Jo, staré odrůdy. Já potřebuju ještě mišpule.
A jste mi připomněla, že jsem pro letošek prošvihla nákup růží ve Skaličanech :-( mám od pana Šípa všechny růže v zahradě a chtěla jsem obnovit staré anglické. Už je vyprodán.
Jídlo a vaření
mišpuli jsem taky ještě nepotkala, nebo o tom nevím.
To je ale moc hezký hobby, když to má člověk kde realizovat :-D
Taky tomu hrozně fandím. Existuje i nějaká skupina, která vysloveně vyhledává staré odrůdy po celých Čechách, vytváří databázi a roubuje je, aby úplně nezanikly. Tuším, že už se jim podařilo odhalit i nějaký nepopsaný druh.
Existuje také veřejná sbírka na záchranu starých ovocných druhů. A v Hostětíně u Uherského Hradiště dokonce vznikl speciální sad. :-)
já myslím kdysi někde četla o oskeruších, které se snaží vzkřísit na Slovácku
Jj, myslím, že to bylo na Idnesu, to si taky pamatuju!
A jak se dělá ta marmeláda? Normálně s želírovacím cukrem? A fakt stačí jen dvě kdoule na nějakou menší várku? Že bych si ještě zašla nakrást?
Potrefenáhusa: Jo na cizí zahradě je škumpa fajn. Mi vždycky i trochu smrděla a ty potvory výhonky. Hm, tak u sousedů asi taky není fajn :-)
Jinak já jsem loni vysadila právě kdouli a moruši. U moruše jsem měla letos strach že chcípla, ale nakonec to rozchodila a kdouli letos pomrzly květy, takže nula.
Mám Peugeot, kamarádka taky, jsme moc spokojené. Malý stojí kolem 1000 Kč, s velikostí cena roste.
Keř se jmenuje škumpa jedovatá, je opravdu značně jedovatá, je to invazivní dřevina, kterou je záhodno ničit podobně, jako třeba křídlatku. Začíná být docela probléme v různých oblastech, rychle se šíří.
Jedovatá je na dotek, popálí kůži podobně jako bolševník. Na podzim jedovatosti v listech ubývá, přesto není záhodno si je sbírat do vázy, citilivější osoby může nepěkně popálit i tak.
Zahrádku v kolonii jsem mělaněkolik let:) V okrajové části Prahy, taky na pronajatém pozemku jsme koupili chatičku, skleník a vůbec prostě to, co tam bylo, nájem za pozemek byl pohodový, tuším 3000/rok?. A teda platili jsme za koupi chaty o řád míň než píšete, jeslti si dobře vzpomínám, asi 35 000? Už přesně nevím, už jsme ji prodali před pár lety.
Je to moc fajn věc, ale je teda potřeba být hodně komunitní typ;) Pro mě byly věčné zahrádkářské schůze, družení se sousedů, brigádnické hodiny a vůbec vše v davu noční můrou, neustále jsem platila pokuty za neodpracovanou brigádu :D (to nebylo důvodem prodeje;) - stěhovali jsme se)
Ovšem samotná zahrádka je úžasná věc, jak na pěstování, tka pak na trávení času s dětmi, bazének, jen tak blbnutí, grilování s kamarády...dobrý to bylo.
Nějaké mají i Pelcovi, já letos taky pana Šípa zmeškala a u Pelců ještě uspěla :)
Staré odrůdy obvykle shromažďují lokální pobočky ČSOP, vyhledávájí stromy v krajině či starých zahradách.
kupovat se dají na stareodrudy.org
Kdoule mají hodně pektinu a želírovací cukr ani nepotřebují, spíš se víc odvařují. A pak ta marmeláda je spíš marmeláda k sýrům, než džem na chleba.
Zeptám se tady, potřebovala bych dobrý výkonný odšťavňovač, cena není to nejdůležitější, ideálně, kdyby se do něj daly házet cely jabka (a jiný) na výrobu moštu a šťáv. A aby taky vydržel, ne moc hluku, a takový to poskakování po lince by se nemuselo konat.
Morusi bych na vlastní zahradě asi taky nechtěla, je z toho desnej bordel a litaj na to vosy a žerou malý děti
Pamatuju si škumpu (poisson ivy) ze Školy malého stromu,to bude asi nějaká příbuzná
Mno moje babička to svýho času vyřešila fikaně, moruši měla ve výběhu pro slepice, který je žraly, ve výběhu byl slepičí bordýlek, kterej odpuzoval děti bo a konec koncu asi i ty vosy..prostě klidná koexistence několika druhů dohromady..
V téhle knížce o škumpě nevím, ale věřím, že tam je.Mně zas literárně utkvěla v Hroznech hněvu, kde se "Tom plazí pod keři jedovaté škumpy".
to je myslim zcela ideální řešení
my ji měli u sousední základky, nevím, jestli tam ještě je. A v Arménii a Gruzii rostou skoro všude, ale tam z toho pálej morušovici.
oni do škumpy zavedli s dědečkem nějakou kontrolu, která hledala jejich černou palírnu bourbonu
Nejnovější komentáře k vůním
Nejnovější články
Znamenitým ženám, které si libují v parfumérském umění
Ataratma – vůně pocitů
Nasaj (vůně) v KORY
