Pinot Noir ja si tak davam po hube kdyz si moc na ty deti stezuji - mam ve svem blizkem okoli par, kteremu se roky nedari otehotnet, vyzkouseli uz temer vsechno, nekolik cyklu ivf, ona posledni roky temer neustale nadopovana hormony... Tak kdyz se nekdy zacnu moc litovat jaky jsem chudak s temi mymi cacorkami, hned se uvedomim, co by nekdo za tyhle moje starosti dal 

Potrefenáhusa až se to stydím napsat ale přesně takový byl můj vnouček Vítek. Do jednoho roku!!! Pak asi do něho udeřil blesk a malý se rozběhl a ještě se nezastavil Ale i tak je to pořád hodné a veselé děťátko. Pláče málo kdy. Spíš se občas trochu vzteká. 

Jinak moji dva starší vnoučci byli naprosto standartní se vším všudy ❤️❤️❤️

dynda kopíruju seznam od žluťásek a držte se

Smrt 

Martina Špinková - Anna a Anička 

Stein Erik Lunde - Nemůžu usnout 

Maija Anssi Hurme - Stínidla 

Jeanette Bresson Ladegaard Knox – Je smrt jako duha? 

Laurie Krasny Brown - Když dinosaurům někdo umře 

Pernilla Stalfelt – O smrti smrťoucí 

Martina Špinková - Máváme ti, dědo 

Angela Nanetti - Můj dědeček třešňový strom 

Jostein Gaarder – Anton a Jonatán 

Daniel Rušar - Kamzíkův velký skok 

Michael Stavarič - Děvčátko s kosou 

Kitty Crowther - Návštěva malé smrti 

Iva Procházková - Myši patří do nebe

Vážná nemoc v rodině; Péče o nemohoucího, starého člověka 

Martina Špinková - Kocouře, ty se máš 

Rolf Barth - Můj druhý dědeček 

Ivona Březinová - Lentilka pro dědu Edu 

Lenka Pelánková - O mamince, která si ostříhala vlásky 

Stefanie Lazai - Benjamín: rodinné starosti 

Obavy, strachy, smutek 

Jack Kent - Žádní draci nejsou 

Martina Špinková - Divný brach strach 

Marka Míková - A smutek utek 

Evaeva 

Děkuji, doufala jsem, že to někdo bude umět najít. Co z toho jsi vybrala? U nás to moc nevypadá s mojí babičkou, jestli si dobře pamatuji, tys to měla taky tak .

Vcera jsem vyzvedavala oba kluky ze skolky a do satny privedla ucitelka strasne rvouci holcicku. Vsichni jsme se vydesili, maminka zbledla a holcicka Ja nehechciii domuhuhuuuu! Maminka sla do vyvrtky, protoze rano pry byla uplne stejna scena ve verzi Ja nechci do skolky

Hele, a je vždy to šestinedělí takové neskutečne peklo, jak čtu a jak mi říká široké okolí, nebo jste některá měla štěstí na relativní pohodu? Čas neskutečně letí a ceká mě to za cca dvě měsíce a už z toho mám hrůzu predem....

Muslik no ja tohle peklo nemela se synem a vnuk je taky naprosto zlaty miminko.Spi od prvniho dne celou noc.Ja ho jeste ani neslysela brecet.:-)

Muslik ja mela u prvniho dramaticky tyden, 10 dni, po prichodu z porodnice. Kluk rval a ja mela nejake zdravotni problemy, skoncila jsem s ATB. Pak uz to slo. U druhyho to bylo lepsi, jen se v noci casto budila, mela hlad. Po 6 tydnech dostala na noc UM a byl klid. Jako ne ze by porad jen spali a nebreceli, ale zadny dramata si nepamatuju. Vzdycky rikam, ze muj mozek asi ty priserny veci vytesnil :) Tehdy se hodne kladl duraz na to, aby dite melo svoji postylku, ta nebylo zadny spolecny spani a okopavani, oni celkem v ty postylce dobre usinali. Ja spala v pokojiku na valende vedle postylky, abych je v noci slysela.

Muslik neni, urcite ne. je to akorat velka zivotni zmena. ale rozhodne ne kazdy dite 6 tydnu v kuse rve, neboj:-) moje dcera byla uplne v pohode az na ty vecerni place, to je asi hodne casty, ale jinak pekne spala a byla to s ni radost. mela jsem dost prostoru se v klidu fyzicky vzpamatovat z porodu, jako ten sok ze se od ni nemuzu hnout jsem mela, ale zpetne to hodnotim jako bezproblemovy

syn byl prvnich 14 dni uplne v pohode, i pohodovy porod takze jsem si zvala navstevy atd... no pak se to otocilo v peklo cca na rok. ale zas mi delal i obrovskou radost, smal se..  byl proste (a porad je) takovy ode zdi ke zdi

Muslik Ja se teda nesmele prihlasim. Blbe to bylo akorat par dni v porodnici, neslo kojeni, ja nevyspala s rozrizlym brichem, do toho jsem mela nejakou gastroenteritidu dva dny...ale postupem casu si to nejak sedlo a proti vyse popsanemu jsem se mela jak v ozdravovne. Drzim palce! 

Muslik já měla s malou naprostou pohodičku, fakt krásné období:)

Muslik Moje dítě vydrželo půl hodiny vzhůru, potom dvě až tři hodiny spalo:) to platí pro obě dvě. S prvním jsem jen tak mimochodem začala asi v jeho třech týdnech na pár hodin pracovat z domu. Nikdy mi neusnuli v náručí, usínali zásadně v postýlce a podobně. Samozřejmě měli i horší dny, ale peklo to nebylo. Neboj se, může to být i v pohodě, i když samozřejmě ze začátku člověku trvá než si na vše zvykne.

Dieťa potrebuje do škôlky úbor na cvičenie: biele tričko, kraťasy, biele ponožky. Tak dnes idem zháňať biele tričko a biele ponožky

Včera jsem snad poprvy v životě viděla bezudrzbovy pulrocni miminko, budu se z toho vzpamatovavat asi dlouho, nejdriv spalo i ve stojícím kočárku, pak bylo na klíně a spokojeně koukalo a pak si prohlizelo samo v kočárku nějakou látkovou knížku, za 4 hodiny nevydalo hlásku!!!!!kdyz si vzpomenu na nás v ty dobe  (ale nevymenila bych )

​Takovy dite ma moje kamaradka, byla u me na vikend, tak jsem mela spoustu casu to pozorovat  Kdyz pres den usnulo, spalo vzdycky samo v posteli minimalne 2, ale spis 3 hodiny v kuse, pak ho nakojila, prebalila, prinesla na deku mezi hracky, pristrcila tri z nich, dite si jednu vybralo, hodinu ji kousalo a pri tom nas tise pozorovalo. Ona tu spokojene konverzovala, venovala se nasemu psovi, uvarila... zatimco ja porad kojila, chovala, zachranovala dite zasprajcovany pod zidlema, uspavala... To pak ta materska vypada uplne jinak  ale taky bych toho naseho raubire nevymenila. 

Muslik ne nutne, ale je dobry si to nastudovat. Hodne se resi porod, ale na sestinedeli se zapomina no.

Muslik nenervuj se předem, ono to nějak dopadne. Asi je fajn neočekávat krásné pohodové období a jak budete všichni plout na oblačku radosti a lásky, ale mít hrůzu je taky zbytečné. U nás prvně nic moc, ale zpětně si taky říkám, ze to nebylo tak zlé, jen já úplně dobře nesnáším bolest, takže rozřízlé břicho a okousané bradavky mě netěšili, dítě spalo blbě, muž měl nejvíc práce a byl věcně v tahu, byli jsme čerstvě přestěhovaní a nikoho jsem tu neznala. Rok jsem byla s dítětem nonstop, myslím, že jednou jsem šla ke Kadeřnici. A nejhorší prozření nastalo, když jsem chytla nějakou desnou střevní chřipku, muž na druhem konci republiky, já ležela v koupelně na zemi, nebyla schopna ničeho a věděla jsem, ze se musím zmatorit, vstát a postarat se o toho malého tvorecka, to mi nikdy dřív nedošlo. Podruhé to byla naopak v porovnání pohoda, a to jsem se musela starat o dost náročného staršího, ale asi pomohla i určitá vnitřní sebedůvěra, přežili jsme poprvé, přežijeme i podruhé

dynda já nakonec koupila je smrt jako duha, ale ještě jsem neměla sílu to přečíst, zatímco syn už je v pohodě:) Nevím, jak rychlé to u vás bude, u nás to přišlo naprosto nečekaně. Třeba ta Anna a Anička a ještě některé z těch knih jsou vydávané hospicem a vypráví se v nich docela konkrétně, co to znamená, když se staráte o umírajícího a co následuje po tom. Některé ty knihy jsou naopak pohádkové příběhy o smrti. Dinosauři jsou vysloveně technické, tam je napsáno, třeba jak konkrétně se rozloučit a podobně. Pokud vám zbývá ještě nějaký čas, asi bych vybrala nějakou z těch knížek od Cesty domů, přijde mi, že můžou dítěti pomoct pochopit, co se teď okolo děje a trochu ho připravit. Ale příprav se, že to bude pro tebe náročné. Když trošku pohledáš, najdeš ukázku z každé knížky, i věkové doporučení, některé jsou pro větší děti. Přeju hodně síly.

Muslik já bych si zřejmě ušetřila 90 % trápení, kdybych nasadila umělé mléko. U druhého jsem to udělala a byla to neskutečná pohodička, a to i se starším prožívajícího zrovna to nejhorší období vzdoru. Ačkoliv se tu často zmiňuje nepodpora kojení, já se naopak cítím zpětně jako oběť kojonátlaku.

Pinot Noir

Muslik Myslim, ze neni potreba mit z toho predem hruzu, ale je lepsi pocitat s tim, ze to bude narocny, pak uz te to muze jenom prijemne prekvapit  A taky je dobry si aspon promyslet, nebo rovnou predpripravit nejaka snadna a rychla jidla, nebo treba predem poprosit babicky, aby vas po porodu nejakou dobu zasobily hotovym jidlem, a nemit dopredu zadna ocekavani. Mezi tim "dite mi spi cele dny a noci" a "je to totalni peklo" je dost siroka skala toho, jak to muze vypadat. Treba ja si myslim, ze kdybych se v te dobe snazila syna od sebe vic separovat, treba ho davat do sve postylky, min chovat a tak, tak bych mela opravdu velike peklo, ale diky tomu, ze jsem pristoupila na to, ze ho mam holt porad na sobe nejak nalepenyho, tak byl mnohem spokojenejsi a v dusledku nam obema bylo mnohem lip. A na takovy vychytavky si pak casem taky prijdes.