Garfie moje mamka má kamarádku, která se provdala do Itálie, narodila se jí tam dcera. Snažila se, aby měla i "české" vzdělání, doma jí učila český pravopis, dělala rozdílovky. Bylo to dost náročné, i vzhledem k tomu, že v Itálii končí škola pozdě odpoledne i na prvním stupni. Dodělala takhle, myslím, základku, dál už to nešlo. Ale tvůj syn vypadne jen na pár let, navíc doma češtinu budete používat, myslím, že to zvládne. 

Evaeva Já taky myslím, třeba o starší nemám vůbec strach, ta má ve škole opravdu výborné výsledky, v češtině snad ještě letos neudělala chybu a je v 6.třídě (a dnes teda rozbourala hodinu dějepisu, ale to je jiný téma), jen o něj mám trochu větší strach, protože vím, že i samotná tamní škola mu dá zabrat, na práci "navíc" nebude mít kapacitu. A fakt bych nesnesla, aby někdy holce napsal "myluju tě".  

Garfie já si myslím, že to ještě dožene. Dávala bych mu číst české knížky a třeba mu opravovala chyby v dopisech babičkám nebo tak něco. Z toho, co píšeš, si myslím, že nějakou výukou po škole bych mu asi dost přidávala. Když se vrátí třeba do sedmičky, tak bude mít češtinu ještě šest let.

Evaeva  Jo, já to tak udělám. Hlavně, že už umí vyjmenovaný slova, to je dost náročný téma v češtině.  Teď to řešíme s malou Japonkou, která chuděra vůbec nechápe některá slova a už vůbec ne příbuzná, prostě se to učí úplně nazpaměť, ale pak pochopitelně nevnímá významové rozdíly, třeba mít+mýt, být+bít a tak..

Sweet Potato Evaeva Pomůcka tě/tobě, bez tý bych se neobešla. Je zajímavý, kolik lidí jí úspěšně vzdoruje, včetně mého dítěte...musím se přece naučit nazpaměť ty pády, no nemusí.

​Mám to stejně. 

Edit:A s ji/jí = tu/té taky.

Garfie Já to tu projíždím "zrychla", zachytila jsem ADHD. Syn má středně těžké až těžké ADHD, ale s češtinou ani angličtinou nemá problém. Angličtina je jeho nejoblíbenější předmět. Kdybys chtěla něco probrat, klidně SZ.

Jinak s koncovkami pridavnych jmen mám problém ne kvůli tomu, že se by se mi motaly čeština a slovenština, ale kvůli tomu, že se v Česku hodně používá ta obecná čeština a tam to mutuje různými nespisovnými směry a dost mě to plete. 

České vzory neumím, slovenské si pamatuji, ale prakticky to vůbec nepotřebují. Napíšu to správně i bez toho. Obecně v psaném projevů vůbec neřeším ty pravidla, prostě to píšu rovnou správně.

To je asi největší rozdíl mezi češtinou a slovenštinou, že v češtině musí člověk furt přemýšlet, jak to má napsat. Dlouho jsem myslela, že to tak mám jenom já jako cizinec. A teď mě překvapuje, že to řešíte všichni. 

​To určitě ne právě naopak já říkám že tohle asi nelze mít ve dvou jazycích pokud nejsi na jazyky talentovaná v češtině s tím nemám problém a pravidla neznám zapomněla jsem nezajímají mě

viktorka_od splavu  Pamatuju si, jak jsem kdysi dávno pomáhala kamarádovi, který si v dospělosti dodělával maturitu s přípravou. A v češtině to bylo úplně typické-on udělal chybu, já ji opravila a on "no jo, to je vlastně....(doplň jakékoli pravidlo nebo vzor) a já "to nevím, ale prostě se to tak píše, tečka." 

Fiction Díky moc! 

Garfie fakt bych nesnesla, aby někdy holce napsal "myluju tě".   

Neboj, nenapíše, pošle smajlíka.

Jitka77 v celém rozsahu. 

Hlavně bych podtrhla tohle.

samotný pravopis je až to poslední, mnohem významnější je ohlídat strukturu a proporce textu, z jaké strany se téma před čtenáře klade, co text slibuje a co dává atd.), 

Dělala jsem kdysi v redakční radě a vím kolik těch článku museli šéfredaktor s korektorkou přepisovat, ne kvůli gramatice, ale kvůli srozumitelnosti sdělení, aby to vůbec mohlo vyjít. 

continuity Myslím, že v každém jazyku i rodilí mluvčí musí nad lecčím zapřemýšlet, to rozhodně není výsada jen češtiny. Někdo více, někdo méně. 

​já měla jednou dobu šéfa Angličana, tak jsem se těšila, že ho trochu zneužiji i na ten jazyk. Byl to hrozně chytrej člověk a hrozně hodnej. No jenže, kdyz jsem se ho ptala, proč je to či ono takto: jeho odpověď byla asi jako Garfie: já to vážně nevím. u nás se v páté třídě rozhodujes jestli budeš studovat jazyk nebo literaturu a já si vybral tu literaturu. On ty komplikovanější anglické gramatické konstrukce vůbec neovládal! 

A byl strašlivá bedna, rozhodně netrpěl žádným handicapem v myšlení, jak se tady některé snažíte podsouvat, že bez jazykove teorie myšlení rozvijet nejde. 

Garfie

continuity Tak to už jsem tu jednou psala že v Británii se teorie angličtiny učí jenom na střední školách ekvivalentních našemu gymnáziu a potom na vysokých školách humanitně zaměřených. Běžný brit tak pravidla vůbec nezná ze základky

​Mám to stejně. 

Edit:A s ji/jí = tu/té taky.

​To my na moravě naštěstí nemusíme řešit: jí nebo ju

viktorka_od splavu Tenhle vtip je U NÁS NA MORAVĚ velmi oblíbený.

Nemůžeme se sejít na Veveří nebo v Kozí ulici? Nebo u Antroposu? Koukli bysme na mamuta a pak si dali jídlo. Taky z nějakého zvířete třeba? 

​já to uplně přehlídla, no jeje, steak z mamuta bych si dala hned nebo Jelení že bychom se sešly na Jarní nebo Májové, popřípadě Masné:-P 

viktorka_od splavu já nevím, obráceně tj. Slovák čte českou literaturu je to úplně běžné. Většina lidí v mém veku a starších normálne českou beletrii četla.  Vycházelo toho víc a v tom socikovskem marazmu byl větší výběr. Já si kolikrát ani nepamuji v jakém jazyce jsem to cetla, musím si říct nějakou větu. Dost mě kdysi prekvapilo, když jsem zjistila, že v Česku to tak běžné není. 

​A já si to pamatuju úplně opačně - zrovna včera jsme vzpomínaly na slovenskou prodejnu na Václaváku, kam se chodilo hlavně pro tu edici bestsellerů, který v češtině vůbec nevycházely... spoustu i jinejch jsme měli dávno v knihovně... naopak jsme záviděli Slovákům, že mají zjevně slabší cenzuru...

barbucha jj já taky, i když jsem slovensky nečetla moc ráda, protože praktikuju takové rychločtení ob řádek a to mi samozřejmě jde jen česky.-) Naši ale těch slovenských knížek přečetli dost, já akorát Čachtickou paní a nějaké Haileyovky

viktorka_od splavu Mamuti žijí U nás na severu v Bělském Lese.

viktorka_od splavu 

Já měla tu výhodu v tetě, provdaný na Slovensko... takže mi ta řeč nepřišla nijak cizí, vnímala jsem ji prakticky stejně jako češtinu, takže se mi knihy louskaly jedna radost a ještě jsem se obohatila o roztodivná slovíčka (když nebyly podobný češtině), namátkou co si tak rychle vzpomenu třeba takovej cmar... cmiter... 

Jo vidíš, takovej Hailey tam vycházel daleko dřív než u nás!! 

barbucha Ve slovenštině jsme s mámou  hltaly soudce  Ti od R. van Gulika. Výrazy "pomykol plecami"  a "bokombrady"  se staly v naší rodině velmi oblíbenými