Zuzuli ta basnicka je fakt hnusna. My Velikonoce nedrzime, na Velikonocni pondeli jsme vzdy pryc, tak doufam, ze mi to jednou holky nevyctou. Chtela jsem se v pondeli rano sejit a kamaradkou a jejimi detmi,  protoze po obede pak odjedeme domu a ona vytrestila oci, ze ne, ze preci prijdou kolednici. Mi to v tu chvili vubec nedoslo

Karja my jsme byli jen holky, tak nemám srovnání s případným bratrem. Ale sice jsme nekoledovaly s pomlázkou, ale balíček k Velikonocům jsme dostaly. V Praze k nám nikdo nechodil, aby vznikaly nějaká traumátka. Na chalupě jsme občas chodily s řehtačkami, tady se chodí bez rozdílu pohlaví, to byla pěkná koleda, kromě vajec a sladkého i dost peněz.

monis já bych klidně někam jela, přecejen čtyři dny volna, ale to by děti nepřežily. Musíme jít na proutky, musíme barvit vajíčka a musíme péct jidáše. Pro mě překvapivě jsou pro ně tyhle svátky skoro stejně důležité jako vánoce.

Evaeva Jo naše děti to taky mají rádi, všechno to tvoření a jarmarky a ptají se kolikrát se vyspí a budou se barvit vajíčka, kolikrát se vyspí a přijdou kluci, kdy bude beránek atp atp. 

Pro mě byly v dětství Velikonoce symbolem největšího jarního utrpení, hodiny a hodiny v kostele a ještě trapno s koledováním u babičky, kam jsme vždycky jeli a my tam ty kluky neznaly

Takže boříme tradice, jezdíme na výlety a koledu má syn schovanou na zahradě jako cíl velikonoční bojovky. Jeden rok jsme tu bojovku udělali cestou na Křivoklát a balíček jsem mu schovala na nádvoří. To byl hodně nadšený.

ZuzuliTaky ji vidím poprvé. Žíly mi teda nerve, prostě jen básnička. Ale být paní učitelkou, asi bych zrovna tuhle do přáníčka nevlepila. Nechápu co má proti klasickýmu Hody hody doprovody.

Vlastně teď když tady mluvíme o tý nespravedlnosti, tak jsem si uvědomila, že oblíbená koleda mýho tatínka "Kázal Kadlec i Kadlička...." byla velmi pokroková!

Jinak teda jako malá pro mě byly Velikonoce čirý utrpení, máma byla oblíbená učitelka na místní základce, barvily jsme tuny vajec, v pondělí se u nás dveře netrhly, moji a ségřini spolužáci, všichni, koho kdy máma učila, od aktuálních po bývalé žáky (tedy prakticky celá ves), strašný to bylo. 

Ale teď, když chodí jen kamarádi a rodina, to mám ráda. To šlehání je trochu trapný, ale je to jen velmi symbolické a nikdy to nebolí (na rozdíl od toho dětství).

Velikonoce nesnáším, protože u nás ve vsi kluci chodili ne jenom s pomlázkou z proutí, ale s dutkama z kabelů, které se mezi nimi dědily. Máma se drží hesla "tradice, a co by tomu řekli lidi", takže z otvírání koledníkům jsem se vyvlíkla snad až ke konci gymplu. 
Doma jsme to zatím pojali tak, že vajíčka barvíme, pomlázku pleteme, ale používá se jenom na hledání vajíček na zahradě, syn zatím netuší, že se s ní dělává i něco jiného. A koledníkům neotevíráme, jezdíme dopoledne na výlet. 
Ovšem zrovna včera se tchýně loučila se synem po telefonu se slovy "a pořádně mamku vymrskej" (proč asi na Velikonoce nejezdíme k nim?), tak o tom asi už budem muset doma dát řeč. 

Brat sibat chodil, sladkosti dostaval, ja som bývala šibana, ale nebrala som to vôbec ako krivdu. Tie pondelkove tradicie ešte držíme, a malý sa na šibačku teší, aj mám preňho čokoládu. Avšak veľkonočnu vyzdobu robil on, aj vajíčka voskom maľoval sám. Dnes sa vraciame domov, aj kvôli jeho tešeniu sa na zajtra. Niežeby šibal niekoho mimo rodinu.

monis dcera ti poděkuje, žes ji nenechala ponižovat. 

My v pondělí jezdili na výlet už před 40 lety. Otec říkal, že je to stupidní zvyk a bít nás nenechá. Vajíčka jsme doma barvily se se ségrou pro naše poteseni. 

My jsme dvě ségry a vždycky jsme jako příkoří braly leda tak, že nemáme ty hromady sladkostí (dostávaly jsme teda pomlazku od babičky). Nějaké brutální švihání neprobíhalo, spíš symbolicky a hlavně to bývala dost legrace. Kluci chodí, ale už jenom k pár spolužačkám, sestřenici a jedné paní sousedce. Hlavně vědí, že se švihá jen jako.

Ale včera skončilo klakotání a to si starší přinesl skoro 2,5 tisíce. Jako ono to není úplně nic lehkého, ale ta částka mě vždycky překvapí.

dzizisketa ale ne, chudáček! My k tomu máme taky nakročeno, Viki má příšernou rýmu a kašel, smrkat odmítá.

Já si žádný příkoří nepamatuju, kvuli tlučení ani sladkostem. Možná spíš pak už trochu pocit trapnosti jít na zazvonění ke dveřím a nastavit zadek. Možná tenkrát, když bracha chodil, tak dostávali spíš opravdický vejce a pak už panáky. I jsem je s kamaradama jednou vezla ke vzdálenějším kamarádkám. 
Loni byly moje děti obě s bráchou chodit u nich ve vesnici. Byly z toho množství sladkostí úplně na větvi. Někdy na podzim jsem většinu toho nesla do práce kolegům.

Letos se těšili, ale nejsme v ČR, takže klasicky jen hledání vajíček od velikonočního zajíčka. Takze když jsem je v noci chystala v hotelovým pokoji, jedno s náplní jsem rozšlápla a pak čistila podlahu při svitu mobilu.

Tabea Já vůbec nevím, kdy se ta koleda změnila v horu sladkostí. Když jsem bydlela u rodičů, dávaly jsme jen vajíčka, případně mašle na pruty. Když jsem pak poprvé slavila Velikonoce s dětmi, byla jsem úplně zaskočená. A první Velikonoce, kdy přišli spolužáci od dcery naprosto nepřipravená! 

Garfie já si pamatuju, že brácha jednou přinesl i syrový vejce, když se s kamarádem rozhodli ve vesnici obejít i všechny babky.
Z dnešního pohledu by mi ty syrový vejce přišly jako koleda nejvýhodnější.

My jsme to jako holky spis pokladaly za znameni zajmu, kdyz nas kluci prisli vysvihat. A u nas se to prezentovalo jako "pomlazeni", jak ta tradice rika. Ze proutky z jarni  vrby prinesou silu a zdravi na cely rok. Je fakt, ze kolednici byli vetsinou ohleduplni a brali to symbolicky, brutus jsem zazila jen jednou na vsi u tety, vlastne pratety. Tam meli nekteri vytecnici misto pomlazky jalovcovy vetvicky.

Ja vlastne nechapu jednu vec. Jasne, vzdycky se najde nejaky blb, co misto pomlazky vezme kabel nebo jalovec... ale nechapu, ze ho nekdo z rodiny te holky, ke ktere prijde domu, proste nevyhodil. Ja si fakt nedovedu predstavit, ze by manzel, ktery ma velikonoce a pomlazku fakt rad (kluk z vesnice), nechal nekoho dceru vyplatit tak, aby mela jelita.

Myrtila tohle je fak strasny. 

I kdyz vybavuju si, jak mi muj deda rikal, jak si v jeho mladi davaly holky noviny pod puncochy, aby je to nebolelo

Zuzuli vidím to stejně 

Vždyť to psala Karja ne? Že jasně, kluci přijdou vyšlehat holky, ale otec je ten, který je nejdřív "prolustruje" a dohlíží na průběh akce

Zuzuli Já to zpětně teď z pohledu rodiče taky nechápu, ale takhle to u nás fungovalo, ono to bylo tak i v jiných situacích, že nás naši takhle někam vystrčili a poraď si, i když z pozice dítěte to bylo třeba i nemožný. 
Proto to ve vlastní rodině teď máme nastavené úplně jinak, jako dost dalších věcí. Manžel teda pomlázku nijak neprožívá, možná by to bylo jiné, kdyby tím na Velikonoce žil a chtěl k tomu tak vést i kluky. 

EvaevaJo, ale to jsme viděli tady poprvé u jednoho souseda a ten podle mě jen svou přítomností sníží počet návštěvniku na příští rok, jakože si řeknou, ty vole, tam bude za xy, tam nejdeme:D:D. Jinak to podle mě vůbec tak není standardní. Sambo teda otvírá taky s náma, ale on to bere tak, že jako zná ty lidi co přijdou. 

Ty jo, Velikonoce jako jste měly některé z vás, bych nechtěla. To je vůči holkám tak nespravedlivý! U nás na vsi jsme už v devadesátkách chodili koledovat celá patra bez rozdílu pohlaví. Takže to byla legrace a vzpomínám na to ráda. Hlavně pak na to dělení kořisti, sladkostí bývalo dost a většinou taky trochu peněz. Vejce nikdo z nás pochopitelně nepreferoval . Druhou vzpomínku mám na to, jak se řežeme u babičky vzájemně s bratrancema, tam jsme si taky upletli pomlázky všichni a teda nešetřili se, takže to už tak příjemné vzpomínání není.

Teď jezdíme každoročně na Velikonoce k manželovým rodičům mimo ČR, takže holky podle mě vůbec netuší, jak takové české velikonoční pondělí probíhá. A letos je to teda úplně nejlepší, jsem nemocná, tak odjeli beze mě. Tady nikdo koledovat nechodí, teda doufám, kdyžtak nebudu zítra otvírat .