Vím, že už jsem si tu na to stěžovala několikrát, ale strašně mě štve mužova komunikace se synem. Trochu jsem doufala, že po měsíci, kdy jsem byla s dětma pryč, si třeba odpočine a bude mít větší trpělivost (týdny před odjezdem už jsem na něj kvůli tomu už několikrát byla hnusná), ale ani prd. Druhý den mu za hodinu pětkrát řekl "neštvi mě", večer plně zbytečně vyhrocuje situace, takže je pak z toho křik a pláč a syn stejně tu věc kolikrát neudělá... Mně to pije krev už jenom poslouchat ten jeho tón, samozřejmě že to pak narušuje celou domácí pohodu, což večer važně ocením, když místo pomoci slyším jen sekýrování a pak brečícího syna. Nechci, aby se muž řídil podle mě, abychom ve všem byli stejní, ale jsou dny, kdy to chduák dítě od něj neslyší normální, natož laskavé slovo.

Zina V klidu, mě spíš znepokojuje, že to dokturku znepokojuje:-D 

​Přesně.

Teď na dovolené nám z postele spadl mladší a to měl zábranu, vyjel "nohama", akorát že on to vzal po hlavě

​Evaeva hele nám starší teď na dovolene spadl z patrové postele, ano z vrchního patra A to tam byla zábrana. Vůbec nechápu, jak to udělal. Spadnul do úzký uličky, měl kliku, že to nevzal o hranu nejakyho nábytku okolo. Jen se lekl a řval :)

Na zdi máme kapsář, kam se dá nastrkat spousta blbin, takže se nikde neválí, plus dole mezi matrací a zdí mají oba kluci dlouhý úzký polštář, asi 150 cm, viděla jsem i delší, tento styl. Je to bezva věc, jednak se nepraští o zeď, oba se melou dost, často si ho posunou a spí na něm jako lenochod někde na stromě, plus teda jsou velmi využívány při stavbách různých bunkrů a při polštářových bitvách.

tenzie taky dobrý teda! Vzít to hlavou o nábytek by nebylo úplně fajn.

dzizisketa je to hrozné,  ja teda trpim kvôli mojej mame, dnes som sa konečne dozvedela,  prečo malému stále navrhuje, nech mu kúpim psa. Lebo "veď ja to na ňom vidím, že ty sa mu akosi nevenuješ tak, ako by on potreboval a takto by mal "spriaznenú" dušu, ktorej by mohol všetko porozprávať, on ti ide na nervy, keď stále rozpráva". Ty vole, tak ja ho priemerne počúvam 13 hodín denne,  snažím sa vymýšľať pasívne aktivity, aby si tu nohu moc nenamahal,  v spálni máme stan!, a ešte pes do toho by sa hodil

Anema a počkej za rok, za dva. Kluci spolu teď vedou úžasné rozhovory, fakt to jsou super parťáci.

Potrefenáhusa u té řeči se má prý hlídat hlavně vývoj, když každý měsíc přídá tři slova třeba je to v pořádku, ale kdyby každý měsíc přidala deset slov a teď půl roku nic, zbystřila bych.

​no jo, jenže když nepřidá, tak co? stejně nemáš reálně sanci s tím nic moc dělat, na ty logopedie a dal není sance se s dvouletym ditetem dostat, všechny tyhle vady se resej až kolem těch 3 let

ja si teda myslím, ze ten vývoj úplně linearni není, ze většinou je to tak, ze se to děje ve skocích

Hlavne já ji podeziram, ze ona nerada dela něco, v čem si není jista (mám hodně velký pochopení, jestli ona nakonec nebude moje?), i ta chůze, ona nakonec zacala chodit úplně rovnou skoro normalne, žádný pády, vratky nohy, během tejdne šla do hlubokyho drepu a zvedla se z nej, zvládla terén, překročit práh...

teď po ni chci, aby rekla něco novyho a ona vrti hlavou, ze ne, neřekne 

Anema tyhle okamžiky jsou prostě a vyvažují všechno. I když je u nás 80 % času vzájemný boj, tak těch 20, kdy o sebe pečují, starší mladšího brání na hřišti, mladší visí na starším a napodobuje cokoliv dělá, nebo se spolu mazlí, všechen řev a přetahování bohatě vyváží.

Potrefenáhusa jo, vždyť říkám, že to ovlivní x věcí. Pokud bys měla fakt podezření na diagnózu, tak se asi k odborníkovi dostaneš

Ale tohle opakování nebo mluvení "na požádání", to kluci nikdy nedělali, oni neradi předváděli i nějaké paci paci a tak.

Zina 

Se synem jsme v roce trénovali s fyzioterapeutem lezení po 4... Chodit začal po tom nácviku až v 16 měsících. Taky se divím, že se dokotorka diví. Ale věřím, že jsme tě tu uklidnily. 

dzizisketa 

To je smutné, tady je každá rada drahá. Docela si umím představit, že si při měsíční "dovolené" muž odvyknul a je z dětí víc nervózní. Snad se to srovná. Já bych opakovala to, co jsi vypíchla - že dítě tátu neslyší mluvit normálně. Ještě ho můžeš zkusit varovat, protože ono se to člověku strašně vrátí. Syn teď v pěti letech jede hrozný bomby, neštvi mě, nemluv na mě, tohle nebudu poslouchat... A to jsou věci, které používáme minimálně, máme poměrně hodné děti, jenže oni to pochytí hned a pak to dost nadužívají

A musím napsat, že rozhodnutí mít druhý dítě, bylo to nejlepší na světě .

​No jejda! My teď často pozorujeme jejich hry. Nejlepší je, když se starají o plyšová zvířata. Shánějí jim potravu a zajišťují životní podmínky podle živočišného druhu. Syn různě vymýšlí a komentuje a dcera mu pomáhá a je jak jeho stín. Někdy jen mlčíme a natahujeme uši a smějeme se.

Evaeva no moc nedostaneš prave, ono podle mě ani nemaj jak a na čem to u těch malinkych děti zkoumat, plus ty pulrocni objednaci lhůty, dostaneš se někam (ze zkušenosti ostatních) až k tomu třetímu roku

ono to ani není žádný předvádění, my hrajem takový různý hry, co ji baví, jak dela to a to...a nový ani nezkusi - ale pak prave čas od času vystrihne nějakou podivnost, tuhle jsme měli zaplej ostrikovac v aute, ji to cakalo na okynko a ona rika Kap kap! Tak jsme to pak zkusili cestou ještě několikrát a zezadu se ozyvalo kap kap, pak venku pršelo a ona zase kap kap, takze jo, umí to, přitom si vůbec neuvedomuju, ze bysme ji zrovna tohle nějak říkali? 

ale vylepšila ukazovani, zacala ukazovat ve větách  dneska chtěla namazat chleba, tak ukázala nejdriv na nuz, pak udělala ukazovackem ten mazaci pohyb a pak na chleba...ale ona nemá fakt problém se dorozumet, i moje mama, která ji občas hlida a která na tu hotentotstinu neni zvykla, ji rozumí úplně skvele, ona nás zvládá dokonale buzerovat i beze slov!  No, nevim, jak ji povzbudit, myslím, ze za půl roku snad na to budu se slzou v oku vzpomínat, jaký to bylo krásný, kdyz pouzivala svých par slov 

Potrefenáhusa 

Jsi mi připomněla, jak nás syn třeba vzal za ruku a někam ji namířil, když chtěl abysme s ní něco udělali. Oni si poradí

A jo, když dítě hodinu nezavře pusu, člověk rád vzpomíná, jak měla všechna slova jednu slabiku a bylo jich dohromady 20.

dynda jo to dela taky už docela dlouho

a pak nás jeste dost vtipně posila pro věci, pro který se ji nechce (knizka v jiným patre, auto pod schodama), tak já to teď využívám, ze se ji ruzne ptám, aby musela rict (a kdo to má přinést, a co má přinést) - a ona to vůbec neplete, fakt rozumí, potvora je to  

Zina Kolem roku se děti běžně teprve postaví, ale na to chození je rozhodující cca rok a půl. Důležitější než chůze je to lezení po čtyřech, to nedělal syn vůbec a byl z toho velký problém, to bych řešila víc, má to vliv na správný rozvoj obou hemisfér a motoriku a pokud to děti nedělají, můžou mít později problémy například s psaním (což se teda u syna absolutně potvrdilo). Je  důležité, aby mu to neklouzalo a zároveň mu trochu vadilo plazení, takže ideální je koberec. :-) Myslím, že kdyby se to doktorce nelíbilo vůbec, pošle tě na fyzioterapii, tak se jí i když tak můžeš zeptat. 

Řečí bych se asi zatím netrápila vůbec. 

continuity Jé, když jsem byla malá, měla jsem za postelí takový kapsář, na kterém byla přivázaná panenka a ty kapsy byly vláček s vagony, každou noc jsem ji dávala spát do jiného vagonku.  Šila mi ho maminka, úplně bych na něj zapomněla! 

Garfie ono to lezení má vliv i na posílení středu těla, naše lezla po čtyřech přes půl roku (myslím, ze jsem četla, ze by dite mělo ideálně lézt aspoň 4 mesice), fyzioterapeutkou byl ten stred tela  zbodnocenej jako dobře posilenej

jinak co píšeš o těch hemisferach, jsem i četla u nejakyho fyzioterapeuta, ze učí lézt po čtyřech u dospěly lidi a střídat končetiny, ze naše generace prakticky nelezla, děti se brzo vytahovaly za ruce do sedu, obkladaly polstarema, dávaly do různých hopsadel a choditek a pak vodily za ruce a ze má spousta dospělých fakt problémy