Potrefenáhusa Mam kliku, ze to mamka ani tchyne nedelaji (r. 58. a 60). Mamka me kojila aspon rok, do jesli jsem nechodila...ale taky si to ani jedna nedovoli, jsme s muzem takovi raznejsi  a tchyne uz ve vnouce snad ani nedoufala. 

Potrefenáhusa Já musím říct, že mi několikrát poradila dobře babička (76 let). A v kojení mě nejvíc podporuje děda, který byl sám kojený snad do čtyř let a někteří jeho sourozenci do šesti

Malenge ono to nastesti neni tak horke, ja uz ji umim neresit, i kdyz v sestinedeli me to umelo dost rozlozit, i ona vidi, jak je mala spokojena a sikovna, jen obcas ma zcela jiny nazor. A ja si rikam, ze my jejich peci tez prezili a oni delaji to nejlepsi dle sveho vedomi. A teda nikdy nedela s malou nic, s cim bych nesouhlasila, vetsinou se jeste pta, jestli je to ok. S klidnym svedomim ji u ni muzu nechat. Je to skvela babicka, jen se na necem neshodnem.

S tchyni to je mnohem horsi, tam musis dite doslova branit vlastnim telem, aby ho treba ve trech mesich nenakrmila pribinakem. I moje svagrova by mohla vypravet. Navic deti krmi stylem nacpavani husy, jednou se tam rocni neter pozvracela po tom, co do ni nacpala dospelou porci polivky. Vse, co matka dela je spatne, ona jedina ma pravdu a patent na rozum. Uz jsem tu jednou psala, ze mala vnoucata navstevu u nich travi zasadne v naruci svych rodicu a ji se pujcuji jen pod dozorem na nejkratsi nutnou dobu. Tam zadna kniha o moderni vychove nepomuze. 

Ještě pripojim super glosu, že "ještě nechodí, protože nenosí pevné botičky". Skoda, ze jsem si tohle nevyslechla osobně, ale přes kamarádku, rada bych si poslechla argumenty rádkyně, jestli třeba pračlověci a opice taky používali ke svému vývoji pevnou obuv.

Malenge Zuzuli  já už jsem pak všechno sváděla na doktorku. Pediatra řekla tohle, pediatra radí tohle ... protože jinak jsem to taky dělala blbě. Proti autoritě se nic neřeklo, i když se s tím nesouhlasilo, tam pak bylo jen protáčení očí a tak.

Mě teda dorazilo, když moje sestra, která nekojila vůbec, tak měla na radu doktorky přidat čaj a stěžovala si mámě, že jí to dítě plive. Tak jí na to máma řekla, že jí tam přece musí přidat cukr, že jinak je jasný, že ten heřmánkový čaj plive. Jako já chápu, že s náma to tak dělali, ale jako cukr?

stejně jako Garfie jsem ráda, že už to mám za sebou. Tohle miminkovský období je těžký, ustát ty tlaky, otázky atd

ale tchýně teda skvělá, ta nás litovala, že nám dítě nechce usnout, že pláče. Žádné nevyžádané rady, když jsem se zeptala, tak vždycky velmi diplomatická odpověď ve stylu "my to dělali takhle, nám fungovalo tohle".

MP Meri Tak tohle mi pripomnelo jednu velkou krivdu. Ja jako mala nosila buhvijake boty a v predskolnim veku se najednou zjistilo, ze mam tak znicenou klenbu, ze nemuzu ani behat. (Chodit naboso pak byla jedna ze zasadnich rad ortopedu). Zlaty dnesni vyber a osveta.

MaeGandal ja zkousela fenyklovy caj na bolave brisko a taky to mala plivala. Tak tu radu s cukrem jsem dostala tez. 

Mě teda překvapuje, že někdo dneska vnucuje tyhle "zastaralé" metody. Moje mamka je informovaná,nějak mám tu malou ségru, ale ani tchýně mi nikdy nic takového neřekla. Dokonce ani moje babičky. Jasně že třeba řeknou, to víš, my jsme dělali to a to, to už se dneska nedělá. Ale říkají to s tím, že vědí, že ty poznatky pokročily.

koukám, že mám velké štěstí, že žádné nevyžádané rady od mamky ani od tchýně nedostávám. Občas se sice nad něčím podiví (proč 3- mesíčnímu plně kojenému dítěti nedávám v létě čaj, proč 1,5 leté dítě trápím čištěním zubů, vždyť mléčné stejně vypadnou, proč jsme nechtěli učit chůzi voděním za ručičky atd....), ale vždy stačí krátké vysvětlení a respektují to. S mamkou mám jediný problém a to, že do dcery cpe sladkosti i když to vůbec není ,,nutné", např. jedeme v autě, dítě klidné, kouká z okna a najednou má v ručičce kinderčokoládu, anebo si hraje a babka přinese lentilky/piškoty a ponouká jí ať to sní. Ale to je drobnost, beru to jako projev lásky a vidíme se tak málo, že to moc neřeším

a tchýně mě překvapila, když jsem se dozvěděla, že všechny svoje děti kojila téměř 3 roky. Na přelomu 80-90. let, to asi nebylo běžné

JosJá nejsem žádný kovaný barefootista, ale zrovna tohle mi přijde tak logické ... jako o vývoji nohy v pozdějším věku můžeme polemizovat, s ohledem na to, že pračlověk asi chodil po dost jiném povrchu, než my, ale stavět to tak, že dítě se bez pevný obuvi nenaučí pořádně chodit? To mi přijde jako slušná demagogie. 

Zuzuli

JJdeš mi úplně do noty! Mně v úterý přišel dopis od babičky (mojí), kde se to hemží litovanim malého, týráním, že jsem děsná matka, že je to u nás cit. "horší jak u cikánů". Byli jsme totiž před dvěma týdny u našich a malý teď jí sám, resp. snaží se o to, lžičkou a od začátku jsem ho krmila blw, takže i třeba ovoce nebo zeleninu si cpe do pusy sám. Samozřejmě se u toho strašně zaspini, takže ho k jídlu svlékám. A to, že je při jídle nahý nebo jen v tom košilovém bryndáku a já ho nekrmím, velmi pohoršuje mou mamku, která si pak postěžovala babičce NNo a babička, bohužel stárne. Jako neberu to vážně, spíš mě mrzí, že se na babičce to stáří projevuje takhle, ale když ta moje mamka sama ví, že taková je, taky mohla před ní být zticha. 

Jos Evaeva Zuzuli Když ono se to všechno mění. Mám mezi dětmi necelých 5 let a i za takto krátkou dobu se leckterá oficiální doporučení změnila, například ohledně příkrmů, zavádění lepku a tak. Takže s druhým dítětem už to neberu tak dogmaticky a hodně věcí dělám tak nějak od oka a dost lajdácky. Boty už nijak nehrotím, kupuju kvalitní a hodně dlouho jsem brala kotníčkové, ale syn stejně nemá klenbu nejlepší.

Matka ani tchyně mi do ničeho nemluví, maximálně mi dají nějaký podnět k zamyšlení. Obě jsou skvělé. Měli jsme nedávno nějaké zákusky a máma mi říká:"Podívej, jak malý kouká, můžu mu dát ochutnat?" Moje první reakce byla, že se asi zbláznila, ale pak jsem si říkala, co strašlivého by se asi tak stalo, kdyby si desetiměsíční dítě namočilo jazyk do šlehačky. Už jsem nějaká okoralá. Staršímu dítěti jsem odmalička vyvářela, bio, v páře, domácí, pestré, kdesi cosi. Vlastně mu často vařím extra jídla dodnes, a to už je mu pět.  A má tak příšerné stravovací návyky, že to snad už ani horší být nemůže. Ani nevím, co jsem tímhle žblebtem chtěla říct. Asi to, že i když nám některá old schoolová doporučení přijdou mimo, že to je asi nakonec fuk?

dzizisketa holt asi nemá parrfumanii, kde by si postěžovala :)

Gatita přemýšlela jsem, jak sesumarizovat svoje poznatky, a napsala jsi to za mě. Do puntíku.

viktorka_od splavu tak já bych řekla, že dzizisketa nemyslí řešení "půl platu za stejnou práci s perspektivou, že z tý půlky platu se ti vypočítá druhá mateřská..." 

​pokud žena nastupuje na druhou mateřskou za nějakou dobu po první (nevím přesně kolik ten časový úsek je, ale myslím 4 roky), přičemž v mezičase měla zkrácený úvazek za méně peněz, tak se mateřská počítá ze stejné částky jako ta první.

Karja u nás krteček dostane věci, se kterýma počítám že si časem budou hrát společně a zatím je má jen příšerka. Takže už mám pro něj koupený malý balíček dupla a dřevěné koleje s vláčkama. Ať pak příšerka nemá pocit, že si bere její hračky, ale bude to prostě obou.

Gatita

a tchýně mě překvapila, když jsem se dozvěděla, že všechny svoje děti kojila téměř 3 roky. Na přelomu 80-90. let, to asi nebylo běžné

​U druhyho syna r.n. 89 byla velka podpora kojeni. Uz v tehotenstvi i potom v porodnici. V Krci to byla mudr. Mydlilova-asi, je to davno.

Sairon já jsem menší koupila třeba jednu hračky, o které jsem věděla, že ji starší bude taky chtít. Ty malinké to bylo jedno, ale jakoby jí to půjčovala a pak jsem starší říkala, že musí taky půjčovat té menší, když ona něco chce. Docela se to osvědčilo, u nás nějaké zvady o hračky moc nebývaly. 

Ale mladší prezentovala jako křivdu ( asi v osmi letech),  že většinu lega, dostala starší a ona nic. ( Nepravda, nějaký nepoměr tam samozrejme byl, ale ne tak velký). 

Sairon pocitani materske se mohlo zmenit, ja to resila uz hodne davno a tehda se pocitalo ze snizeneho..