Doporučuj na ČT seriál Naše generace. Je to i v ivysílání. Je tam i o křehkosti, výchově, proč se chováme určitým stylem. Koukala jsem s 18 letou dcerou. Pomohlo nám to lecos si ujasnit.
už koukám, je to zajímavý, díky! A divím se, že mi to uniklo, asi po I-vysílaní brouzdám málo, Karja 
continuity ten na ně nikdy vliv neměl, ale všechno je jednou poprvé
Mimino budí kašel, ale doma vždycky hned zabere, tady ho uspávám i dvě hodiny. Ale zároveň dal první noc rekord, bez buzení až do tří. Akorát pak do pěti skoro nezabral
No a mladší se bojí, budí se několikrát za noc. Bohužel tu ale není taková konstelace postelí, aby tam s ním mohl muž ležet.
Anaj já mám v informacích ráda systém a řád, takže podcasty formou rozhovorů beru jako zábavu, ale informačně to pro mě hodnotu většinou nemá. Třeba to Počítám do tří: vždycky užuž se Vlaďka dostávala k něčemu zajímavému a do toho jí ta druhá skočila nějakou banální otázkou nebo poznámkou mimo. Zatím jsem teda poslouchala jen tu free část a ani se mi moc nechce si to předplatit, přiznávám se.
AnemaMně to taky uniklo a to do dokumentů jdu vždycky a jako vztahy, rodina, to je moje!
Anaj mně se to poslouchá dobře, jsem s nimi nějak na stejné vlně. Naopak nevýchova mi moc neseděla, ale slyšela jsem jen nějaká stará videa, myslím, že před několika lety vznikly nová.
Ale ty principy jsou pořád stejné, nevýchova, výchova bez poražených,... Takže bych si vybrala to, co sedí mně. Já jsem teď zkoušela poslouchat podcast jednoho psychologa, co ho sleduju na ig, ale nedokázala jsem se přenést přes jeho hlas. Na ig má titulky totiž
Dost lidí tady doporučovali taky podcast Třináct hříchů rodičovství, co si pamatuju.
Karja přesně, já taky! (Ale to Šťastné dětství, nebo jak se to jmenovalo, to jsem nedokoukala)
Keď sme boli teraz cez vian.prazdniny v Tatrách, tak v deň príchodu bol strašne silný vietor, možno aj nejaká slabšia víchrica. Vyšli sme na Hrebienok, potom hore smerom k Studenemu potoku a naspäť, a z Hrebienka sme schádzali už potme po asfaltke. V skalách nefukalo, ale cestou z Hrebienka strašne. A L zrazu začal, že aký hrozný vietor, on to nechce, najhoršia dovolenka, chce ísť domov. A ja som z toho mala výčitky, že si tým musí prejsť. Ten vietor dofukal zmenu, do rána nasnežilo a išli sme na túru. A už prešiel čas obeda, cieľ aj s reštauráciou ešte ďaleko, tak som ho prinútila dať si rezervnu tyčinku, hoci nechcel, ale fakt sa mu to dalo pekne vysvetliť, že prečo sa musí trochu najesť. Tá únava a hlad sú zlí páni.
Počítám do tří: vždycky užuž se Vlaďka dostávala k něčemu zajímavému a do toho jí ta druhá skočila nějakou banální otázkou nebo poznámkou mimo.
Přesně! Taky jsem to přestala poslouchat.
rasaNori já tě chápu! Mě ty poznámky a fňukání taky vytáčí do běla.
letfenixa tyhle výlety mi fakt přijdou skvělý na zocelení, kde jinde nase deti dneska zažijou hlad, zimu a nepohodli
viktorka_od splavu a vieš čo je na tom smutné? Moja mama je presvedčená, že nás k tej samostatnosti 'viedla'. Jedine k domácim prácam. Prvýkrát som mala slovo do nákupu oblečenia možno ako 13-ročna, áno, bola iná doba. Keď som začala chodiť na VŠ, nevedela som nič vybaviť, nikdy som nemala preukážku na MHD, aj intrák mi naši zháňali, akože fakt nesamostatna som bola. Keby som chodila na VŠ v mieste bydliska, tak by som zle dopadla.
A ešte, večne som počúvala, nech som troch iniciatívna, nech nečakám na pokyny. Vždy, keď som niečo spravila sama od seba, bolo to zle. Lebo pondelok, lebo modrá, lebo hocčo. Takže teraz na takéto litanie lakonicky reagujem - keď niečo chceš, povedz, ja pre teba nič sama od seba nespravim. A naučil sa to už aj môj muž, raz na záhradke premiestnil drevo bez pokynov a bolo zle. Tak teraz, keď opravoval žalúzie v bratovom byte, vypočul si ako to chce mama robiť a povedal jej, že on to nebude robiť na dvakrát, nech to ona spraví po svojom a keď potom zistí, že je to zle, nech mu zavolá a spraví to tak, ako treba.
Karja me vadi, ze frfle, kdyz vim ze jeji bratranci by dali cokoliv, aby se dostali za prve na lyze, za druhe 2x na tyden do Alp. To mi vadi. Ze je rozezrana jak pernikova chaloupka.
promin, ale kdybys videla nas rodinny zivot, asi bys zesedivela. Syn frfle porad, drahe vybaveni lita vzteklym obloukem, na kazde akci resime porad nejake problemy, ktere zacnou jeste nez opustime dum, cely den tam pak treba kulha a tvrdi, ze nemuze na nohu. Ja se z toho muzu vzdycky picnout, ale pak si reknu, ze to brusleni/plavani/vejlet na ledovec byl nas napad, ne jeho. A ze ho ted beru s sebou, protoze mu je devet, sam doma byt nemuze a taky mu chcem ukazat cinnosti/mista, co mame radi. Ale teda treba tu nadchazejici dovolenou trochu jako "obet" vnimam, sama bych jela nekam jinam nebo nikam.
Evaeva jo, Kronika šťastného dětství, to bylo ono. Asi mi vadilo, jak je to jen hupem a po povrchu
Potrefenáhusa cez jarné prázdniny plánujeme mestskú turistiku po Prahe, tak som zvedavá, ako to dá
Anema jo, to byla škoda.
Gatita doufám, že budeš frflat tentokrát ty
Anema Evaeva Díky za názor a pojmenování toho, kde to pro vás drhne. V podstatě ty výhrady (nebo jak bych to nazvala) sdílím, je to to, co mi na pořadech nesedí - ta (z mého pohledu) chaotičnost toho, co jsem z Počítám do tří slyšela, plus když užuž čekám, že se něco dozvím, druhá diskutérka to odvede někam jinam, a u Nevýchovy mi jde o způsob prezentace, z mého pohledu trochu jak "v mateřské škole" a trochu snaha vzbudit pocit viny (i když to není úplně přesné, nedokážu to vystihnout), a to, že se většinou obrací na maminky (pravda, tatínek je občas také zmíněn). Asi rozumím tomu, proč to tak dělá, ale nesedí mi to. Nejde o obsah a nevýchovu jako takovou, s těmi koncepty problém nemám. Sleduju to jen ze zájmu, děti už mám dávno dospělé, naštěstí 
Anaj budou vnoučata, ještě se ti to bude hodit
Já mám asi radši knihy, ale zase ty podcasty mi možná jdou líp převést do života 
