Karja u nás je to spíš tím, že mají pocit (oprávněně), že si stejně neužijeme volný víkend, když tu zůstane mimino. A malý zas není žádný potížista, abychom padali na hubu. K našim to máme 15 minut pěšky, ti hlídají oba pár hodin, když potřebujeme. Tcháni jsou asi 40 minut autem, to je kousek, ale oni sami neřeknou, nebo málokdy. Když potřebujeme, tak beze všeho pohlídají. Ale mamka říkala, že v zimě si klidně na víkend vezme oba, abychom si mohli zajet na lyže, tak mám v plánu jí je nechat na dvě noci místo jedné.

Evaeva No tak u nás je to tak, že když si vezmou starší, tak sambo to má jako dovolenou(!!!), minule jsem mu už napsala na papír seznam úkolů a budu to dělat pravidelně asi, ale přidám:-D:-D. Tchyně už taky sama říkala, že má kluk volno a pak ten přechod na péči o dvě blbě nese, a to je pravda.

Karja jasně, zaúkolovat! Nemusí se hned starat o mimino, ale odpočine si i u sekání trávy, třeba. My bysme si taky orazili bez staršího. Přecejen mimino přes den spí asi 4 hodiny a kam ho položíš, tam ho najdeš, zatím. Žádné chci dělat tohle a jíst tamto a táto číst tohle.

Zavidim hlidaci babicky! Tchyne nehlidala nikdy, vidime se max. jednou mesicne kdyz prijedeme za ni, ona sem neprijede. A moje mamka by byla i ochotna, ale bydli pres 600km a jeste pracuje. Hlidala zatim asi 3x na pul dne kdyz jsme oba s muzem byli v praci. V noci jeste dcera bez aspon jednoho z nas nebyla. Strasne mi chybi cas straveny s manzelem. Za 2 mesice se nam narodi mimino, tak to vidim ze dalsi roky se budeme maximalne my dva u deti stridat, kdyz jeden z nas bude potrebovat volno... 

no nic, jen jsem si odlozila. Zas nemusim aspon poslouchat reci ze jim branim a nedovolim se vidat

Karjaja by som už aj nad prespaním uvažovala ale svokra si zatiaľ netrúfa ho uložiť, lebo väčšinou robí cirkus a plače. A muž je teda rázne proti prespávaniu, že je ešte maličký . Ale držím sipalce aby to vyšlo,aj keby to bolo len raz za dva týždne, strašne by nám to pomohlo.

mnum A třeba chůva? Ony upřímně často bývají pro děti lepší než babičky (nechci se teda těch fajn babiček dotknout), ale s dětmi to umějí a doopravdy se jim věnují, zatímco babičky často jen hlídají (=zajistí, aby dítě přežilo). Když byla dcera malá, chodila k nám jednou týdně jedna vysokoškolačka, malá ji milovala a hrozně se spolu vyblbly, nebála bych se nechat je spolu i na noc, s dětmi to vyloženě uměla. U nás to navíc mělo pozitivní výsledek, že se začaly víc zajímat babičky , protože to braly jako urážku na cti. 

Naše školka pořádá jednou za měsíc přespání pro děti. Je to za fajn cenu, od 16:30 až do rána. Přijde mi to jako super řešení pro lidi, kteří nemají úplně moc možností hlídání. Mám v plánu to hodně brzy začít využívat

mnum naše děti bez nás taky ještě nestrávili ani jednu noc.

Garfie meli jsme ji v planu, ale jak jsem ve 2 letech dcery nastoupila na zkraceny uvazek do prace a najednou jsem mela pocit ze uz tak s ni travim malo casu a nechtela jsem ji zase k nekomu cizimu odkladat. Dcera je introvertni a dlouho ji trva adaptace na cizi, ale lepsi se to. Nyni jak budu na materske, dcera bude chodit do skolky na necele 3 dny, tak zkusim na nejaky pulden nekoho najit kdo s ni bude blbnout na hristi (to nam ale stejne nevyresi vecery a noci, kdy minimalne kvuli miminku budu muset byt doma). 

Uvidime co babicky do budoucna, mamka nastoupi letos do duchodu, tak treba bude aspon moct jezdit casteji

Pinot Noir náš taky ne. Ani mi to dosud nepřislo neobyklý, dokud se tomu v průběhu posledního měsíce nepodivilo už několik lidí.

Syn zatím nechce. Moje mamka a ségra ho pořád škádlej, kdy už bude spát sám u babičky, ale zatím kategoricky odmítá. Neudělala bych to ani jemu, ani hlídající babičce :)

Pinot Noir ja vim ze nas takovych je vic. U mne je to umocnene tim ze dcera pred desatou malokdy usne, a ja nevydrzim do pulnoci vzhuru, tak toho spolecneho casu s manzelem mame opravdu malo. Navic v podstate cely vecer od jeho navratu domu venujeme jejimu uspavani. 

žluťásek U nás to přespání byl samozřejmě největší stres pro mě Já bych si syna i víc "držela u sebe", nebo jak to říct, ale se prostě nechá hlídat kýmkoli. Před spaním se prý zeptal "máma"? Odpověď byla "zítra" a do deseti minut byl tuhej. Ráno si na mě vzpomněl až když jsem stála ve dveřích, to mi běžel dát pusinku a pak si šel zase po svejch Asi ne nadarmo mu vyšel teď v 18m hraniční dotazník na autismus. Ale autismus to není ani podle doktorky, je prostě jen taková zvláštní povaha ... sice společenský a komunikativní, ale prostě trochu samorost

žluťásek Pinot Noir Naše děti strávily první noc bez nás tak někdy ve dvou a půl, odhaduju...ale občas chodila neteř večer hlídat, třeba jsem dítě uspala a šli jsme na večeři a ona si u nás četla, nebo koukala nafilm.

mnum Ono je to fajn i pro to dítě, myslím, naše se na ni vždycky těšila a pro tebe určitě, i kdyby nešlo o čas s manželem, ale že si prostě jen hodinu budeš číst, nebo zajdeš na kafe. Ta naše chodila k nám, dítě bylo ve známém prostředí, poprvé tam byla i se mnou, pak jsem to tak různě nastavovala, fakt bych to doporučila. Člověka totiž většinou ani nenapadne pořídit si někoho na občasné hlídání, pokud to "nepotřebuje", třeba kvůli práci. Problém pak ale je, že když to skutečně potřebuješ (třeba vyběhnout k lékaři), najedou nikdo po ruce není a dítě ani ty na to nejste zvyklí....

Garfie děkuji za zkušenost :) 

MP Meritakto som si predstavovala že bude fungovať moje dieťa :D

Jen ve zkratce: Nekupujte si latkove vlozky do kojici podprsenky! Prave mi sezraly pracku a oprava je za 2.500. To jsem ale usetrila! Mi prisly ty jednorazove docela drahe, kdyz se to hned vyhodilo. Ach jo! Plus trochu se stydim pred opravarem.... 

Karja to fakt? Ja som ich dlho používala a nič sa nestalo, dokonca v dvoch typoch práčok.

Karja co ty pracce provedly??

Garfie a jak si na takovou hlídačku narazila? Syn ještě v září nepůjde do školky, jen na dvě dopoledne do takové školičky, tak by se mi někdo takový taky šikl. Ale musel by k tomu zvládnout i toho mladšího;) Pořád totiž uvažuju, jak to udělat, abych mohla pár hodin týdně pracovat.

DrowRanger mě taky přišlo, že synovi je to jedno, ale když pak ve dvou letech začal chodit do miniškolky, tak to předání vždycky bylo s řevem, trval teda přesně než se za mnou zaklaply dveře, ale stejně mi to nebylo příjemné. Zpětně mám pocit, že jsem prošvihla ten správný čas, že okolo těch 15m by to bylo bez problémů.