dzizisketa mam stejny dojem. Otce neco napadne a matka to zrealizuje. Ona vsechno obstara a on sedi na gauci,  nebo se zavre v praci,  protoze moc papirovani. Vubec se nedivim,  ze se ji jechce do domaciho vzdelavani. U ty jejich debaty o druhym potomkovi na ni bylo videt,  ze leda pres jeji mrtvolu,  jak tam v kuchyni motala ten kabel.

On pusobil dojem,  ze neumi jazyky,  nesportuje,   neumi hodit ani micek. Strasnej traged. A jak mu volala ta sekretarka,  dobry den pane rediteli - ahoj Julka. Dement.

Ale musim rict,  ze jsem to cekala horsi. Dite to ocividne bavilo,  zadny podmineni lasky jsem nezaslechla,  asi jsem nedavala pozor. Oni se mu proste vsechno delaji s nim,  mluvi na nej,  povzbuzujou ho,  furt mluvi a mluvi a mluvi. Dite ma veskerou jejich pozornost a asi se mu to libi.

Taky se mi líbí, jak to dzizisketa shrnula. Akorát si myslím, že nadání na sport se ve čtyřech letech tak úplně nepozná. Na ten zpěv teda asi trochu jo Spíš tím, jak je chlapeček trénovaný, tak vypadá strašně talentovaně, ale pro jeho sportovní budoucnost to nemusí znamenat vůbec nic. Manipulace jsem si všimla, taky toho, že projevy té "podmínečné" lásky jdou od tatínka, ne od maminky. Ale taky jsem to čekala horší. Tady asi měli taky štěstí na povahu dítěte - anebo je tak povolné díky (kvůli) tomu, že na něj tuhle výchovu uplatňují fakt od narození??

dzizisketa ice na me on taky pusobil jako nekdo s obri ambici, ale bez schopnosti. Ona byla pohybove nadana, vsechno delala s lehkosti, on se snazil, ale vse bylo takove tezkopadne (nejvic mi to prislo u vybihani schodu). Misko byl asi po ni, protoze talent rozhodne mel. Ale prislo mi, ze se k nemu chovaji hezky a s laskou, kluk vypadal spokojene. Co to s nim udela do budoucna tezko rict. 

Nevite, jestli je sleduji dal? Me by docela zajimalo, jestli to ona ustoji. Obcas mi prislo, ze ma tendence ho zlehka ignorovat. 

Mohučanka to by me taky zajimalo, stejnou otazku jsem si kladla, kdyz byli u more. Deti si hraji na pisku a on beha sprinty. Pritom moje deti, jak jsme prijeli k mori hned chtely konvicku jako ostatni, aby mohly take zalevat hrad z pisku. 

Lamicka

Mne u toho moře napadlo, kolik prostoru má Miško pro spontánní objevování a kreativitu. Tím se děti naučí strašně moc. Když ho maminka poslala si hrát, tak šel dělat ty stojky na kruzích, to bylo pro mě úplně WTF, nebo když ještě před spaním dělal shyby... A pak taky ta chybějící socializace by mě zajímala, jak ho do budoucna ovlivní.

Mrakoplas hmm, to znie dobre. A si mi pripomenula, ako sme si chceli ist ma jar robit vylety po Čechách, no baby nemaju pasy a teraz im ich vybavovat nejdem

dzizisketa presne to jsem si rikala, vzdyt i hrani, tvurci cinnosti, ale i nuda a nicnedelani je pro deti dulezite, stejne jako neplecha. Kolik toho behem toho vymysli. To asi neni v souladu s kamavedou.

Lamicka

Upřímně mne víc dostal ten nedávny rozhovor s Milfaitovou, jak připravují dceru na olympiádu. Z toho úplně čišelo, jak všichni ostatní jsou nuly a kontakt s námi by její děti nenávratně poškodil. Miškova rodina je tak nějak sama pro sebe a nemá potřebu se úplně proti jiným vymezovat, tak na mě působili nějak upřímněji a sympatičtěji.

ice oni ho bezpochyby milují, ale třeba ta otcova řeč na té oslavě mi přišla dost manipulativní. To se s láskou nevylučuje.

betsey ja som im našťastie dala spraviť na konci leta lebo im prepadli a sme ešte v septembri chceli ísť do Čiech a to padlo. Ale teraz sa veru hodia, tiež by som vybavovať v tejto chvíli nešla. 

Pinot Noir písala si včera dialógy s Ríšou,  tak mi napadlo, čo točí mňa.  

Ráno pri odchode, po 45 minútach počúvania o dinosauroch,  pri nastupovaní do výťahu:

L: a ten krokodíl dokáže otvoriť pusu až na 110°. To je dosť,  že?

Ja: áno.  My dokážeme asi 40 °.

L: čo?

Ja: že my dokážeme otvoriť ústa asi na 40°.

L (po chvíli ticha a premýšľania): otvoriť?

Ja: jezisikriste 

Musím ostať len pri hm, áno,  zaujímavé a pod. 

letfenixa

dzizisketa myslis rozhovor s ni na dvtv? Ted jsem si to pustila, to je sila. Z nekterych jejich obratu mi jde mraz po zadech. At jde o pristup k okoli (to hlavne) nebo i k jejim detem. Vychovame z nich spravny a ferovy lidi a v druhe vete reknu, ze je treba se tem exemplarum (nadsazka haha) vyhnout, protoze bychom svym detem museli neco vysvetlovat.

letfenixa přesně takovéhle rozhovory vedeme takypřed tím se ještě třikrát zeptá co?, protože má nejspíš špunt v uších nebo nevim.

S cim si tak hraje svoulety chlapecek krome auticek (kdyz si s prsnima vlozkama nehraje na tanky )?

Solathis lego duplo. Stavebnice, dinosauri, nejake naradi (vrtacka), krajeci ovoce a kuchynske potreby. Farma se zviratky

Solathis s cimkoliv. Pastelky a papir, modelina, duplo, kostky, vodni omalovanky, plysaci, bagry...

Solathis 

Ve dvou letech už fakt cokoliv, doporučuju klidně vzít nějaké levné hračky v Pepcu, když je toho potřeba pořídit víc najednou. Mají velké pytle kostek, co jsou velké jako duplo, k tomu nějaká ta autíčka, plastové odrážedlo na ven. V tomhle věku i rádi hraboší v kuchyňských šuplíkách a pomáhají. Máte rodinu někde u sebe? 

Solathis já bych ho hlavně nechala si na ty tanky hrát, i když je to samozřejmě strašně smutné. Je to dětský způsob, jak se s tím vypořádat. 

Solathis 

Ještě mě napadá, že v tomhle věku syn strašně rád simuloval katastrofy a havárie, v hlavní roli dopravní prostředky, ač k tomu neměl žádnou předlohu, to musel nasát někde ze vzduchu. Všechno se to sráželo a pusou napodoboval rány, auta lítala vzduchem.Nechci zlehčovat chlapečkovu situaci, přeju mu ať se otřepe a netrpí traumatem. Jen že bych takové chování čekala u dítěte, které zažilo havárii nebo třeba tu válku a ne, asi něco vývojového.