Pinot Noir moji nejsou skoro vůbec kontaktní. Nošení jsem moc nezkoušela, ale třeba spát s námi nikdy moc nechtěli, starší třeba nešel vůbec uspat chováním, to bylo hrozně na dlouhou, v postýlce spal za chviličku. Někdo na míči uspává, já na ho něm udržovala bdělého

Pinot Noir to potvrdzujem, kamoškin syn sa od narodenia najlepšie vyspal sám, nepotreboval a doteraz nepotrebuje kontakt ani keď je chorý alebo ho niečo bolí, ak sa niekde vyspe, tak doslova strpí krátke objatie (asi aby mame bolo lepšie ). Ešte aj kojenie bral hádam od kojenca len ako formu obživy. Keby to nevidím na vlastné oči, tak neverím. A teda čo sa nosenia týka, tak mala síce nosič do autobusu, ale to dieťa bolo tak šťastné vždy keď ho dotiaľ vypustila...

Pinot Noir nemyslim noseni v satku celej den nebo spolecny spani, ale proste chovani malyho miminka v naruci. Nechce se mi verit, ze by bylo mimino nestastny u mamy...

Evaeva DrowRanger kluci jsou mazlíčci největší na světě, ale když sami chtějí a za bdělého stavu. Zvlášť mladší nesnese, aby se ho při usínání nebo ve spánku někdo dotýkal. Měl to tak od narození. Nosit, houpat, chovat, to nechtěli ani jeden.

Taky znam dite, co pri pokusu o prituleni a pomazleni hystericky rvalo Nech meee, pust meeee :) Vyrostla z nej bezkontaktni osoba, ktera tak sotva poda ruku, takovej psi cumak.

711990 starší syn u mě v náručí nebyl nešťastný, ale ani šťastnější než třeba pod hrazdičkou. Těch chvil, kdy opravdu chtěl chovat, bylo málo. Mladší byl (a je) větší mazel, do teď si na mě pořád hodně sedá, když si hrajeme na zemi (a pak nedosáhne má hračky), na návštěvě si mě hodně hlídá a tak.

Zuzuli Hrozně závidím tu kamarádku poblíž se stejně starým dítětem a asi i na stejné vlně, to je fakt výhra! Já musím spoléhat jen na věrnou společnici čokoládu

Pinot Noir ako si písala, každé dieťa je iné a nevidím dôvod, prečo mu nedať to, čo si žiada - či je to kontaktné rodičovstvo, vlaszný priestor alebo niečo medzi tým.

Kokoska tak to on se pomazlit občas přijde, na chvilku. Spíš si teda jako kontakt vyhledává řádění s tatínkem

Kokoska ale to mam ja, ja uplne nesnasim kdyz na me nekdo saha, krom nejblizsi rodiny. A starsi je po me, pomazlit a rychle vypustit do sveta, zato mala, to je nunacek, vzdycky prihopsa a maminko chci nunu

Pinot Noir nemyslim noseni v satku celej den nebo spolecny spani, ale proste chovani malyho miminka v naruci. Nechce se mi verit, ze by bylo mimino nestastny u mamy...

​Nešťastný ne, ale ne šťastnější než v postýlce nebo kočárku. Nevím, jak by se tvářil na šátky a nosítka.

rasaNori Mam to vlastne dost podobne, mozna je to i tim, ze u nas doma (u rodicu) se nikdy moc neobjimalo, nelibalo apod. Ale prece jen ty deti aspon do urcityho veku se prituli, pomazli, kdyz uz maji dost, daji to najevo, ale nezazila jsem takove zachvaty vylozeneho odporu. No jako se vsim, kazdy to ma jinak.

A preto trpím ja, bezkontaktná osoba, ultrakontanktnym synom. To je asi to, že deti nás majú niečo naučiť. Trpezlivosti ma nenaučil. To sa teraz cvičím na mame. Som si dala záväzok, že jej všetko odsushlasim, tak je z toho nervózna

crazydaisy mně se moc líbí panenky Götz. Miminko i pak ty s vlasama. 

Zuzuli Jo, já asi nošení myslela tím, že se chce nosit nonstop doma na matce, i po roce a půl:-D. Prostě malá opice:-D. Vy popisujete furt ty shudny typy co maj prostě rádi šátek:D. 

letfenixa My bychom potřebovaly nějakou chytrou knížku na tu komunikaci s matkama:-D. 

Karja jo, musis je tam ale strčit hned!

Potrefenáhusa Já jsem mladšího do šátku strčila hned, asi by si zvyknul, ale žádné nadšení se nekonalo. Nekonalo se ani u mě, takže to nevadilo

Kokoska naše máma byla kontaktní hodně, děti tuli a mazlí a ja to výslovně nesnáším a pamatuji si, jak mi to bylo nepříjemný už jako diteti. To fakt není něco, k čemu lze dítě vychovat. 

Můj muž je kontaktní, tak jsem mu porodila alespon to tulivý mladší dítě.

711990 no naše starší byla v náručí takova nespokojená, od chvíle co se začla trošičku hejbat (pár týdnů) - začla natahovat hlavu, různé se hejbat a vrtet. Až později jsme pochopili, že se chce sice nosit, ale s cílem, aby měla rozhled. Když si ji pritulila a ona zrovna nechtěla, tak třeba kousla. 

Blbě se to popisuje, ale byl to velký rozdíl. Ta menší s tebou v tom náručí jakoby splynula. Toto dítě tam bylo furt takové napružené a kdyby sedělo na nějakém vyvýšeném místě s rozhledem, vyšlo by to nastejno.