Pinot Noir to je tak presne! Ja na prvni materske byla uzel nervu, zname me porad lakaly na strolleringy, spolecne vychazky, kaficka a ja vubec nechapala, jak to delaji. Ted uz to chapu, druhe dite je z rodu pohodaru. Ale nebylo mi to nic platny, protoze zas bylo skrz kovid vsechno zavrene:)) Ale jako s tim mladsim muzu jit do kavarny, on tam tise sedi a hodinu si stavi kosticky, sama tomu stesti nemuzu uverit:))

Pinot Noir se starší to na kaficka ty první mesice taky nebylo, ale s mladší už jsem byla a spala v kavárně 3 hodiny

ona je teda docela spavej typ, v kavárně, kam chodíme na kafe po venceni parkrat do tydne, ji viděli prvne vzhůru minulej tejden 

Potrefenáhusa jojo, moji to měli pravidelně, vzbudit, nakojit, pohrát si a spát. Mladší blil taky dost, to bylo hrozný (pro mě, jemu to bylo jedno), do fusaku jsem mu dávala pod hlavu plenu. Ale teda bylo to nezávisle na kojení, potom, mezi tím, klidně i před tím

Evaeva jo, ona taky blije dost neocekavatelne (a taky ji to nevadí), ale po tom kojení je to dost očekávatelny

Potrefenáhusa mně s prvním vůbec nenapadlo, že bych s ním mohla jít třeba na kafe. Přitom on na to byl dobrý typ, celé by to prospal, ale mně to vůbec nedošlo S druhým by to taky šlo, ale to už jsem zase sebou měla to batole. Ale už jsem si to uměla udělat hezké a kafe automaticky spojovala s propustkou na nákup bez dětí a tak.

Gatita tohle mě hrozně fascinuje, když někdo napíše třeba koutek v kavárně je jen pár stolků, pastelky a kuchyňka, ale na hodinku to stačí Mým dětem by to teda nikdy nestačilo, ale teď je dobře uklidní ten dort, co jim koupím.

Potrefenáhusa no to jo, po kojení je to jasné, to jsem s ním taky pohybovala jak se sklenicí plnou vody. On kolikrát blil ze spaní, u toho se usmíval,...

Evaeva tak syn neni uplne to dite, ktere najdes, kam jsi ho posadila, to jsem nepopsala moc dobre. Ale on je takovy nateseny, vsude chce, hned se jde oblikat, vybere si dort, ten mu chutna, pak treba chvilku vydrzi sedet, nez teda zacne behat a vyzadovat moje plne nasazeni. Proste to neni vylet plny place, stresu, zaseku, stiznosti a reseni nejakych problemu.

Gatita jo, tak takový jsou kluci taky, teda hlavně starší, ale mladší se nechá uplatit tím jídlem

Tyjo, mě to vypravování na čas naopak uklidňuje!  prostě vím, kdy mám deadline na to se vyprdelit, přizpůsobím se a stíháme. Když máme celý den volno, tak se to všechno tak rozplizne až nestíháme nic, děti jsoj otrávené a já zpruzelá a s pocitem promrhaného dne. Oblíkám teda první mimino, pak ho zabalený v kočáru šoupnu pod otevřený okno a jdu na starší. Když to nejde po dobréma nespolupracuje, tak jí prostě čapnu a nasoukám do potřebných vrstev i přes protesty. Nejpozději po otevření dveří na chodbu je v pohodě. Ona jen někdy nednáší ten proces oblíkání/svlékání. A mimino buď usne už u toho okna, nebo 5 minut řve. Sice hustě, ale když jsem odbíhala a utěšovala ho v mezičase, tak výsledkem byla půlhodinová agonie kdy řvali oba. 

To mi řekl muž: co je na tom? čapnul kočár, odjel k Veselikovi do Šarky, tam vypil dve pivka, precetl sto stranek a za tři hodinky byl vysmátý zpět. Tak jsem si řekla, že to moc přežívám, Čapla jsem kočár, dojela k Veselikovi, koupila jsem si džus... a dítě se vzbudilo a řvalo a řvalo. Brečící jsem ten kocar dovezla domu. A to byl den, když přestala spát v stojícím kočárku. Zlepšilo se to až na zimu, ale přes den v postýlce nespala vůbec nikdy. 

Kdyby to bylo druhé dítě v pořadí, už jsme všichni na druhém světě. 

MPLee nikdo se ti celej nepoblil nebo už navlecenej nepokadil?u nás jsou to vrcholný čísla, když fakt musíme na čas někde bejt, třeba u doktora 

ja to bez toho utesovani nedám, fakt se bojim, ze přestane dejchat  (ale už se trochu zlepsuju a začínám bejt trochu otrlejsi)

ale v tom vypravovani mi dobře funguje rutina, jak jdou ty činnosti po sobě a všechno běží jak má...(dokud se něco nestane)

Potrefenáhusa 

Od září chodíme každé úterý na Rosťův kroužek a ti ostatní lidi, kteří tam se mnou čekají, viděli Šárku poprvé před měsícem, kdy se jí posunulo spaní, jinak celou tu zhruba hodinu spala v kočárku v zádveří

Pinot Noir Haha, taky jsem takhle jednou byla na koupáku s dalšími matkami s dětmi v podobném věku. Oni seděli na dece a jedli a děti se popelníky kolem, já lítala za synem od dětského bazénu k řece a odtud do vnitřního bazénu a pak zas další kolo. Když jsme se po hodině objevili, byla kamarádka naštvaná, kde jako pořád jsme a proč ho nějak na ty dece neudržím sedět.  

Tabea

Dost významnou roli hraje i to jídlo. Pokud dítě jí, nebo ještě lépe rádo jí, tak ho člověk na místě aspoň chvíli udrží jídlem. Pokud je jídlo to úplně poslední na světě, co je zajímá, tak smůla. Jedině roztáhnout piknik uprostřed oploceného hřiště asi.

I když to jsme taky vlastně jednou udělali, ale oni než obložili lavičku lahvičkami, krabičkami s jablky a mrkví a sušenkami, tak kluci vyzkoušeli všechny atrakce a stáli u branky, že jdeme.

Pinot Noir tak to moje děti na jednom hřišti vydrží dlouho, my zas nemůžeme dělat takové ty tour de všechny hřiště v okolí. Ale že by seděly na dece, to teda fakt ne

Potrefenáhusa samozřejmě, že jo.  plus dcera si ráda velkou potřebu nechává okamžik, kdy výtah sjede do přízemí kolikrát se vracíme i 2-3x. Takže když to jde hladce, jsme na místě s předstihem. Protože už s nějakým takovým zásekem počítám. 

Ale já mám teď nějaký temný období, kdy si připadám jako nejhorší matka a možná i jsem. Jak kdybych přepálila start mateřství a teď mě to nějak nebaví. Snad to zase přejde, protože občas se fakt nesnáším. Takže to, že nás vypravím na čas není žádná superschopnost, možná jen vrchol rezignace. Že už nejsem ochotná diskutovat a řešit milion požadavků a problémů u oblíkání a prostě jak robot udělám, co je třeba. 

Potrefenáhusa tyhle vrcholný čísla uměl mladší, ale to už jsem měla cvik, tak to byla otázka pár minut, tak pak byl případně běh na autobus se skejtem (= hrozná legrace). Dokud v kočárku spal, chystala jsem taky první mimino, buď usnul nebo řval, ale přesně MPLee nejlepší bylo se rychle vypakovat. Sebe dooblíkám jako poslední do teď, nesnáším, když je mi horko a děti zdržují.

MPLee to je dlouhou zimou, s jarem bude líp! Ale nic si nevyčítej, děti takhle po sobě dovedou vyčerpat hodně energie.

Já vás moc lituju, u nás jsou sice scény kolem oblikani na denním pořadu pořád, ale už je velkej a jen jeden, většinou to nějak domluvíme bez křiku. 

Naše dítě kavárenský typ odmala, dřív si tam jezdil s autíčky po stole, teď si kreslí nebo hrajem hru, většinou ho spíš přemlouvám já, že už půjdeme, že už jsme tam dvě hodiny a chci ven

Měli jsme jit dneska do zoo, ale parťáci jsou nemocný. Kdybyste se chtěli přidat na hřiště a do nějaký kavárny s námi, vezmem hru a naučíme vás pravidla

Je to spis do priznani, ale prijde mi hrozne cisteni zubu ve skolce. Vzdyt to nemuzou uhlidat. A ty hromady kartacku metr od zachodu, to bych si do pusy davat nechtela.