaci, ale na to jsme jiz nasli fintu jak ho upevnit na hlave tak aby nam neamputoval usi )

Zoufale matky delaji zoufale veci: variace na legendarni parkovaci hru z puntiku. Vytvarny provedeni je teda strasny a ani ho nemuzu svest na diteAle tak hlavne ze se tam hazi kostkou a posunuji auticka...

Gatita hezký to máš, snažila ses!

Gatita Přesně, mám cukání zlanařit nějakou kamarádku, aspoň třeba na procházku k lesu nebo tak něco. Už to chce nějaký sociální kontakt.

a chodit do práce, to by byla situace a rozhodování samozřejmě někde jinde...

mé krabicové snažení dopadlo tak, že syn krabici rozškubal a rozstříhal na kousky, které pak poházel po zahradě. Na focení do krabicové výzvy to fakt nebylo, ale účel splněn, dítě se zabavilo

Mohučanka je to presne také, aké by som chcela, len premýšľam nad tou češtinou, jasné, teraz je to ešte jedno, ale nechcem to na rok- dva

Karja u nás rozhodol rozmer postele, 180x80, prišla som do Jysku, dozvedela sa, že je to atyp s dlhou cakacou dobou a prirážkou a predavač mi poradil, nech kúpim nejaký penový 200x80, z ktorého sa tých 20 cm bude dať dobre odrezať. No čo ti poviem, plysaci sa nesťažujú