žluťásek on to po sobě nakonec i docela vyluxuje, ale mouku bych mu asi nedala. Ale třeba s rýží si krásně vyhraje, nicméně je potřeba počítat s nějakým úklidem. Ale třeba ježdění auty syna vůbec nebere. Vláčkodráhu vždycky postaví odněkud někam, nesmí být dokola, pak všechny dopravní prostředky přejedou, zaparkují a pak to do večera překračujeme:)

Evaeva jo náš si taky po sobě vysaje. To jsem nějak už odmala zkoušela, že si po sobě vždy uklízí. Utře, zamete, vysaje. Vlastne lepší než tatínek

žluťásek

Rosťa u oběda rozžbrndal vodu ze sklenice, tak se ho ptám "A kdo to teď uklidí?" A on tak hrdě ukázal na sebe

Evaeva já už jsem přišla postupně na to, že je mnohem lepsi nechat ho a tím hrát v obýváku na koberci. Zatímco v kuchyni na linu se ten binec rozsype a rozkutali všude, tak koberec se jen vysaje a uklizeno máme během okamžiku. 

​Myslím, že už jsem tu psala, jak dcera vařila ve své kuchyňce v obýváku z rýže. Měli jsme tam kusový, koberec s dlouhým chlupem a jednou za čas kromě běžného vysávání ho dávali do čistírny koberců. Jednou se pan z čistírny osmělil a ptal se, jestli bychom mu mohli říct, kde se nám tam bere ta spousta rýže, že by je to ve firmě všechny zajímalo

notna

Nikdy bych to nečekala, ale covid mi zasáhl do potenciálního druhýho dítěte. Když už jsem připustila tu možnost, že snad někdy ... tak to bylo vždycky podmíněno tím, že si mezi dětma odpočinu, budu pracovat, trochu zase najedu na společenskej život a budu se zase chvíli cejtit jako člověk. Místo toho je tu pandemie, syn už je krasne samostatnej, šlo by spoustu věci, ale já dřepim jako všichni doma. 
Říkám si, ze pretrpime par tejdnu a bude zase dobre, ale bojím se, ze na podzim to tu máme znova a já budu drepet doma "zbytecne", přitom by bylo samozřejmě ideální si to odbýt s číslem dvě, protože to budu doma tvrnout minimálně půl roku tak jako tak. Jenže to už bych musela teď někdy otěhotnět, aby to vyšlo a to mi přijde úplně mimozemská představa, navíc moje představa skvelyho léta se úplně neslučuje s pupkem a oteklejma nohama. 
Sambo mi velice taktně naznačil, ze moc času na rozmejsleni už nemam (bylo mi minulej tejden 33, proboha ). Pro mě jako vrchního plánovace je tohle pekelná situace, doprdelepraceuzale.

MP Meri

Och, když mi bylo 33, měla jsem zrovna promoci

Jinak já chtěla kovidu využít na číslo 2, ale zatím nic a je mi teda výrazně víc. Léto s pupkem by mi nevadilo (teda vadilo, stejně jako celé těhotenství ), ale naučila jsem se, že budou další léta, další krásné dny a zážitky a že ten necelý rok těhotenství nějak zvládnu, a pak bude zase hej. 

MP Meri prosím ta, tých skvelých liet ešte bude... Plány sú nanič, ako som už pochopila, hlavne co sa týka deti 

A v 33 som nemala ešte ani prvé

MP Meri tak v tvem veku jsem na druhe ani nepomyslela. Pak mi to teda zacalo hlodat, plan jsem mela podobny jako ty - par let pracovat a resit i jine veci nez pliny a domacnost. A hlavne aby starsi dite bylo samostatne a chodilo do skolky, protoze ty matky, co se plahoci s kocarem a druhym ditetem, a cely den bud breci jedno nebo se vzteka druhe, jsem litovala. No tak jsem si to hezky naplanovala a od porodu byl starsi ve skolce tak 20x. Co tim ale chci rict. Plany berou dost za sve

MP Meri v 33 som nepremýšľala ešte ani nad prvým

MP Meri 33 žádnej věk a jestli chceš uklidnit samba i sebe, že je ještě čas, tak si nech změřit ovariální rezervu (pardon za nevyžádanou radu, ale tyhle poznámky, že už je nejvyšší čas, mě vždycky namíchnou)

MP Meri Neplánuj  Já jsem přesně ta plánovačka "svatba, dítě 1, dítě 2, pravidelná dovolená u moře a na horách"..Takže nejdřív dítě 1 - ve 30´ pak teda necelých 32 svatba a začátek snažení o druhé. A ač první se zadařilo na první dobrou, tak druhé se narodilo v mých necelých 35. No a na poslední dovolené jsem byla před rokem a půl - to bylo miminku půl roku, teď znám akorát cestu práce - školka- jesle -domov. A věřím v lepší zítřky

MP Meri Hele já bych se do toho pustila, protože teď nenaplanujes nic a prostě se uvidí, co bude. Prostě žádná stopace ovulace, ale prirozenej běh života a to bude nejlepší, co se teď asi dá vymyslet. Fakt si nech poradit ode me, však dle mých příspěvků vidíš, jak to všechno racionálně zvládám, viď:-D.

MP Meri dcera to mela jako ty, pokud vubec nekdy druhy, tak po prvnim trochu pocestovat, odrostly ditko uz babicka pohlida (souhlasila jsem) nebo pojede taky, trochu nabrat dech... na podzim, kdyz to zacalo vypadat na "kdo vi, kdy se nekam dostanem" a "stejne jsme furt zavreny doma", pocali teda č.2.  

Ja z vlastni zkusenosti, kdy jsem mela mezi detma ctyrlety rozdil, bych to odbyla driv. 

Mermaid To vůbec neznám, možná to zvazim, díky.

Ja upřímně nevím, jestli na to mám. Konečně mám trochu času na sebe, nechci se vrátit zase na začátek. Já ten první půl rok/rok nesla fakt těžce, migréna prakticky nonstop, s miminem zápřah a zároveň nuda k ukousání, o nějakým užívání nemohla bejt ani řec ... já jsem slabší kus, já ty věci kolem mateřství fakt nenávidím, z hřišť a detskejch koutků mám osypky ... já fakt jedine ty dvě odchovat někde na vsi, kde děti vypustim mezi slepice a vyrostou nějak samospádem, to by bylo podle myho gusta. Ale věčnej problém - žijeme holt v Praze.

Sambo mě celkem zaskočil, ještě nedávno jsme byli pomalu na rozchod a on tohle. No snad se to nějak utřepe. 

MP Meri za me nyni 2 kusy cajk, a to tehotenstvi ani kojeni nebo starani se fakt nemusim. Kdyby nebylo nutne to treti porodit tak nevaham. 

MP Meri za me nyni 2 kusy cajk, a to tehotenstvi ani kojeni nebo starani se fakt nemusim. Kdyby nebylo nutne to treti porodit tak nevaham. 

​To podepisuju!

rasaNori Pinot Noir jooo, kdyby se decka kupovaly v obchode, tak jich mam skolku...! (posledni dobou nejlepsi odpoved na dotazy, proc mam JEN dceru )

Na podnět Karja napíšu něco k dítěti. Celkem nedávno jsem si tu stěžovala, jakje syn uřvanej a extrémně špatně spí a usíná. Jako vždycky jsem věděla, že některý děti jsou náročnější, ale v životě jsem neslyšela něco takovýho. Strašně mi rvalo srdce, jak je hrozně nespokojenej a pořád řve, to nebyl ani pláč. Myslela jsem si, jak mu pomůže hodně kontaktu, společný spaní, nošení apod., no tak do toho mi hodil vidle, vůbec to nemá rád. Skoro každý uspávání vypadalo tak, že se mi uřval ke spánku při houpání v náručí.Nic jinýho (kromě kočárku, aspoň většinou) nefungovalo a byl schopnej ječet i několik hodin. Každej den bylo několik hysteráků, kdy modral a zalykal se... A nezafungovalo nikdy nic. Spaní přes den znamená půl hodiny přesně na minutu. Spaní v noci pak typicky od 22 do 5, a to v tom lepším případě. Kojení byl taky průšvih, poslední dobou byl schopnej se nakojit jen polospící. Tchýni jsem málem poslala doslova do pr***, když měla blbý kecy, jak ho rozmazlujem a že ho máme nechat řvát a nenosit.

Ale abych se dostala k věci - dala jsem si to dohromady s pár motorickýma nedostatkama (predilekce, enormní záklon hlavy aj.) A našla si neco o kiss syndromu, o kterým jsem kdysi něco četla. No a v podstatě na syna seděly skoro všechny příznaky. Pátrala jsem a našla neurologa, kterej se na to specializuje. Čekala jsem na termín děsně dlouho a vlastně se jen upínala k datu v kalendáři. No a dočkala jsem se a neurolog mi to potvrdil, syn má dost rozsáhlý blokády, který mu způsobují velký dyskomfort a bolesti. Vlastně se mi ulevilo, dozvěděla jsem se, že příčina díkybohu není v CNS, ale je to fakt jen mechanický problém, takže to sice bude chvíli trvat, ale mělo by se to úplně napravit. 

Jako určitě se ještě ozvu, jak to pokračuje, ale jsem v tom dost optimistická. Po první návštěvě, kdy jsme jen začali s reflexní terapií už vidím malou změnu. Hlavně jsem ráda, že jsem to nechala být, jinde bych pravděpodobně dostala závěr "dráždivý dítě" a nazdar... Navíc je u těch dětí bez léčby ve vyšším věku vysokej výskyt ADHD, bolestí hlavy aj. 

Len jsi dobra, zes to rozlouskla, mam radost s tebou..!!!