DruI jo, to si popsala přesně 

Evaeva ale jo, ted se dokazem domluvit a nejak spolupracovat, ale jinak moc nepotrebujem spolu byt.

Kokoska jojo, tak jak u nás. Ale to mi přijde důležité, rodinu si nevybíráš, holt někdy jsou sourozenci nekompatibilní 

Evaeva Karja Jo, je to blbý, jednak kvůli tomu zbytečnému dusnu. A taky se člověk takto nenaučí vůbec normálně komunikovat, protože podvědomně se furt snaží nenaštvat tatínka, časem přestane raději mluvit o věcech potencionálně konfliktních, sebevědomí zašlapané. Prostě sociální dovednosti nula. Trochu mě zachránila kamarádka na gymplu, její rodiče byli úplný opak, tam se bavili o všem a nikdo se nenaštvával, viděla jsem, že to funguje i jinak. 

Já jsem tým zasahovat do dětských sporů. Jako stojí mě to strašně nervů a trpělivosti, ale co to jde do většiny jejich konfliktů vstupuji a nějak je moderuji. Jednak tím předejdu nějaké eskalaci, ale hlavně si říkám, že když jim neukážu, jak mají ty svoje konflikty řešit, tak nemají jak se to naučit. A musím říct, že už pár měsíců mám moc dobrý pocit z toho, jak spolu dokáží spoustu věcí vyřešit. I ten ani ne 3letý krtek papouškuje ty moje fráze a snaží se navrhnout řešení nejen v bitkách s příšerkou, ale i s ostatníma dětma třeba na hřišti. Ano, kdykoliv se nad tím rozplývám, jak dokáží z nějaké konfliktní situace vybruslit, tak si do 5minut rvou vlasy :) ale věřím, že s věkem se to zas trochu zlepší. A říkám si, že kdybych na ně tolik neječela, tak bych ty výsledky mohla mít ještě lepší

Mrs.Robinson tyhle věci pak ovlivňují chování člověka ve vztahu,... Ale nedělám si iluze, my zase dětem způsobíme jiná traumátka

Sairon to je hezké. Moderovat je podle mě v pořádku, hlavně u takhle malých dětí. Blbý je rozhodovat, kdo za to může a tak. U nás to moderování moc ovoce nenese, oni se strašně snadno dostanou do amoku a pak nepomáhá nic. Ale zase když se zklidní, jsou ve vteřině nejlepší kamarádi, jakoby se nic nestalo.

Mrs.Robinson Přístup tvého tatínka je teda trochu patologický, to dokáže nadělat hodně paseky. 

rasaNori DruI Chtěla bych vás obě ujistit, že i když to vypadá totálně beznadějně, někde se to těm dětem ukládá. Až jsem kolikrát překvapená...

Evaeva Citové vydírání...Moje děti se rubaly hrozným způsobem. A hlavně pořád. Někdy, když už přetekla hráz, jsem taky nemluvila. Ale ne proto, abych je vytrestala, ale proto, že jsem byla úplně vyřízená. Nevím, jak to bylo u Robinsonů, ale mě po těch nekonečných půtkách prostě občas vypadla řeč.

Řvousenka to je, myslím, něco jiného a úplně to chápu

Garfie No jeho přístup byl fakt dost extrémní. Asi bych měla dodat, že toto celé se odehrávalo v 70. letech, maturovala jsem v 1984. Tehdy ty bariéry mezi rodiči a dětmi byly větší než dnes, ale otec byl prostě extrém i na tu dobu. On byl teda sám oběť kombinace přísné výchovy, které se mu dostalo (svým rodičům ještě vykal), a své nervní povahy. 

Jdu si postěžovat. Recidivoval mi loňský erysipel a tentokrát už není žádná možnost zachování kojení, dostala jsem nějaká širokospektrální antibiotika, takže večer už bude uspavani bez mlíčka a já tu kvůli tomu normálně bulim jak želva, jak je mi to líto. Vlastně mě samotnou překvapilo, jak moc mě to vzalo. Já objektivně vím, že ve dvou a půl letech to k přežití nepotřebuje, ale byla to naše chvilka před spaním. Chjo. Na dnešní večer se tedy fakt netěším.

Sairon když nezasahujes, děti se naučí konflikty řešit odkoukavanim, jak je řeši jejich okolí. Je mnohdy důležitější, co člověk dělá než co říká. 

Jimik to je mi líto Ale bude to dobré, o večerní chvilku před spaním nepřijdete, akorát kojení nahradíte jiným rituálem. Budu držet palce, aby to junior přijal v pohodě a nebyla žádná večerní dramata. Je už opravdu velký, určitě to zvládnete s grácií.

Mrs.Robinson já si především nemyslím, že to jakýkoliv rodič děla(l) schválně. Stejně jak my máme všelijaké špatně vzorce z minulosti, měli je i naši rodiče. 

Je dobré jim odpustit a nějak se s tím snažit vypořádat.

Jak se tady začaly vytahovat ty traumatka ze sourozenců taky bych mohla dát lecos k dobrému, ale je opravdu lepší se přes to přenést, klidně za pomoci odborníka, než si otravovat život až do smrti. Protože nikdo to už stejně nezmění. 

Jimik myslím, že dítko to zvládne nakonec dobře. Hlavně ať ty si v pořádku.

.

Jimik

Evaeva continuity 711990 Díky, už je lépe, vlastně mě to samotnou zaskočilo jak mě to vzalo, asi i v kombinaci s tím, že mi celkové není dobře. Dám vědět jak to proběhlo, on už je junior dost výřečný tak jsem zvědavá jak to spolu skoulíme. Zatím mi k mému vysvětlení, proc nebude večer mlíčko řekl nezvykle stručně: " já rozumím".

Jimik

Rozumím ti, nejtěžší je srovnat se s tím, že to nebylo v plánu.

Jimik 

Pokud ti takhle odpověděl, tak to večer zvládnete

A budete mít společné chvilky jinak, já teď musím škrabkat bříško, záda nebo vlásky.