Zina Diky za info. Ono se to bohuzel uz jen zhorsuje. Chodil s berlema, ted uz jen lezi.
Vše o těhotenství a dětech
02. února 2017 08:39
tv Víš že jsem si na tebe nedávno vzpomněla, jak asi bojuješ? Držím pěsti, já taky vím, co je to fungovat jako svobodná matka s dětmi nonstop na krku (i když muže mám, ale odjíždí dřív než děti vstanou a vrací se nejdřív v sedm, akorát na pohádku, a když mělo první dítě asi tři měsíce, jezdil domů cca čtyři měsíce jen na víkendy, potom jsme byli v zahraničí, neměla jsem k tomu ani žádnou babičku, kamarádku, nic, děti jsem učila doma, prostě nula času pro sebe). Ovšem já aspoň nemusím řešit peníze. Taky se musím přiznat, že když byly děti mladší, kolikrát jsem měla ten barbucha přístup-chlap je práce navíc. Všechno jsem si zorganizovala podle sebe a on mi do toho vnášel chaos 
Ten bonus v podobě volných víkendů ti pomůže, hlavně se nějak nevyhýbej tomu, mu děti svěřovat, fakt ten čas budeš potřebovat. I když ti třeba ze začátku budou paradoxně chybět, musíš se z toho snažit vytřískat to nejlepší pro sebe. Drž se, bude líp!
tv držím palce 
tv a ja si stezuju
no teda to je fakt na masli. Potlapkavam...
Jo, přesně, "chlap je práce navíc" a eště ke všemu na něj musíš brát ohledy - chce jít radši do jinýho parku než ty, dětskou kaši nejí... když už se do něčeho pustí tak by člověk vyrost a radši si to udělal sám (přebalování a oblíkání mimina typicky)... a eště by žvanil a kdovíco jinýho, když ty se chceš jenom odebrat na věčnost... prostě rušivej element a přítěž to je
barbucha Ty jo, tak naštěstí mám z muže úplně jiný dojem. Akorát u toho přebalování, oblíkání a krmení radši nejsem, jelikož se na to taky nerada koukám, ale tak nemusím být u všeho, že?
Garfie Moc dekuju, za podporu. Je to mazec, pripadam si obcas dost vyhorela, ale vidina volnych vikendu me naplnuje optimismem. Ja se tomu rozhodne nevyhybam, to se neboj. Nedavno jsem byla asi 12hodin bez deti-to se mi, mimochodem, naposled podarilo snad pred temer tremi lety-a byla to parada! Obedvala jsem jako clovek, opalovala jsem se a koupala, hrala karty!!! a zavrsila jsem to grilovackou u kamaradu na terase. Normalne jsem na chvili zapomnela, ze ty deti mam!
slniecko rasaNori Diky, zeny. Ja se zase nekdy ozvu, jak se mam.
A ted z veselejsiho soudku. Z vajglu jsme presli na popelnice. U kazde popelnice, kterou potkame, musim rict :"To je popelnice". Syn udela: "Brm brm" a ja musim rict:"Ano, popelnice vyvazeji popelari". Nejlepsi je to v pondeli, kdy se vyvazi, takze jsou pred plotem u kazdeho domku a cekaji jen na nas. Kdyz jdeme kolem velkych popelnic na trizeny odpad, syn na kazdou ukaze a ja musim rict, co se tam dava, takze sklo, plasty, papir, plechovky...senzace. Sledujeme veskera zajimava vozidla, uz v nich mam docela slusny prehled. Nejvic samozrejme popelare. Je roztomile, ze ti borci, co jsou vzadu na stupatkach, uz detem automaticky mavaji, jen je zahlednou. 
tv Tak super! 
Mimochodem, já už se s jedním popelářem zdravím i v civilu...
Garfie Me to asi taky brzy ceka. Mame na ne dost stesti.
barbucha ja v tomto muža ak sa dá nekritizujem. Ide ma síce roztrhnúť, keď uprace a ja všade vidím, kde to neurobil poriadne, ale dôležité je, že tu je čistejšie (a že som to nemusela robiť ja) alebo ide do obchodu a kúpi iné veci než mu napíšem (to som inak doteraz nepochopila ako je to možné) a čo sa týka malého, tak to som ho nechala nech sa kľudne realizuje ako vie a naučil sa aj umyť zadok v umývadle, aj okúpať, aj obliečt a prebaľuje asi lepšie ako ja (keď som nevedela po cisárskom vstať z postele rýchlo na prebalenie, podujal sa na to on a odvtedy ho nechávam), rovnako z fľaše ho vie nakŕmiť len on (našťastie fľašu sme už týždeň nepotrebovali ).
A inak, aj keď sa tu preberajú horšie veci, tak sa musím posťažovať, že mi lezie na city, že som od narodenia malého nikde nebola mimo okolo paneláku. Viem, že je maličký, viem že sa to upraví ale ja by som tak strašne potrebovala aspoň na hodinu ísť niekam na prechádzku, kľudne aj s ním v kočiariku, len nech to nie je okolo paneláku a môžem si tam dať obed alebo kávu s niekým...
Zas na druhej strane, vo štvrtok idem na hodinu na prac. stretnutie (je to asi 7 minút autom od domu) a už teraz dumám, či to zvládneme .
DrowRanger dodnes si živě vzpomínám, jak jsem poprvé asi 2 měsíce po porodu byla venku !sama! a neuměla jsem chodit bez kočáru.. pořád jsem sahala před sebe a hledala to madlo a málem se překotila
U nás jsou popeláři taky objektem zájmu, někdy nám mávají i domů. Dál jedeme v traktorech, stavebních strojích a vlacích. Syn má perfektní přehled o autech v rodině.
tv Ááá, dneska jsem myslela na to, kdo to byl s těmi vajgly!! Dcera teď chce pořád ťapat, ale zastaví se u všeho, co podle ní na chodník nepatří. Napřed si na to chtěla sáhnout, ale nějak jsem jí vysvětlila, že je to "fuj". Tak teď jenom ukazuje a ke každému ukázání udělá "ííí?" a já říkám Fuj...fuj...to je fuj...taky fuj...Takový přívod vody nebo plynu v chodníku je pak příjemným zpestřením.
Jinak tedy taky moc držím palce, nejednou jsem myslela na to, že matky, starající se o děti samy, mají můj neskonalý obdiv.
Mne ani tak nevadí ten kočiar, mám kopec známych, čo majú voľno aj cez deň, teraz je tu všade tak krásne, toto je moje najobľúbenejšie ročné obdobie a ja som sa neskutočne tešila na dlhé prechádzky s mužom, kamarátmi a psom a ten náš červík naďalej bojkotuje kočiar aj auto...
A až dnes som si uvedomila, aká som z toho zúfalá, lebo som vypenila večer na muža kvôli tomu, že bol ráno behať (sama som ho poslala aby vybehal psa) a potom pri chlapoch, keď nám montovali televíziu, samozrejme následne od druhej malý chcel byť len pri mne a ja som si uvedomila, že som ho od včera večera mala nonstop len ja až do cca tretej a to prosím pekne skoro neplakal a len spal/driemal a kojil sa a ja som pri tom čítala knihu...
Fakt Vás obdivujem všetky, čo ste boli/ste na materskej bez pomoci chlapov, ktorí boli/sú celý deň v práci, a vlastne obdivujem aj tie, čo dali malé bábätko popri 2. dieťati - ako sa to dá? 
Reakce na viktorka_od splavu:
DrowRanger dodnes si živě vzpomínám, jak jsem poprvé asi 2 měsíce po porodu byla venku !sama! a neuměla jsem chodit bez kočáru.. pořád jsem sahala před sebe a hledala to madlo a málem se překotila
Jednou jsem se v obchode pristihla, ze se pohupuju sem a tam, jak jsem byla zvykla s ditetem v nositku. Dite ale bylo doma s tatinkem
ziginka Já zas popojížděla v obchodě s nákupním vozíkem sem a tam jako s kočárem...
