rasaNori náš je mladý a strašne pojašený, väčšina ľudí z okolia je na neho nepríjemná už teraz (na facku takí kamaráti) ale deti - zatiaľ miluje. A presne tomuto by som sa chcela vyhnúť, aby sa cítil odstrčený aebo urazený a bral dieťa ako konkurenciu. Poznám pár ľudí z okolia, kde pes bábätko miloval od začiatku, len teda kontakty sa dáko pretrhli.

S tým štekaním to bude ešte boj, ako malá znáša, keď sa zobudí na štekot? Zľakne sa? Náš nešteká veľmi často, ale za to je to tak nečakané, že strhne aj mňa, občas sa aj zľaknem, zatiaľ sa mi nepodarilo naučiť ho povel ticho (šteká kvôli tomu, že chce ísť na balkón, lebo tam niečo počul, prípadne "stráži" pred vchodovými dveami, za čo ho nechcem kárať, keďže je to psí pud).

Pinot Noir Karja hm, takto som nad tým neuvažovala, skúsim ešte zistiť  nejaké od info od žien, čo rodili, poznám len jeden sprostredkovaný prípad, kde si práve balónik pani chválila, ai prepátram aj recenzie.

DrowRanger No jasne, jeste popatrej, ale proste podle svyho pocitu, kdyz si myslis, ze to pomuze, ona pak psychika udela svoje;-). 

Karja Ja bych tu dnes bez coca coly nebyla, ani me deti. Takze ti rozumim. A taky mini oltarik pro ruzove Magnum, to jsem presla jako na tu tuhou stravu pak...

Luna Mi prijde, ze magnum se hodne zhorsilo, ale treba je to jen muj pocit, ja moc nemuzu tuk. Takze ted jen cukr cukr nejlip v kombinaci s necim kyselym, takze tocena malinovka, takovy ty detsky gumovy bonbony, detsky zvejky, hroznovej cukr, nanuky teda vodovy.Proste cukr s hodne eckama no!:-D.

Karja  nj, je to uz 5 let, co jsem to denne jedla.

VeronikK ja neviem, vo mne celé to šestonedelie a opis čo sa vtedy so mnou má diať evokuje, že budem akurát tak ležať špinavá a boľavá v posteli, nebudem schopná nikam ísť, vlastne si nebudem schopná ani vlasy umyť. Dúfam, že realita nebude tak hrozná ako moje predstavy a budem jedna z tých, ktoré po pôrode povedia, že veď to nebolo tak hrozné ako som čítala/počula...Fakt ma asi najviac desí ten pocit toho neznámeho, že toto si musím zažiť, nestačí o tom počuť ani čítať.

​Ono to tak v podstatě je. ALE to, že jsem se při každé přestávce - rozuměj spaní dítěte přes den, musela rozhodnout, jestli se najím, umeju, vyperu věci pro dítě, vyžehlím nebo vyspím, neznamená, že se to nedá zvládnout. Pár dní jsem počkala, než jsem začala používat látkové pleny, abych to zvládla zařadit do programu. Na druhou stranu - při prvním dítěti jsem po návratu z porodnice i nějak dopekla cuklroví (bylo to v prosinci), v jeho měsíci života jsme se stěhovali (tam bylo nejhorší, že se zdrželo praní a tudíž i zásoba čistých plen a vznikl mi krapet skluz. U druhého dítěte jsem měla dvouapůlletého rošťáka, koupal se v bazénu na zahradě sám - já stála s kočárem u bazénu, připravená tam skočit, kdyby se sám nevhrabal zpod vody :-) Taky jsem pak dělala marmelády ještě v šestinedělí (začátek června). Se třetím jsem musela dopsat závěrečnou práci, jinak se náš běžný život moc nezměnil, musela jsem odvést syna do školky a ze školky (taky vodil muž, ale ne pořád). Samozřejmě mi maminka občas pomohla a muž normálně fungoval, ale většinu dne to prostě bylo na mě.

Takže budete mít pocit, že jste unavená, špinavá a nic nejde, ale zpětně zjistíte, že jste zvládla spoustu věcí. 

Taky jsou teda ženy, kterí řeknou ŠESTINEDĚLÍ, daj nohy nahoru a kromě kojení nehnou pomalu prstem, nechají se obsluhovat, přestanou vykonávat veškeré domácí práce a v péči o dítě se střídají s partnerem, případně si pozvou matku/tchýni na výpomoc. 

DrowRanger blbě, pokud ji corina vyděsí tak v půlce spací doby, dá se ještě třeba v kočáru uhoupat. jinak řve :) no já taky vždycky upozorňuju že pes je zde...s některýma jak do dubu. Mužova babi na ni byla tuhle docela hnusná, tak to ji muž vysvětlil že takhle teda ne...když voni trpěj při pohledu jak čudla malou olizuje, čuchá si k ní, běhá okolo moc blízko když je děcko na zemi ten pes primárně nechce děcko zabít (neříkám že nad tím neuvažuje, prostě syndrom jedináčka). Uvidíme jak se to vyvine, zatím má zvíře výhodu rychlosti, mimino se vždycky rozsvítí jak lampička když projde kolem :D

DrowRanger my máme buldocka. Strasne zarlil, když jsme prcka přinesli. Kdokoliv malýho choval, tak se mu cpal na klín a jinak na sebe upozorňoval, že on chce taky. Nejhůř nesl, když se malymu věnoval manzel, to otravoval fakt hodně. Snažili jsme se nastavit nejaky mantinely, nechat mu k dítěti cuchnout, současně jsme ale nechtěli měnit nic, na co byl pes zvyklý, aby prcka nebral jako vetřelce. Teď už je to v pohodě, pes si zvykl. Cuchne k němu, oblizne ucho a dal si ho moc nevšímá. Teď teda začínáme s prikrmy a tam teda budeme muset být důslední, aby malýho nechal na pokoji. Samostatnou kapitolou jsou dudliky. Ty pes krade.

Samostatnou kapitolou jsou dudliky. Ty pes krade.

​

Luna Ja som na magnume prežila týždeň na chate keď sme po ceste stratili tašku s jedlom a široko ďaleko len jedny potraviny a mali len sladkosti a pálenku 

Karja Ja bych tu dnes bez coca coly nebyla, ani me deti.

​Podpisujem....

Apropó, mne je dodnes zle z čistej vody a to už ani tehotná nie som, musím v nej mať aspoň strek citrónu, alebo kocku ľadu, ak už fakt nič iné. Ale najradšej bublinky.

Kolu mi schválil aj pôrodník vtedy.

tenzie rasaNori sama som zvedavá, ako to bude, predpokladám, že žiarlenie bude vo veľkom, pes je zvyknutý, že sme väčšinu času doma, z toho doobeda väčšinou spí, poobede a cez víkendy je naučený na dlhé vychádzky a aktivity. Venujeme sa mu striedavu ja aj muž, viac je naviazaný na mňa, keďže ho viac trénujem, rozprávam sa s nm a škrabkám ho. 

Moji rodičia nebudú mať problém v interakcii dieťa - pes, psa sme mali aj doma, problém bude so svokrovcami, svokra mi už teraz v aute hovorila, kde ako budeme mať psa, že či ho budeme voziť v aute s dieťaťom a podobne, občas mám chuť odpovedať, že nie, že dieťa bude na streche v nosiči, aby sa k nemu nik nedostal...

Inak skúšali ste niekto poslať z pôrdonice domov veci čo malo bábätko na sebe, aby si ich pes pooňuchával? Čítala som, že je to fajn spraviť aj so špinavými plienkami, aby pes vedel, keď príde dieťa domov, že to nie je niekto neznámy.

Z jiného soudku: Pražačkám s utíkajícími batolaty, která se odmítají držet za ruku a jít určitým směrem, můžu doporučit Letecké muzeum ve Kbelích - velký prostor, z něhož se prakticky nedá zdrhnout, málo lidí, exponáty batoletem nezničitelné, žádní cyklisti, žádná vodní plocha, žádné schody ani vysoké obrubníky. Prodej letadýlek a autíček included, drobné občerstvení taky. Vstup zdarma. Prostě ideál. 

Máte-li podobný tip, sem s ním!

Máte nějakou zkušenost týkající se výšky korbičky u kočárku vs. výška těžiště a s tím spojená jednoduchost ovládání?

Protože muž mi trochu přerostl a a já taky nejsem nejmenší, tak koukáme po kočárku, co má co nejvýše dno hluboké korby, abychom se k tomu nemuseli ohýbat. No a včera nám paní v obchodě s kočárky tuto tezi dost rozbila, když nám vysvětlovala, že pokuď chceme kočárek dobře ovladatený v lese a na polňačkách,tak ty teréní kočárky mají korbu schválně nízko, aby bylo nízko těžiště a kočár byl tím pádem stabilnější....

Sairon Hele s děckem uděláš asi miliardu naprosto nepřirozených pohybů, ohybů, shybů a prostocviků, že tohle je úplně to poslední, co bych řešila 

Z jiného soudku: Pražačkám s utíkajícími batolaty, která se odmítají držet za ruku a jít určitým směrem, můžu doporučit Letecké muzeum ve Kbelích - velký prostor, z něhož se prakticky nedá zdrhnout, málo lidí, exponáty batoletem nezničitelné, žádní cyklisti, žádná vodní plocha, žádné schody ani vysoké obrubníky. Prodej letadýlek a autíček included, drobné občerstvení taky. Vstup zdarma. Prostě ideál. 

Máte-li podobný tip, sem s ním!

​Já bych měla tip na nejkrásnější hřiště pro batolata v Praze. Od vás daleko teda, na Novém světě. Ale třeba kdybyste si chtěli udělat výlet :) velké pískoviště, kolem trávník, mini klouzačka, mini houpačka, pružinové houpačky, prolézačky jako hrad, spíš už pro trochu větší batolata. Před prehankou se dá schovat v altánku nebo sousedící kavárně. Na hřišti je spousta erarnich hraček, babovek, velké Tatry atd. Božský klid, chodí tam málo lidí a protože tam nejsou moc atrakce pro starší děti, popelí se tam hlavně prťata a neskáčou si po hlavách.

Sairon My jsme taky vysocí a já dbala na to, aby kočárek měl korbu i drzadlo dostatečně vysoko, abych se nemusela ohybat. Podědili jsme x-landera, který toto splňoval a ačkoli to nebyla ani ta outdoor verze, zvládl les, kameny, kořeny i kočičí hlavy na Staromaku bez problémů. Byla to ctyrkolka, trojkolku jsem nechtěla, protože mi přišla do terénu nestabilní, ale to.je asi věc názoru.

Karja 

Já měla takhle kofolu. Po porodu uvidíš, myslím, že každá jí, co si troufne. Dítě se může po něčem osypat a pak si dáš asi sakra pozor, nebo může trpět na prdíky a to si pak taky hrách a spol. člověk rozmyslí. Ale hodně dětí se rodí tak silných, že umí prdět hned samy a tam to asi není vůbec problém.

žluťásek My hlavně momentálně potřebujeme hřiště a prostory, odkud se nedá jednoduše utéct