Mohučanka a co ji koupat venku? Třeba ji vadí ta místnost.

Pinot Noir Jo, to mě taky napadlo...zatím jsem to neuskutečnila.

Stará Stanová Kůže místnost ji myslím nevadí, normálně ji tam přebaluju, chodí tam házet předměty do (prázdné) vany, otravovat spícího kocoura a tak...

Mohučanka Syn měl taky takovou fázi, kdy ze dne na den začal hysterčit, jen se začala napouštět voda, do vany nechtěl sednout a řval, dokud nebyl konec. Trvalo to určitě dva měsíce, jestli ne delší dobu... Přešlo to, jak to začalo.... bylo mu tak rok a půl, nebo trochu víc... V jeslích do bazénku lezl bez problému. Zkoušela jsem koupit nový hračky a koupat se s ním, ale nezabralo to. Ale u něj mám pocit, že nikdy nic nezabírá, jen to přečkat 

Co zkusit ji nalákat na barvy do vany? To jsem tenkrát nezkoušela...

Tabea me bavi jak se muzem pretrhnout aby ty smradata mela svuj komfort

rasaNori Jejich komfort = náš komfort. Kdo má ten řev poslouchat . I když je fakt, že s druhým dítětem už umím řev dost ignorovat.... 

Tabea Taky jsem čím dál tím víc imunní  ale snažím se, aby nechodila spát s řevem, kdo to pak má uspávat. Kromě toho koupání byl vždycky takový radostný čas. Jinak je to přesný, nechce si sednout, poskakuje a řve, dokud ji nevyndáme. Tak snad to brzy přejde.

Mohučanka Taky to máme za sebo, člověk musí vydržet. Syn měl koupání vždycky rád a nemohli jsme ho dostat ven, pak ze dne na den, aniž by se cokoli změnilo, dostal záchvat a odmítal do vany vlézt, následující měsíc to u nás večer vypadalo tak, že násilím svléknout dítě, narvat do sprchy, během pár vteřin za šíleného řevu a snahy zdrhnout opláchnout a fofrem ven, konec světa nastal, když bylo už opravdu nutné umýt vlasy. No a pak po tom cca měsíci prohlásil, když jsem ho opět chystala cpát do sprchy, že chce jít dělat cákycáky, zasedl do vany a strávil tam nadšeným rácháním půl hodiny (za mého dost podezíravého dozoru, čekala jsem na ten řev). Asi za rok se toto období zopakovalo, už ale trvalo jen asi 2 týdny, těžko říct, co to má být. Pevné nervy. 

Fuha o tejto faze som nevedela,  nas sa zatial kupe rad,  tak mam sa zas na co tesit uz si aj tak susedia musia mysliet,  ze to dieta tyram,  vresky pri kazdom prebalovani,  obliekani,  cisteni soplov.. 

bože, bože, sú tie deti normálne? tuším, že mojou povinnou výbavou budú aj štuple do uší a mokrá handra na čelo. Aj tak im človek nevyhovie 

Asi tímto vyhraji bludišťáka za nejhloupější dotaz, ale jak moc jsou spolehlivé dnešní plínky ohledně propustnosti ?

Myslela jsem si, že jakmile vychytám, jaká značka nám sedí, případně u látkových, až se to naučím upevňovat, tak že kromě nějakých výjimečných situací typu po*ělaný až za ušima, všechno co má, zůstane v plínce.

Moje máma mě teď ale plaší tím, že bych měla mít všude pogumovaná prostěradla, že při výběru oblečení mám počítat s tím, že budu potřebovat spodní část několikkrát denně převlékat... já jí nechci úplně odporovat, přecejen narozdíl ode mě už nějaké to dítě vychovala, ale přijde mi to trochu přehnané.

Sairon No podle mě to je přehnané. Já používám jednorázovky a nikdy se nestalo nic, na co by bylo potřeba pogumované prostěradlo. Občas se v noci jemně zašpiní bodíčko u nožiček, v noci už nepřebaluju, tak toho může být do té plínky moc, ale to je třeba jednou za dva týdny. Párkrát byl mokrý flíček na bříšku nebo boku, ale vždycky kvůli špatně upevněné nebo malé plínce. 

Jinak teda pogumované prostěradlo mi přijde eklhaft, když si já sama představím, že bych na tom spala.

Sairon Podobnou nehodu jsme nikdy neměli, je to zbytečné plašení, podle mě. Jak píše Mohučanka, někdy nepatrný flíček u okraje plenky (jednorázovky), látková plena mi snad neprotekla nikdy. Nějaký super neprotékací a současně prodyšný povlak na matraci jsem koupila až teď na velkou postel, protože jsem objednávala povlečení, tak jsem to tam přihodila s tím, že do budoucna, až budeme zkoušet zrušit plenky, se to bude nejspíš hodit.

A já teda nejvíc převlékala naopak vršky (jeho i svoje), syn hodně blinkal.

Děkuji za uklidnění, měla jsem trochu strach, že si to představuji jak Hurvínek válku. :)

Pogumovaná prostěradla jsem právě vůbec neměla v plánu, protože mi přijde hnusné na tom spát, obzvlášť teď v létě.

Protože čekám letní dítko, tak jsem nakoupila převážně bodýčka bez nohavic a zvlášť pár dlouhých kalhot se šlapakama, že kdyby byla zima, tak to naveču přes body, ale to mi bylo taky zkritizováno, právě proto, že budu muset převlékat dva kusy, zatímto kdybych měla dupačky a v tom jakousi košilku, tak převlékám jen dupačky a košilku nechávám.

Já se dětem, obzlášť takhle malým, vždycky vyhýbala, tak nejsem schopná vůbec vyhodnotit, co je dobrá rada a co je 30let starý přežitek :(

Sairon Mně se stalo nehod s oběma dětma dost, pogumovaný prostěradlo jsem nekupovala, ale na všech postýlkách byl chránič matrace z hustě tkané bavlny, zhruba tohle https://www.natursendung.de/MATRATZENAUFLAGEN/BIO-MOLTON-Matratzenschoner-fuer-Baby-und-Wiegenmatratze::424.html. Hodilo se mi to i do hlubokého kočárku, madame si ráda odkládala nohy nahoru na madlo na nošení korby, to pak dopadlo vždycky blbě....

Sairon Moje máma schovává snad všechno, takže i ty košilky a dupačky staré 35 let a podle mě, co se týká oblečení, tak to staré je prostě přežitek. Já oblíkala dítě v létě úplně stejně - tj. bodíčko a kalhoty, když bylo třeba. Tu košilku jsem tedy jednou zkusila, když bylo fakt teplo, ale vadilo mi, že neustále vylejzala nahoru a nakonec bylo dítě v podstatě nahatý. Ona se prý zastrkovala do plenkovych kalhotek, ale to u tech jednorazovek nejde. Zlatý zavinovaci body pro to úplný mrně...

Ale ten bavlněný chránič matrace máme taky, nedávno se hodil, když dceři nesedl květák k večeři...

Sairon kosilky ja z toho uplne rostla v porodnici, skvrne doma vyfasovalo body a dupacky, teplacky davam az ted a to ty s vysokym napletem v pase. Uplne mimo jsou leginky s gumou, obzvlast ty z tesca. Decko to prestipne v pase. 

Sairon Chrániče matrací jsme měli všude, občas něco protéct může (spíš vinou šoatného nadazení než nekvality pleny), nějaké to blinkání, slintání, starší dítě se občas v nestřežené chvíli svlékne...

Vzala jsem dceru na hřiště, které je úplně prázdné až na asi tak 10 až 12 letého chlapce, který vyhrabal do pískoviště jámu jak na mamuty a teď se do ní zahrabává  je to hřiště pro úplně nejmenší, moje nechodící dcera tu dokáže vylézt na klouzačku a sklouznout se sama...

Mohučanka buď ráda, že tam nekouří... tohle zase ze svého dětsví pamatuju já - první setkání s cigaretou nám nzprostředkovala o něco málo starší romská dívka, v jámě vyhrabané v písku na pískovišti.