Candance Já myslím, že se potřebuješ hlavně obrnit. Chápu, že tě to unavuje, ale vždycky si jen zopakuj místní mantru "je to jen období". Moje kamarádka, nejmladší ze tří holek, vždycky vzpomíná, její sestry měly drsnou pubertu a s mámou hrozně bojovaly...a ona když poprvé máti něco odsekla, tak máma (zrovna vařila) tak klidně položila vařechu přes hrnec, ruce v bok, protočila oči a prý "ježišmarjá, už je to tu zas!"
Vždycky mi to přišlo hrozně vtipný.
Jinak, klepu na dřevo, u nás ta puberta taky není nijak strašná, dcera už to má asi za sebou a mladší zatím jakž takž....ale myslím, že dost hraje roli to prostředí, škola je strašně konzervativní, je to takové posunuté. Já jsem rozhodně tolerantní rodič, v porovnání s čínskými a korejskými....a asi i americkými, takže děti jsou spíš šťastné, že to je jak je.
@pinot Noir Tohle dělala starší taky, někdy kolem těch osmi devíti let....mladší navíc doslova líbal zem, po které chodila, hrozně ji zbožňoval, o to víc mě bolelo na to koukat. Zkoušeli jsme kde co a nakonec zabralo až když si s ní ve vhodné chvilce promluvil muž, vysvětlil jí, že mladší ji má hrozně rád, ale každým ošklivým slovem v něm tu lásku postupně zabíjí a ať si rozmyslí, jestli to chce....nepomohlo to 100%, ale zlepšilo se to výrazně.