Gatita syn to tak ma so skolkou, čo je hrôza 
Teraz teda každý deň vyjednávať s babkou, aby poňho prišla na obed a so mnou:"ak chceš, aby som išiel do škôlky, MUSÍ po mňa babka prísť na obed!"
A to tam chodí štvrtý rok a ma tie úplne najviac najlepšie pani učiteľky za celú dobu, robia s nimi úžasné veci, pred spánkom počúvajú rozprávku z gramofónu!( také veľké cdcko), žiadna telka ako vlani.
K psychologicke ma termín 12.januára.
Garfie to jsi mě nepotesila, ale taky mám tušení, ze nás čeká spousta smlouvani a přemlouvání kvůli úplně všemu. Je to spousta nervu kvůli čemu vlastně...koníčku, životosprávě? Ja si říkám, jestli to stojí za to. Synův kamarád má ten tenis jakoby za odměnu, zatímco my to máme skoro za trest:) Ale vidím, ze mu to děla dobře, je pak takový spokojený a pyšný. Rekla jsem si tedy, ze v některých věcech nebudu na tu predpojatost brát ohledy. On jakoby nemá přirozenou potřebu se cokoli učit, ale jako fakt vůbec. To mi prijde riskantní nechat ho úplně být.
a ještě by mě zajímalo, jak ten asijský školní systém zvládají řekneme slabší děti? Co pises, mi prijde zajímavé, věřím, ze nás ty děti strčí do kapsy, ze hodně drou a jsou asi zvyklé na sobě pracovat. Viz ty hudební nástroje, náročné projekty atd. Ale musí to být dost masakr pro ty méně nadané, to musí být o desku...Je to tam nějaké téma?
A mám osobného dodávateľa topánok pre syna 
Už na jeseň mi majiteľ jedného eshopu doniesol celorocky do školy a teraz by mi mal doniesť zimné
Pinot Noir R.je frajer a hezkej kluk! A opravdu si tady na dětech uvědomuju, jak to letí, nějak strašně rychle!!! Dyť to bylo miminko nedávno!
letfenixa syn myslím do školky chodil celkem rad, ale nikdy by to nepřiznal. On tedy není nadšenec do kolektivu, ale měl tam dva tři kamose, na které se těšil. Ale smlouval taky. Chodil x let bez řeči, ale jakmile jsem zůstala doma s miminem, už to jelo, milion podmínek, vyzvedavani po obědě, zaseky u oblekani atd. Víš co, oni to proste zkouší, když vidí, ze můžeš zůstat doma na home office nebo jsi ochotna povolavat babičku. Byli by hloupí, kdyby to nezkusili;)
continuity No právě, takhle na tom gymplu je od přijímaček v době plné puberty pokoj. Kdyby se nedostal, tak mi to nevadí, protože základka je dobrá. Ale když už na gymplu je, tak bylo to rozhodování mnohem těžší, mj. kvůli těm přijímačkám po devítce.
Gatita preto tuto moznost (vyzdvihovanie babickou po obede) uspesne zatajujem a tak ich to ani nenapadne. Inak by bolo vyjednavanie furt! Starsi to skusal ked som bola s mladsim doma, ale uspesne som odolala, tak s tym prestal. Ale on v skolke nijako netrpi, chodi tam rad.
A uz si aj s mladsim zvykli, ze takmer vzdy idu zo skolky posledni (o pol 5 tam doleti jeden z nas s vyplazenym jazykom, fakt nechapem ako to ostatni stihaju). A zistila som, ze to vadi vlastne len mne, im je tam dobre (po 4 sa spajaju triedy, tak su tam spolu).
Gatita není v tom prostě jen "lenost" někam jít, dopravovat se tam, převlékat,...? Zůstat doma nebo v družině je tisíckrát jednodušší. Jestli je tam spokojený, tak mi jeden, notabene pohybový, kroužek přijde fajn. Akorát to po něm chce trochu překonávání se, a to se mu nechce
Já se už teď děsím pondělí. Po třech týdnech zpět do školky, což znamená žádné hraní po ránu, včas vstát (to bude těžké i pro nás rodiče ), povinnosti tam... On je doma spokojený, tak proč by chodil do školky, že jo. Ponese narozeninové bonbóny, tak to snad pomůže. Navíc by měl jít i mladší, minulý týden to byl dost problém.
Gatita keby len vyjednaval, plakal, až sa zachadzal, no sa mu stalo možno trikrát za život
A to tri dni po sebe plus ráno fnukanie a každý deň som prišla do roboty úplne na hrane, a to som ho doknoca aj obliekala.
Mrakoplas syn chodil po obede, pretože mával počas denného spánku nočný desdes, prestalo to až vlani, navyše jeho prvé dva skolkove roky som mala znížený úväzok a chodila som (ak som nebola u nejakého lekára s niektorým z mojich rodičov) poňho ja.
Tak kdopak mi rozebral Dům mysek? Teď nebudu mít co cist!
Pinot Noir Šest už? Nespletla ses?
Všechno nejlepší! 
My teď máme šílene středy, holky mají plavani od 4 do půl 5 malá, od půl 5 do 5 starší. Jako je super, že uz to mají konečně v jeden den, a nemáme to jako vloni v úterky a čtvrtky vždy jedna, navíc každá v jiném bazénu, ale občas je to na masli. A dneska jsem se starší ptala, jak teda příští rok, že jsem koukala posledně jak ji to plavani opravdu jde, pod vodu ze jde bez váhání, tak nechce pokracovat, že chce chodit na atletiku, a ze třeba bude vyhrávat...a mě to přijde opravdu škoda, protože je fakt sikovna:( a navíc to bude znamenat že UT a ČT bude atletika, a středy plavani pro mladší...
Gatita v tom přemlouvání nejsi sama. Děti jsem přihlásila do plaveckeho klubu. Bylo to strašný štěstí, že jsem procpala dceru (poslali e-mail v 10 večer, kdo dřív přijde, ten dřív mele, a já ho objevila po hodině), pro syna napřed neměli místo, pak se trenerka zvolila ho zkusit. Dcera si nějak zafixovala, že tam nechce chodit, takže někdy brečí už v úterý večer, že druhy den je plavání. Napřed že nechce plavat, pak teda že se nechce sama prevlikat a že mě moc dlouho nevudí. V autě tam se uklidní a potom říká, že to bylo dobrý. Vcera jsem se v autě ptala, jestli jí pomuze srdíčko na ruce, že na ni myslím. Tak prý možná jo. Evaeva Drz mi palce, ať to u nás taky zabere.
Jsem z toho pokazdy dost vyšťavená. Povzbuzuje mě to, že potom říká, že to bylo dobrý a taky to, že mít plavání pro dvě děti v různých skupinách na jednom místě ve stejný čas je jak výhra v loterii.
Pak chodí ještě oba 2x týdne na karate. Tam se mi zas podalo udat dceru, i když je jí 5,5 roku a je to od sedmi let. Oba to milujou, hlavně díky super trenérovi.
Tabea srdiečko na ruku kreslom, tak vraj to nepomáha, že keď sa nám pozrie, spomenie si na mňa a je mu viac smutno
Vystavena som úplne, obaja otočíme svoje argumenty, prečo škôlka áno/Nie, ako verklik.
Tabea snad to pomůže! U těch kroužků si člověk samozřejmě říká, jestli je to vlastně potřeba. Starší před kroužkem občas taky brečí, resp. přímo při předání. Přitom se vrací vždycky nadšený.
Mladší to nějak nepochopil a srdíčko nechce. Musím říct, že jsem z toho trochu špatná. Chodí do školky na pár hodin, třikrát týdně, je tam maximálně 12 dětí na dvě učitelky (reálně jich přijde tak pět). Učitelky mají moc pěkný přístup, jídlo si nosí svoje, neodpočívá se tam, žádné tyhle stresující situace. Už to bylo celkem dobré, jen třeba jedna věta ráno, že tam moc nechce. No minulý týden ho tam muž vůbec nedostal. Doufám, že to bylo jen kvůli tomu, že starší byl se mnou doma. Fakt si neumím představit, že by chodil do klasické státní školky, věk by na to měl.
Já do toho srdíčka teda naděje vkládám. Ještě jí teda může na ruku nakreslit sebe, ale nevím, jestli mě pozná.
Ono by jí stačilo, kdyby mě občas viděla třeba za sklem v bufetu, jako když chodila do kurzu. Tohle je ale bazén jen pro školy a plavecký kluby, rodiče se tam vloudit nemůžou. Mám teda ještě špatný svědomí, že teď vodu všechny bazény ohřívají jen na 25 stupňů. To by byla moje smrt. Děti z toho ale zatím neměly ani rýmu.
Tabea u staršího to srdíčko funguje jako kouzlo, fakt. I to bráchovi popisoval, že ho musí zmáčknout, když ten říkal, že mu bylo smutno
Pinot Noir gratuluju, taky už máme doma předškoláka. To to letí, taky si to pamatuju, tu fotku. Ale my matky jsme mladý a krásný furt stejně
