Karja ja byla semleta tak,ze se za to dodnes stydim.

Pritom objektivne vsechno v pohode - zdrave velmi chtene dite, fungujici rodina, zazemi, o jakem si muze lecjaka uzivatelka modrych koniku nechat jen zdat. Presto jsem byla uplne hotova, nevyspala, nervy nadranc, miminko nespokojene a rvalo od 5 rano do 8 do vecera,kdy usnulo. Manzel mel tenkrat hodne prace a chodil domu nejdriv v deset, videl spici miminko a nechapal, v cem je problem. Ja dneska taky vlastne nevim,v cem byl problem, ale byla jsem rok uplne vyrizena. Syn byl podvyziva, v porodnici ho krmili obcas sondou a mela jsem ho doma po dvou hodinach krmit. Z budiku co 2 hodiny jsem byla tak vytikana,ze jsem mela problem s usinanim jeste hooodne dlouho. Pak zas pro zmenu prestal dobre spat syn...  do toho mi zacala chybet spolecnost (jednou jsem si uvedomila,ze jsem za cely den rekla jen "dobry den", pricemz prijemcem byla pokladni v bille). Pak mi zavolali z prace,jestli se nechci zase zapojit,a ja za to byla hrozne vdecna,ze se mnou nekde nejaci dospeli lide jeste pocitaji,ze jsem po tom skocila. Ale byl to akorat stres, misto abych spala,tak jsem po nocich neco sudlala do prace. No desny,divim se,ze to nase manzelstvi prezilo.byla jsem fakt tragedka:)Stará Stanová Kůže  ty aktivity s miminy nejsou spatny napad. Driv jsem se tomu posklebovala,ale nakonec jsem za to byla kolikrat vdecna. S novorozencem bych ale radsi sla jen na prochazku,zrovna to plavani je dost narocne. Byla jsem teda jen jednou,ale prislo mi,ze se tomu musi prizpusobit div ne cely den (aby bylo dite najedene,vyspinkane,v nalade, nekam dojet,pak ty manevry ve sprchach, zajistit,aby nenastydlo...) a pak je za 30 min po vsem :) 

Karja 

Držím palce, ono to bude dobrý, jen vydrž. Pamatuju si, jak jsem se cítila stejně - zdravotní problémy, antibiotika, železo, z toho nevolnosti, úpravy diety, miminko trpící na větry, takže řvoucí. Když už jsme konečně mohli ven, s kočárem jsem se zakecávala s důchodci. Nekecám, 80+. A vůbec jsem si neuměla představit, jak někdo zvládne to samý, když má ještě jedno starší dítě navíc. Okolnosti mě nějak donutily uvěřit, že to zase bude dobrý. 

Gatita Taky patřím k těm, co se dříve pošklebovaly slepicím v kroužcích. K tomu plavání: Dá se začít už od 2 měsíců, to i s instruktorkou doma ve vaně nebo někde jinde s vyhřívaným bazénkem. Je pravda, že se tím zabije půl dne. No ale s jakým programem ne, že? :) Brala jsem to jako výhodu, že máme předem vymyšlenou zábavu, přijdeme do jiného prostředí, na jiné myšlenky, děťátko se krásně unaví a pak tak krásně spinká, dloouuuuho... :)

V pozdějším věku dítěte jsem si takhle cíleně rozplánovala celý týden. Zjistila jsem, že nejhorší pro mě je tak nějak bloumat bez cíle, vymýšlet všechno sama, postrkovat ručičky hodin pohledem... Když jsme věděli, že každé pondělí je plavání, úterý jen tak ježdění metrem a tramvají, středa hřiště dál od domu, čtvrtek cvičení v parku, pátek výtvarka a tak podobně, celé to bylo veselejší.

Samozřejmě hodně záleží na tom, jak se sejdou lidi na těch kurzech a jaká je instruktorka.

Teď bych klidně zkusila jako sociální aktivitu i to znakování, tomu jsem se taky pošklebovala.

dynda Já taky kamarádila se všemi důchodci, co mám po cestě do obchodu

Fúha, čo tu čítam Vaše zážitky s deťmi...zas ma prepadajú pochybnosti, či to dám. Najmä preto, že som teľa, neprerušujem živnosť a teda mám pár dní pred termínom a miesto oddychu hore bruchom píšem, telefonujem, vybavujem maily, asponže to môžem robiť z domu. August plánujem všade nahlásiť  dovolenku, ale tak či tak niektoré veci budem musieť riešiť (podľa mňa už tesne po pôrode...) bez ohľadu na stav, nakoľko lehoty si neurčujem ja, ale verejné orgány. 

Ale musím uznať, že oproti kamoške, čo je 3. týždeň materskej a už mi 6x písala, že jej z toho šibe (na návštevy nechodí, lebo jej muž vzal auto, aby nešoférovala, autobusom nejak nechodí...), zatiaľ sa nemôžem sťažovať na nudu, len neviem, či je možné pracovať popri malom bábätku (zatiaľ stále pevne verím, že bude pomerne bezproblémové, spiace, neplačúce, netrpiace na vetry a s ohromnou trpezlivosťou pre svoju vystrašenú matku...).

DrowRanger Sdílím tyto pochybnosti  s každým takovým příspěvkem si říkám, zda to celé byl dobrý nápad. 

"Novorozeně spí až 20 hodin denně". Tohle si pořád opakuju a jsem skálopevně přesvědčená, že já přesně takové zlaté dítě budu mít a žádnou jinou možnost si nepřipouštím

DrowRanger Já jsem začala pracovat tam nějak po šestinedělí, všechno z domova. Odhaduju to tak na dvě hodiny denně. Dcera byla ovšem hrozně hodná a já jsem se snažila nenechat se moc rozhodit pediatrem a jeho tabulkami  Od asi osmi měsíců už to začalo být složitější a tak od 10 měsíců už to nejde vůbec, teda pokud nemám hlídání. Problém, alespoň můj, je v tom, že když dcera spí po obědě (teď hodinu a pul) a já bych teoreticky mohla otevřít počítač, tak se spíš svalim na gauč, vypiju si v klidu kafe, v lepším případě trochu poklidím. To samé večer...Mám kolegyně, které zvládaji pracovat brzy ráno nebo pozdě večer, já si nejspíš i tím pracovním nasazením a stresu že dvou současných deadlines uhnala ten zánět štítné žlázy.

Jinak někdy na jaře jsem měla období, kdy jsem se někdy od oběda těšila, až si večer otevřu víno...

DrowRanger Měla jsem dítě, které popisuješ, a stejně jsem byla úplně na dně  Zpětně vlastně ani nevím proč. Často a strašně dlouho jedl, to byl jediný problém, takže byly noci, kdy nejdelší spánek byl 40 minut, zbytek noci desetiminutovky. Z toho člověku postupně začne opravdu hrabat. Ale nejhorší jsou asi ty hormony. Zpětně, v "normálním" stavu mi už nepřijde, že bylo nutné být tak vyřízená. A hlavně u mě to byla otázka fakt jen těch šesti týdnů, pak se jako zázrakem zlepšilo všechno. Sociální izolace mi nevadila vůbec, mně dobrý den pokladní v Bille jako kontakt bohatě stačí 

Karja Vydrž, zlepší se to! Blbý jsou ty nemoci, soucítím. Ale jak vidíš, těžké to bylo fakt skoro pro všechny a současně všechny přežily 

MP Meri presne to si hovorím aj ja + teda skúsenosť kamošky, ktorá mi stále opakuje: neboj sa, na začiatku to je len taký červíček, len leží, spí, je a kaká, to sa dá pracovať úplne v pohode. Akonáhle začne chodiť, skončila si .

Mohučanka ja sa v tomto spolieham, že mi bude nápomocný muž a keď škvŕňa začne byť aktívnejšie, budeme sa podľa práce striedať pri strážení - jeden stráži doma dieťa a psa, druhý v kancelárii mimo domu robí a chystá čo treba. Akurát tak nejak nerátam s únavou, stresom, termínmi, ktoré nám môžu kolidovať...A hádam, že pri väčšom dieťati by občas mohla pomôcť svokra, bývajú tu neďaleko, tak hádam si so synom budú rozumieť .

MP Meri presne to si hovorím aj ja + teda skúsenosť kamošky, ktorá mi stále opakuje: neboj sa, na začiatku to je len taký červíček, len leží, spí, je a kaká, to sa dá pracovať úplne v pohode. Akonáhle začne chodiť, skončila si .

​Tak to přesně bylo u nás...Akorát že jsem skončila už o něco dřív, když se z ležce stal lezec. Naučila se brzy stát a to byl konec sezení u počítače. Ale spala i v noci, zlatý dítě prostě. Držím palce.

Pinot Noir to je moja nočná mora - kojenie v noci a nevyspatosť, som otrasná keď málo spím dlhodobejšie a následne sa dostanem do zombie módu, kedy idem len zo zotrvačnosti, navyše to kojenie bohužiaľ otecko nemá šancu žiadnym spôsobom vykryť. Ale zas nemám problém v prípade vyčerpania ignorovať bordel a v prípade potreby si proste ľahnúť a zaspať kdekoľvek aspoň na 30-40 minút, tak to hádam pôjde...

Inak k tomu kŕmeniu, sama som zvedavá, čo to bude, na kurze nám vravela pani, že dieŤa pri prsníku nechať 10, max 15 minút, že dlhšie ťahať ako malé nezvláda, čo čítam na internete, tak kopec mamičiek píše presne to čo ty, že dieťa sa kŕmievalo dlho a teda nič kvôli tomu nestíhali, tak asi tým drobcom nik npovedal, že ťahať môžu max tých 10-15 minút 

Mohučanka no uvidím, poslednú dobu som sa pristihla pri tom, že celkom závidím ženám, ktoré môžu rok a pol-dva nerušene ostať na materskej, ja by som po takto dlhej dobe začínala doslova odznova, čo si nebudeme môcť dovoliť. 

DrowRanger Nám na kurzu říkali, že zpočátku to kojení trvá tak těch 40 minut. A u nás to tak bylo.

DrowRanger MP Meri koukám, že samopřesvědčování jede na všech frontách já jsem názoru, že příroda není blbá a ví, že mi musí nadělit hodné a bezproblémové dítko, protože jinak by u mě nepřežilo, a odmítám přípustit, že by to tak být třeba nemuselo. Na druhou stranu, teď mě rozhodila Pinot, že i s takovým dítětem lze být vyřízená.

Sociální izolaci pociťuji už po měsíci na mateřské - nikdy v životě nebyl muž doma tak radostně očekáván :D. Ale zatím to jde, jezdím aspoň jednou týdně plavat, tak to vždy spojím s obědem s kolegy a zatím mám kontakt s pár lidmi díky koňovi a psovi, tak doufám, že malá bude takové to zlaté dítě, co spí v kočárku na kraji jízdárny/cvičáku a nechává maminku se realizovat :) 

Karja lituju, ja mela prvni v dobe na MP - kdy se stezovat na rodicovske povinnosti nesmelo, jinak nalepka Mimibazar. Navic v novem meste, jen jsem krouzila s kocarem a usmivala se na ostatni matky ve snaze navazat jakykoli hovor. Ale zlepsilo se to brzy - detske plavani a materske centrum byl prvni krok. Nejvic jak nastoupula do skolky. 

V sestinedeli nepribirala a ja jen kojila (cetla jsem si, tak mi to bylo fuk) a snazila se prezit. Manzel se v 6 odpoledne vratil z prace a ptal se: ty jsi uz v pyzamu? Ne, ja jeste byla v pyzamu.Proste to tak nekdy vyslo a jindy jsem si i nakulmovala vlasy.

DrowRanger v porodnici som na izbe lezala s jednou pani co mala v posteli notebook s telefonom a pracovala. porod mala naplanovany na dalsi den od mojho odchodu zo spitalu. podnikatelka co mala svoju firmu. ja cela zdochnuta od unavy 3 tyzdne pred terminom a ona plna energie riesila biznis.  

DrowRanger Jo,.v porodnici taky nějakých těch 10-15 minut proběhlo, ale já si nakonec pouštěla stopky a nutila to zatrolené mimino, aby pili aspoň 5 minut z každého prsa...a když pilo 7, byla to velká sláva. Ale švagrová to prý měla stejně, tři minuty a dítě nakrmené. 

DrowRanger Nám na kurzu říkali, že zpočátku to kojení trvá tak těch 40 minut. A u nás to tak bylo.

​to mi nikdo nerekl, vsichni okolo prudili (tchyne, ktera to kazdy den hustila do manzela), ze porad kojim, ja jsem lina, takze jsem si cetla a bylo mi to fuk, aspon jsem.mela cas pro sebe. Nachystala jsem si caj, ovoce a knizku a mela 40 minut free (pouze jsem drzela decko). Priznam, ze jsem nevahala to decko i odpojit, kdyz jsem nemela u sebe knizku. Hlavne bych to pak tak dlouho nevydrzela.

Sairon len keď si človek uvedomí, že všetky chceme dobré a bezproblémové deti, tak mu dôjde, že aj tie zlé sa musia niekam umiestniť a tu ho začnú prepadať pochybnosti (najmä pri spomienkach na mamino rozprávanie, aké som ja bola zlé, nespiace, revúce a satanské decko...).