Potrefenáhusa Já si myslím, že je to tam psané tak jako orientačně, prostě abys ty věděla na co se zaměřit. Že se máš třeba snažit ji třeba doučit, jak patří boty a tak.
Naše neteř nastupovala do školky take s podobnými požadavky na samostatnost a neuměla mluvit. Ale jakože fakt nemluvila, ani doma, uměla asi tak 10 slov. A dobrý, jednak to nikdo nezkoumal a ještě se to tam naučila!
Evaeva To je přesně syn a proto se docházky do školky obávám. Chodíme na kroužek, po kterým následuje herna a syn je tam jediný dítě (chodí tam starší i mladší), který se ostatních straní. K jakýkoli interakci potřebuje mě na dohled a držet za "huku", i 6 dětí kolem je na něj moc. Když si s něčím hraje nebo i na hřišti a někdo z dětí za ním přijde, opouští místo a pláče. Vím, že je ještě malej, ale nemá to jednoduchý.
Anema jezis presne, vubec jsem se s ucitelkama nestihla od zari bavit o tom, jak to ve skolce probiha, samy o tom nezacaly. Zeptala jsem se pred tydnem a ony mi rekly, ze je vsechno dobry, ze UZ se s nima zacal bavit a OBCAS se zapoji do cinnosti
Kedy tie choroby uz skoncia? Mladsi nekaslal presne 5 dni a uz je to tu zas. Dalsi dusivy kasel, z ktoreho mi ovracal celu postel 
(aj s nurofenom kua).
Mně dneska udělalo radost, že jsme s dcerami jely neplánovaně vyzvednout synovce z kroužku, ještě nikdy jsme ho takhle nevyzvedavaly a nevěděl o tom. A líbilo se mi, jak vyšel, viděl holky, úplně se mu rozzářily oči, začal se smát, přestože se to zaroveň jako spravnej chlapak snažil skrejval. Fakt škoda, že některý ty okamžiky nejdou vryt do paměti jakoby nafurt! Pak ho běžely objimat, ony po všech furt lezou, tak jsem myslela že se bude před klukama stydět, ale on se ještě tak pyšně rozhlidnul okolo, jestli to videj!
Joo, přesně. Hlavně to, kdy chtěj ony. Mně se ptala kámoška, když byly prvnímu tak tři měsíce, jestli se sejdeme v kavárně a posedíme s kočárky... Vůbec jsem nechápala, jak to jako myslí. Zaprvé "posedět s kočárkem" bylo naprosté sci-fi a za druhé ten totální stres být někde v určitý čas jsem byla ochotná absolvovat jen kvůli lékařům (a i to občas úplně nevyšlo
).
Když pak o tři roky později, každá už se dvěma dětmi, vymyslela piknik v parku a představovala si, že budeme SEDĚT na dece, a my je jen pozdravili při příchodu, pak ještě dvakrát, když jsme běželi kolem a pak už jsme se neviděli, definitivně jsem pochopila, že jsou různé kategorie dětí a naše a její rozhodně ve stejné kategorii nejsou.
Pribylo tu uz milion stranek, ale pekne jsem se zasmala Toto je uplne dokonaly popis i me materske a setkavani se s kamaradkama, taky se s nima obvykle spis mijim, obrazne i doslova
žluťásek ja uz sem se tomu smala minule, ale zvlast tu cast o zodpovednem plneni ukolu a myti rukou po zachode bych vypichla svym kolegum ja
žluťásek skončila jsem u: dítě je citově stálé. Co jako budeme dělat s těmi labilní dětmi? Ty nemají nárok se vzdělávat?
To je úplná katastrofa, ty požadavky.
Starší měla ve třídě spolužačku, která brečela za maminkou ještě snad ve druhé třídě (matka byla teda trochu pošahaná). Ale co teď s tím, vrátit do školky?
711990 ja si taky myslim, ze ty pozadavky jsou jen takove plane reci. Mezi detma kolem 3 let je velky rozptyl schopnosti a jde jen o to, aby dite nejak trochu fungovalo v tom kolektivu. Pamatuju se, jak jsem se straslive bala, kdyz mel prvorozeny syn prechazet z jesli (skoukromych) do statni skolky, kde na dverich visel podobny elaborat. Syn s nikym nemluvil, do niceho se nezapojoval, nejedl a doma si sam ani nezul boty, natoz aby se oblekal. Byla jsem presvedcena, ze ho vylouci. Nevyloucili, ocividne tam byl v uplnem prumeru, nikdo si na nej nestezoval (ale je fakt, ze tam delal veci, ktere doma nedela dodnes).
A ten tvuj seznam me pobavil, ten nesplnuji ani ja. Hlavne tu pasaz o soustredeni se na ukoly nebo co to tam bylo.
711990 jezis to mam v praci tiez. Nie teda u kolegov, ale sme mala firma a mame spolocne zachody s este dvomi firmami. A tam tie pani (okolo 50, ziadne mlada a blba) si nikdy neumyvaju ruky po zachode . Od tohto zistenia uz vsetko po umyti ruk (klucka, vypinac svetla) chytam len v servitke.
Len no ten starší je takhle introvertní, ale jinak se mně nedrží a nikdy nedržel, na hřišti o něm nevím, ale děti začal výrazně víc vyhledávat až teď (okolo tří teda byl první takový záblesk) a vystačí si sám/s bráchou. Tak, jak popisuješ, se chová spíš můj mladší, na hřišti, doma i na kroužku na mě pořád visí jak ocásek, ale na cvičení bez rodičů se zapojuje a těší se tam, v té DS se taky zapojuje, děti zná jménem,... Ale nesmím tam s ním být Uvidíš, nakonec to může být dobré, on ještě vyspěje. Ale jeho oblíbená činnost to asi nebude. A třeba v okolí natrefíš na nějakou méně početnou DS.
continuity zpět do školky ji nevezmou, i tam mají přece požadavek vydržet bez svých blízkých 
continuity zpět do školky ji nevezmou, i tam mají přece požadavek vydržet bez svých blízkých
Evaeva Jo, asi to budem řešit takhle, i když jsem původně doufala ve státní školku z finančních důvodů. Ale asi je prostě po mně, já taky nejsem zrovna společenskej typ a do školky jsem chodila nerada. A z druhý strany taky nemá zrovna extrovertní geny.
A jak bral mladší nástup do DS? Zvykal si dlouho? Upřímně jsem na to zvědavá, jak to bude vypadat.
Len mladsi bol tiez taky (covidova izolacia tomu nepomohla), ani dedka dlho nechcel chytit ani za ruku, na ihrisku sa mi schovaval za nohu. A v tych troch rokoch trocha vyspel( snazila som sa ho aj viac socializovat pred nastupom do skolky) a nakoniec ju zvlada v pohode, samozrejme az na zaciatocne place. Nasiel si tam dvoch kamaratov, ostatnych veselo ignoruje . Stale nema rad novych ludi ale je to cim dalej, tym lepsie.
Šla jsem spát v 10, jakože se vyspím, no a už jsem vzhuru od půl 5, samovolně.....Jee mě tohle tak nebaví!
Šla jsem spát v 10, jakože se vyspím, no a už jsem vzhuru od půl 5, samovolně.....Jee mě tohle tak nebaví!
Dobré ráno extrémní skřivane. Dá se s tím žít. Taky víc než 7 hodin spánku nedám...
Ráno si v klidu čtu, tiše se nasnídám. Když vstává zbytek rodiny, už vařívám oběd. Má to i výhodu, že do práce nemám problém jít od 6:30 a pak je volné odpoledne. PS: děti do institucí vodíval manžel
Karja Archivářka tiež dobré ránko želám. Mne to ranné vticho, keď ešte všetci spia, pride uplne super. Môžem čítať, pomalý štart a raňajky.
Šla jsem spát v 10, jakože se vyspím, no a už jsem vzhuru od půl 5, samovolně.....Jee mě tohle tak nebaví!
ja taky nespim. A jeste je mi zle od zaludku, uz od vecera. Taky uz me ty vecny nemoce nebavej
