Rhaenys prezijes. Nejhorsich je tech prvnich 20 let, pak uz to jde

Kokoska

Rhaenys prezijes a jeste si budes pamatovat jen to nejlepsi!:) 

Rhaenys Jo. I když si občas budeš přát opak.

JankaM můj syn nosí na fotbal tyto brýle, je s nimi schopný i hlavičkovat, jsou určené na míčové sporty

https://www.ibryle.cz/item.php?gr=GR24319

  P.S. omlouvám se, neumím vložit odkaz

711990 k těm falešným poplachům, mám tetu vrchní na dětském v nemocnici a ta mi říkala, že monitory občas řvou, když dítě neleží hlavou přímo na něm, že pak u těch menších dětí snímání přes matraci uplně nefunguje. Což byl teda asi náš případ, dítě něco málo přes dvě kila a půjčený monitor nám tady řval třikrát denně. I když jsme na ní zrovna koukali a viděli, že fakt celou dobu dýchá. Po pár dnech jsem byla uplně vynervovaná a prohlašovala, že tenhle krám půjde z domu. Pak jsme měli půjčený ještě jiný z nemocnice, ten už nehoukal ani jednou, ale ve čtyřech měsících jsme ho vraceli, protože dítě nespalo v postýlce.

Jo a falešný poplach se nám stal i v porodnici a to měla malá na noze přilepené čidlo. Proste uprostřed noci alarm, červený monitor a na nem vodorovná rovná čára srdeční akce, u tepu a sarurace blikala nula.... vyletěla jsem z postele a začala s malou třást. A monitor zase naskočil. Na uplně krásné hodnoty, tep ideální, saturace 96%. Přišla sestra zkontrolovat přilepení sondy na noze a říkala mi, že kdyby malá tak dlouho nedýchala, tak pak není tak dobře saturovaná kyslíkem, že to byl planý poplach. Ráno jí pak z tohodle monitoru odpojili, že jen stresuje maminky, a dali jí desku pod matraci.

Zuzuli jak dlouho jsi to rozdychavala ty? To je na infarkt!

Zuzuli uf teda to muselo bejt desivy!

Zuzuli To muselo být fakt na infarkt Nechápu, proč ten monitor u maminky nemá vyplou obrazovku a zvuk. Syn měl ty arytmie a to pípalo pořád, pořád jsem sledovala ten tep a podobně, jestli se to lepší nebo ne...

Zuzuli To muselo být fakt na infarkt Nechápu, proč ten monitor u maminky nemá vyplou obrazovku a zvuk. Syn měl ty arytmie a to pípalo pořád, pořád jsem sledovala ten tep a podobně, jestli se to lepší nebo ne...

Rhaenys 

Je velice pravděpodobné, že ano. Přiznám se, že při prvním šestinedělí jsem čekala, kdy to se mnou konečně švihne a odvezou mě do nemocnice.

Koľko nedeľných hodín sa dá počúvať a empaticky odpovedať na "ja nechcem ísť zajtra do škôlky"

letfenixa úf no potlapkavam. Tak to musela byt zábavná nedeľa. A koľko hodín si to dala? 

betsey zatiaľ od rána, s pauzou na obedny spánok, ale deň ešte neskončil.

Alica ako?

Inak na mňa pediatrička v nemocnici pozerala ako na blázna, keď som si požičiavala monitor dychu. Že pri zdravom dieťati narodenom v termíne nevidí na to žiadny dôvod. Ale aspoň som kľudnejšie spavala a par krát vydesila muža, keď som ho v noci pri kojeni zabudla vypnúť 

letfenixa no do kelu, tak to máš fakt na nervy.

My sme včera riešili opačný problém, Alica sa rozplakala, že chce ísť do škôlky a odmietla akceptovať fakt, že v sobotu sa do škôlky nechodí. 

letfenixa ja odpovidam tak 10x, pak uz nereaguju:)

A je to ve skolce takova katastrofa, nebo by proste byl radeji doma? Syn uz je v predskolacich a dodnes slychavam, ze se mu do skolky nechce. Pritom jemu se tam opravdu libi, neni to tak, ze by si to tam chodil otravene odkroutit. Spis ma predstavu, ze doma by to byla vetsi pohoda, ze by tri hodiny snidal a u toho se vrtal v legu, ale toho jsme si v predchozim roce a pul uzili vic nez dost.

Gatita on chce byť stále so mnou. Srdce mi teda nekrvaca, lebo vidím, že škôlka mu prospieva. Plus je predškolák, takže chodiť už musí. 

betsey tušila som, že u vás to bude tak nejako

letfenixa No jako já radši nepopisuji naše včerejší odpoledne, respektive z úcty ke Gatita odpoledni a návštěvě pohotovosti. Tak dalece to nezaslo. Ale dcera měla snad tříhodinovej pláč, asi školka. Bylo to k nezastavení!!!! Prostě blbakov. 

My jsme dneska vzali Bizonka do bazenu, byl tam poprve v zivote. Mela jsem strach, ze 10 minut prořve a pujdeme domu, ale byl skvelej. Nejdriv teda remcal, ze je to studeny a ze bude mit mokry vlasky, ale pak se rozhodl, ze se mu to libi, a byl skvelej. S manzelem jezdil na toboganu, se mnou blbnul v bublinkach a na brouzdalisti a po 3/4 hodine se mu nechtelo pryc. Uplny marieu chvilky!

Jak to tady čtu, tak jsem vděcná, že ani u jednoho našeho kusu se žadné pláče při nástupu do školky nekonaly. Asi se těšili, že si odpočinou od šílené matky.