Mohučanka Deti v souvislosti s tematem smrti vzdycky nakonec rekly neco, co me dokazalo rozesmat U nas tema, ktere se vracelo opakovane, moji rodice zemreli, kdyz starsi byly 3-4roky a mladsi par mesicu. Pred nedavnem se vratilo zase, kdyz umrela jedna z kocek. Obe chtely jit i na veterinu k uspani. Byl z toho smutnej, narocnej, ale zajimavej vecer. 

Myslím, že je dobré umírání před dětmi uplně netajit. Když se ptali naši, tak jsem říkala, že umře každý, že nejde říct, kdy se to stane, ale snad to bude za dlouho. Když umřel někdo v rodině, taky jsme jim to řekli. Ale naši jsou v tomhle docela "ranaři".

letfenixa syn tiež smrť rieši a presné aj dnes pred spaním sa na to pýtal. Vysvetľujem, že všetko raz umrie (aj kvety, stromy atď) a je to tak v poriadku. On sa teda pýta konkrétne už na nás, boji sa, že nás stratí. A čo pisala Lamickanejako tuším, že by unho odštartovalo záchvat "ja ale nechcem nikoho iného", on sa totiž boji konkrétne o nás. 

A ako píše Gatita sama s tým mám problém, presne to, že každá varianta mi príde zlá . 

A dnes pred spaním sa pýtal na to, či mi budú chýbať, keď budú veľkí. Ja na to, že keď sa odsťahujú, tak mi bude smutno, ale veď ma budú navštevovať atď. A on na to: ale to budete mŕtvi! A až potom som pochopila, že si myslí, že keď on vyrastie, tak my už budeme takí starí, že zomrieme. Chudáčik, musí to byť hrozný zmätok v tej malej hlavičke.

No a neskôr sa zvrtla debata na to, že keď teda bude veľký, tak my sa odstahujeme a budeme ho v tomto byte navštevovať. To u nás so sambom vyvolalo záchvat smiechu. Malý špunt a už si robí nároky na byt . Ale v jeho veku som si tiež nevedela predstaviť, že budem bývať bez rodičov a nebodaj niekde úplne inde! Teraz si zas neviem predstaviť opak. No, príde aj naňho

Mrakoplas 

Syn si zatím nenechá vymluvit, že až vyroste, bude mít děti (syna a dceru) se svou sestřičkou. 

Mrakoplas starší to má dobré, asi věří na reinkarnaciObčas se ptá, kolikrát jsem umřela nebo komu se narodí ta babička, co na jaře umřela. Jednou mi řekl, že umřu a pak se narodím jemu z bříška

dynda . Ja som sa raz stavila so sestrou (niekedy na základnej škole), že nebudem mať nikdy deti. A aby som jej dokázala, že fakt nekecam, stavila som sa o závratnú sumu - tisíc korún :)). Ona si to už nepamätá, ale keď som jej to pripomenula, tak, že jej ich mám teda dat :) No kde ja chudera budem teraz zháňať tisíc slovenských korún.

dynda Jojo, tuhle synovec zabral moji dceri rukavice, že jsou jeho, prostě aby ji poskadlil, což se povedlo....No a říká, že jsou to jeho rukavice stejně, že je máme po něm jen půjčený. Tak mu říkám jasně, máme je jen půjčený a zřejmě je budeš chtít vrátit pro svoje děti. To ho strašně rozesmálo:-D:-D.

Dcera má teď opačně období, plánuje si, jak bude mít v bříšku miminko, tak to je roztomilé. 

Mrakoplas Jojo, tisíc korun je tisíc korun, dej jí česky a nevykrucuj se z toho! 

Karja no ona práve pýta tie slovenské

Mrakoplas No tak s tímhle si moc nevydělá! Já bych brala co je na jejím místě:-D. Ještě bych si to zdražila a vztáhla k dnešním cenám:-D. 

Karja ja sa práve obávam, že vydela! Veď to už bude zberateľsky kus taká stará tisicovka :)) 

Evaeva u nás podobně. Syn přišel s Titanikem, nechal si o něm povyprávět, hlavně kolik lidi tam bylo a kolik umřelo. Pak chtěl vědět, jaký další lodi se potopily. Tak jsem řekla, že když jsem byla dítě, tak se potopil trajekt Estonia. A on na to: "A umřela jsi tam?"
Postupně ze mě vymámili další lodě, včetně Kursku, a pocty obětí. Skončilo to tak, že syn kvilel, že teď se mu o tom bude zdát a dcera kvilela s ním.

No ehm...dceru v tom věku (se smrtí se setkala brzy, ve dvou letech našla mého tátu mrtvého) zajímalo především to, kdo po nás zdědí dům....

Syn byl zase roztomilý, vždycky když jsem mu vytřídila nějaký oblíbený kus oblečení, tak mi říkal "dobře, ale nech mi to pro moje děti!"

Tu sa siri vsetko!  Syn sa rano dovracal a ja teraz mozem rozmyslst ci je to len jednidnova neprijemnost alebo dotiahol covid zo skolky

Neni ani 9 a uz za sebou mame dlouhou scenu. Syn strasne zlobil u snidane - nohy na stole, hrozne prasil s jidlem, asi 100x jsem ho napomenula, sileny jekot, ktery byl slyset az k sousedum. A jeste tady operoval s kosoctvercovym slovem. Nekolikrat jsem mu marne rikala, ze jestli neprestane, nevezmu ho do bazenu. No tak neprestal. Je z toho hrozny rev, az je mi ho lito, sama jsem se tesila, ze si udelame hezke dopoledne, ze si po karantene zaslouzi povyrazeni. Tak snad priste.

Gatita jsou nějaké skvrny na slunci. Včera vysilovala mladší. Ale strašně, normálně to nechávám být, ale ječela v koupelně a už bylo pozdě. Taky mě půlku večera oslovovala ty vole a kamo.

Jedine pozitívum, ze nebyl doma muž, ten by si prisadil a rvali by tu dva. 

A ja dneska hlidam miminko, za par dni ji bude uz pul roku, strasne to uteklo. Zda se, ze usnula, tak snad bude pul hodinky klid

brrr já to říkám stejně. Navíc u nás v létě leží obden mrtvá myška na zápraží a taky jeden děda je jen na obrázku a chodíme mu zapalovat svíčky na hřbitov.

Co zatím nepobírá vůbec je odchod (dospělých) dětí z domova, to jí ujišťujeme, že jí máme rádi pořád, ať je kde je...což pomáhalo i v těžších chvílích docházky do školky.

continuity no to jo. Dnes to bylo tak vyzvivne! Ja nemlatim a nechci ani porad jecet, tak jsem zatrhla ten bazen, ze s takovym chovanim ho nikam brat nebudu. Jenze pak se mi to rozlezelo a prislo mi to skoda, tech prilezitosti moc nemame a bude jich jeste min. Tak jsem mu pak rekla, ze ho tam vezmu, ale ze uz nesmi rikat tamto slovo. No vychovny fail, zadna duslednost. A nejhorsi na tom je, ze mi nedoslo, ze aquapark a male bazenky jsou dopo pro verejnost zavrene, takze jsme se tam jen prevlikli, osprchovali studenou vodou, chvili jsme to tam celi fialovi zimou obchazeli a snazili domluvit, jestli by nas nekam nepustili (nepustili) a pak jsem s nim 2 minuty visela na schudcich do hlubokeho bazenu, kam se bal. A pak domu. Ukazkove dopoledne