Potrefenáhusa Len Existujou, ale ve valne většině to jsou lidi, jejichž děti fakt jen tak knikaj a pak přestanou. Prostě některý mimina řvou málo, co do intenzity i délky, a z toho se to bere, že přece ,,musí si trochu roztáhnout plíce,, ,,chvíli ji nech,,. Tchýně taky měla různé rady a nápady, no pak tu jednou byla a videla víc:-D. Ségra taky nechávala holčičku brečet, dala jí spát, vrazila ji plyšáka do ruky, ona si jen tak poknikala a spala. Takže ta mi taky rádila, jak ji mám nechat a jít uspávat starší 

Jos jasně, když jdeš "za lepším" tak je to super.

jinak ad parkování - je to sice nejvíc stresující ale vlastně nejvíc v pohodě. prvních deset let jsem neuměla zaparkovat tak jsem holt podle toho volila místo - mimo Prahu je to v pohodě, nanejvýš kousek dojdeš:-) klasicky jsem třeba přijela k našim a zazvonila na tatínka, ať mi jde zaparkovat:-P dneska nemám problém vůbec, vejdu se kamkoliv s jakýmkoliv autem. zato vyrazit na D1 to mám staženej zadek furt, tam jde o život, ne o plechy

Len víš co, on je pláč a pláč. Starší syn měl takové období asi ve 4 měsících. Najednou začal před usínáním brečet, přestože byl zvyklý usínat v postýlce. Chování nepomáhalo, sice nebrečel, ale nespal. (Chováním jsem ho uspala tak 2x za život) Brzy jsem zjistila, že nejlepší je ho nechat, do pěti minut byl tuhý. Ten jeho pláč ale vůbec nebyl zoufalý, naopak velice rychle po uložení utichal, do tří minut jsem věděla, jestli mě náhodou nepotřebuje. Takže jsem ho vždycky uložila, koukla na hodinky a sedla na gauč a těch pět minut počkala. Přešlo to asi po měsíci dvou, kdy vzal na milost dudlík.

Len Hele mně tuhle rvaly obě holky úplně hrozně na zahrade, ale tenhle týden jsem nějaká zenová. Tak jim jenom říkám takovým jogovym hlasem ,,ale holky tak nebrecime, prostě v klidu, jsme venku, je pohoda,,. Jako mě někdo pozorovat, tak asi taky občas tuka na čelo.   Moje máma je z toho vždycky hotová:-D.

No ale ta malinká ta už je jakoby rozmazlená, jak ji furt chovám a nosim, tak si už zvykla;-). Taky si dost vyrve, ony tyhle děti s krutým hlaskem dostanou co chtěj:-D. 

Potrefenáhusa Ono je to asi v každý životní fázi jinak. Jako takhle, já už jsem z tý Prahy fakt znechucená. V tejdnu jsem šli ven, tady se nedá moc jinam, než na cyklostezku na Vítkov, pokud to má bejt jenom rychlý vyběhnutí. Když pominu, že jsem tam byla za poslední dva roky asi 458 krát, byla to docela fajn procházka ... dokud jsem neustoupila asi metr od cesty, že podám synovi pár šnečích ulit, co se tam válely. Ještě jsem si říkala - to je super, i tady se dá nají nějaká ta přírodnina ... než jsem si všimla, že je sbírám doslova v hromadě stříkaček. Ležely tam čtyři. A to je tady všude. 

Jasně, můžu sednout na tramvaj a někam popojet. Ale nechci. Mám na tu vycházku třeba hodinu, hodinu a půl max. Na vesnici nebo maloměstě (zas neříkám, že chci bydlet na konci světa), bych klidně vyjela jen na zahradu, větší ambice bych neměla. Na nákup nebo na couračku případně autem ... pro mě je ideál domek na okraji středně velkýho města. Tady se všeho štítim a kavárny, kina, obchody nebo nevím co (i kdyby otevřený), mi to nevynahraděj. 

viktorka_od splavu Muj muz vyrostl na menším statku, takze tíhne se zvirectvu, lesnictví a je manualne fakt zručný. A ja jsem castecne taky docela samotářska. Fakt jediny zádrhel bylo a je to řízení. Ale to se podá, ono mi nic jineho ani nezbývá s deckem. Vzdálenostem je to pohoda proti Praze. Tam jsem jela pres pul hodiny MHD jen na Palmovku a pak teprve dal do centra. 

Len Dočítám zpětně, ale tedy . Jsi hrdina, že jsi na to přišla a dostala se do správných dveří. Držím moc palce!

JankaM To buhužel, když si otevřel svůj podnik, všechny úvahy tímhle směrem padly. Podnik je samozřejmě taky důvod, proč musíme zůstat v Praze. 

Potrefenáhusa No ale to má MP Meri pravdu. Tak vy máte nějakej dvorek nebo zahradu ne? Naše velkamala má úplně bezvadný hraní teď, má vlastní čistej písek, velkou tabuli na kreslení, houpačky, a snad i prodavaci domeček, pokud ho kdy sambo dodělá. Kamarádi se třeba placli přes kapsu a koupili fakt boží prolézačky na zahradu. Pak si tam bude hrát a ty můžeš doma nebo na zahradě něco si sama dělat, na hřišti je to takovej kolikrát probendenej čas. 

Jos jj poddá, určitě, to je fakt spíš psychickej blok a taky kdo nemá "talent" tak si to holt musí oddřít, natrénovat:-) jak teď synkové dělali zaráz řidičák tak jsem to viděla přesně - jeden prostě za to sednul a zetřikrát se projel a už mu to šlo, ještě než ten řidičák dostal tak už jezdil uplně samostatně (ne sám, samozřejmě, ale teď už po roce uplně v poho a ani se /po městě/ nebojim). druhej prostě dřevo, vůbec mu to nejde, ale snaží se a prostě jezdí, nějak. než se vrátíme po půl hodině už mám vokousaný nehty na kost 

žluťásek Z těch x příběhů rodičů jsem pochopila, že to furt v určitejch kruzích braný za šarlatánství trochu je. Moje pediatrička je teda pokroková, a i když o tom až tolik neví, tak to brala v úvahu, když jsem se s ní radila. Ten dr. v Hradci ordinuje pořád, a pak je ještě jeden v Jesenici, jde jsme byli my.

Tyjo, toje zajímavý s těma dráždivýma dětma. Já mám totiž takovou teorii, že hodně těch dráždivých dětí má právě příčinu někde tady. 

MP Meri A přesunout se z centra někam k okraji byste nemohli? Ona Praha je dost širokej pojem a má hodně částí, které by nasimulovaly to středně velké město.

Jos to záleží, kde v té Praze bydlíš. Já tu mám všechno u nosu, v podstatě v docházkové vzdálenosti, akorát do práce jsem to měla asi 35 minut. Taky uvažuju, že před návratem zkusím najít něco blíž. Ale musím říct, že v téhle životní fázi mi zahrada a les za domem chybí. No kromě toho, že by nám to spadlo na hlavu, by mě to určitě přešlo nejpozději s nástupem staršího do školy.

 Tak jim jenom říkám takovým jogovym hlasem ,,ale holky tak nebrecime, prostě v klidu, jsme venku, je pohoda,,. Jako mě někdo pozorovat, tak asi taky občas tuka na čelo.   Moje máma je z toho vždycky hotová:-D.

Úplně to vidim!​

MP Meri no, když ten Žižkov je asi celkem specifický, ne? Jsou i jiné "Prahy". Pojďte bydlet do Kbel, tady je to fajn

Karja pro malé děti je ta zahrada fakt k nezaplacení, synovi by stačilo pár přírodnim. Pořád teď mluví o tom, co bude sázet na chalupě, až tam pojedeme.

Len Teda ale tu úlevu, že jste přišli na příčinu a že je to řešitelný, vám fakt přeju. Ten nezastavitelnej dětskej pláč mě taky neskutečně ničil.

MP Meri mně teda taky přijde že bydlíte na nějakým místě vyloženě dětem nepřátelským, dyť ta praha je velká, akorát ty konce sídlišť mi přijdou ještě víc neutěšený, ale něco mezi?

Karja Já třeba čas na hřišti beru fakt jako odepsanej. Půl hodiny tam jdu, pak tam hodinu čumim, mrzne mi prdel, občas dítě zvednu tam nebo onam a pak zas jdu půl hodiny zpátky. Pro mě zhmotněný peklo. Že bych se bavila s někým cizím nepřichází v úvahu, maximálně si tak sem tam něco počtu na telefonu, ale stylem že ho stokrát vytáhnu z kapsy, přečtu tři slova a zase jdu něco řešit. 

Na zagradě bych měla aspoň minimálně šanci dělat něco svýho. Prostě i kdybych měla jánevim hrabat listí tempem metr za hodinu, tak mi to přijde užitečnější. 

MP Meri Jak píšou ostatní, Praha je super, ale chce to klidnější část. Jo, už kolikrát jsem se chtěla zeptat, vy bydlíte hned vedle Dominika Feriho? Dneska jsem si na to znovu vzpomněla, když jsem viděla praktický totožnou fotku na ig.