žluťásek MP Meri No to je strašný. Mně se u první obratili na samba! že mi ten nástrih udělají, já nevím oni se třeba boji, že to ty rodičky odmítnou a budou z toho problemy?
Ale zaujalo mě, že pak jsem byla v jiné porodnici a tam mi říkali, kde jste rodila první dítě? Vy máte totiž jizvu nalevo a my děláme nástrihy napravo(nebo opačne).
711990 to může být i nová nemoc:( u nás bylo jasné, že se komplikuje ta rýma/kašel.
MP Meri hah, to se pokusila udelat porodní asistentka žákynka. Ja zajecela, ona se lekla, celé to vzdala a bylo z toho celkem velké šítí dost blbým směrem.
continuity když se neudělá nástřih tam, kde je to potřeba, může to být hodně blbý. Ale naštěstí už je snad pryč doba, kdy se dělal úplně všem.
Evaeva Tak já ten skok na břicho vůbec nečekala a můj manžel si dokonce myslel, že se doktorce udělalo špatně, bylo to nečekaný, rychlý a nechápu, proč ta doktorka něco neřekla. Spolu s klystýrem mi to přijde metoda jak ze Švejka.
Kan u mě to nebyl skok 
a poprvé nastoupila medička, taková drobná, no to jsem vůbec necítila
PA už pak za to vzala víc. Já jsem ale asi taková tvárná nebo co, ani klystýr mi nevadí a jeho účel chápu a ráda akceptuju.
Evaeva Ano, já klystýr podruhý nestihla a ono je to fakt znát, kdyz odhledu od těch zdravotních a hygienických věci, tak je proste v těch spodních partiích víc místa a je to takový celý uvolněný, je to pro tu rodičku mnohem lepší.
Evaeva Tak já se teda lekla pořádně, protože jsem s tím nepočítala. Jinak informovali skvěle o všem, to zas ano.
Strašný to bylo a pro mě do teď nepochopitelný. Prostě když má doktorka čas připravit si nůžky, tak snad má čas aspoň houknout "stříhám". Rodička přece není pacient v narkóze, aby si tam mohli operovat nastrojema jak se zrovna hodí.
Trochu jsme nedávno s mužem vzpomínali a já mu říkám, že si moc nepamatuju, že by mě někdo za celou dobu nějak třeba povzbudil nebo podpořil, něco ve smyslu "zvladate to krasne, jen tak dal", jakýkoli klidně nepravdivý kecy. A ze místo toho si pamatuju jenom "neotvirate se, blbě tlačíte, takhle dejchat nemůžete, takhle se neotáčejte, tohle nepůjde atd." Ale připouštěla sem, ze si to možná blbě pamatuju. A on se na me tak vysloveně smutně podíval a říká - no ne, to si pamatuješ dobre. Podle me na tebe byli vysloveně hnusný 
No nic, na příští týden mám domluvenej rozhovor s dulou, která by mi měla dat prostor aspoň se z toho trochu vypovídat, tak snad to bude k něčemu.
MP Meri Ježíši to je hrozný, to mě moc mrzí, to je úplně hrozně hrozny..... Já jsem byla taky u Apolináře, no a tam jsem chytla tak skvely holky, to bylo tak super, podpora, byly na mě neuveritelne milý, ale zároveň rázný, když něco chtěly, takže jsem je poslechla, věděla jsem přesně co po mně chtěj, což je hodně důležitá věc, říkaly mi křestním jménem zdrobněle. Jako ty to měly v krvi, ty bych přála všem a tobě zvlášť! .
MP Meri to mi je líto, že máš takový zážitky. Fakt ti přeju, aby to teď bylo lepší (a taky abys druhý porod měla stejný jako já ten svůj - nebe a dudy oproti prvnímu). Já si nepamatuju žádné nepříjemnosti až na to slabší informování, jinak byli milý, povzbuzovali, snažili se vymyslet jak to zlepšit, když to poprvé moc nešlo,... Určitě to teď bude lepší 
MP Meri já mám taky trochu traumátko, teď už to čas dost zhojil a vzpomínky vybledly. Ale když na mě porodní asistentka křičela, že teď nesmim tlačit, že miminko nebude mít kyslík a já jsem to nemohla vydržet a pak se mi narodilo modrý nedejchající dítě, strašně jsem si to dávala za vinu. Že jsem mu takhle ublížila já, že to je moje vina, že za to můžu. A strašně jsem se bála, že ho ten nedostatek kyslíku nějak poznamená do budoucna, že bude třeba postiženej, kvůli mně, že jsem zatlačila i když jsem neměla.
Až teď si to dokážu srovnat, že to byl jeden dílek do mozaiky, že jsme měli dost strašnej začátek, že ta mateřská láska mi nevytryskla hned na sále. Že jsem byla v absolutní panice z představy, že bysme měli mít ještě další dítě a tohle by se mohlo všechno opakovat.
Ten okamžik porodu je tak strašné křehkej. Můžeš si rozumově vysvětlit cokoliv, ale ty šrámy zůstávaj dost hluboko a dlouho nezhojený. Mně to trvalo zpracovat několik let. Teď už si teoreticky představit umím, že bych si další těhotenství a druhý miminko mohla užít, i když to neplánujeme. Před dvěma roky to byla úplně čirá hrůza, že bych mohla znovu otěhotnět.
žluťásek to je teda taky ošklivý!
Tyjo, dva příspěvky o porodu a Zalando mi začalo nabízet těhotenský šaty
Ty vaše porodní příběhy jsou moc tezky
ja měla docela dost traumatizující zážitky před tím, takže jsem byla nějak uvnitř nastavena přijmout cokoliv, výsledkem čehož bude na konci živý a zdravy dite (ale nic takhle hroznyho se mi nedělo)
Karja tyjo, s tím klystyrem.. tady se nedělá, při kurzu PA rikala, že se tělo vyprázdní samo při přípravě na porod. A že lepší sebrat jeden kousek než se nechat ohodit tím po klystyru. Že ho doporučují jen v případě, že je střevo úplně plné nebo ucpané.
Tabea Já myslím, že u nás se to taky už vůbec nedělá, já teda rodila překotně, v podstatě v obou případech (v druhém teda naštěstí už pod dozorem), takže úplně jistá si nejsem, ale myslím, že ne.
Jinak já si z prvního porodu taky odnesla slušné trauma, ale byli na mě relativně hodní, před skokem na břicho mě varovali a poté se mi sestra dokonce omluvila! Ale já jí byla vděčná, do teď jsem přesvědčená, že by dítě zůstalo uvnitř.
Svoje poporodní potíže jsem tu už kdysi líčila, long stroy short, tři dny po propuštění (po přirozeném porodu) jsem skončila opět na sále a šili mě znovu v celkové narkoze. Když jsem o téměř čtyři roky později otěhotněla prakticky nechtěně znovu, málem jsem plakala. Ale druhý porod byl jako z učebnice, fakt pohodový, v rámci možností příjemný, já, muž a doktorka, pauzy na tlačení, legrácky, po porodu jsem mohla rovnou do bufáče na chlebíček. Na rozdíl od prvního, kde se tam seběhla půlka nemocnice a nechodila jsem snad měsíc.
Garfie nedělá se to povinne a rutinne, jinak je to docela doporučovany i k prohrati a uvolnění spodní části těla
MP Meri to je fakt smutny cteni tohleto. Ja mela z prvniho porodu taky trauma. Ve zkratce dcera nesla ani po hodine vytlacit, skakani po brise a nakonec vex. No desny a kdyz musela v nemocnici na utz mozku, jestli je ok, tak jsem si pripadala naprosto neschopne, ze nedokazu ani porodit vlastni dite.
V druhem tehotenstvi jsem okolo 5. Mesice chytla uplnou paniku z dalsiho porodu, ale nejak jsem to nakonec vytesnila a neresila to. Druhy porod byl necekane fakt za odmenu, vsechno slo uplne samo a trauma vyleceno. Myslim, ze velkou roli hrala PA, se kterou jsme si hodne sedly, takze dula je dobry napad. Preji ti, aby jsi to mela stejne.
Jinak pro statistiku klystyr je stale rutina( za me ok) a nastih v kontrakci nebo po opichu.
