Ze stejného důvodu miluju Opočenský jogurt. Prý je hrozně dobrý i obsah, ale to nemůžu moc posoudit, protože nemám ráda ovocné jogurty a jsem závislá na Hollandii a žádný jiný mi tak nechutná. Ale ty skleničky vymysleli skvěle. Jednou za čas mi kamarád přinese plnou tašku a používám je doma na všechno. Mám v nich drobná semínka, různé malé věci na pečení, sušené ovoce, zavařovali jsme do nich marmelády a přesnídávky, nosím si v nich do práce svačinu, dají se do nich dát korálky a jiné výtvarné blbosti, co se jinak všude válí... Kdybych neměla zdroj od toho kamaráda, začnu snad jíst i ovocné jogurty jen kvůli těm skleničkám :D

no já tyhle opočenský jogurty kupuju taky kvůli skleničkám :-D Jako jsou dobrý i tak, ale trochu dražší a já normálně ochucený jogurty taky spíš nekupuju :-D Mám v nich doma koření a taky jsem teď do toho zavařila trochu marmelády.

Akorát teda pro mě na svačinu jsou moc malé :-D

A jako bonus z nich jde dobře sloupnout ta nálepka, nejhorší jsou snad skleničky z Marks a Spencera, to nejde dolů ničím a nijak.

Tak kdybys chtěla jen prázdné skleničky, tak já se s tebou občas rozdělím :) Posílám je takhle občas ségře nebo mamince na zavařování taky :-))

Já chci taky skleničky :-) Začnu kupovat opočenský. Kde ho mají?

Když projdou myčkou, tak dolů jdou (ne že bych to zkoušela úmyslně )

v albertu, nevím, jestli všude, ale v hypermarketu jo

no na ty MS moc nefunguje ani myčka, a to už jely kolikrát :-D

Mají i v Bille

Musím se poptat známých, zda někdo nemá kdoule! :-)

Já zavařovala zelená rajčata. Naši jich měli plný skleník. Nevím, proč jsem si vybrala recept plný cukru... Po prvním ochutnání jsem se trochu vyděsila, chutnalo to jako rychlý hruškový kompot, který dělala babička k nedělnímu obědu. Pak jsem to vychladila, je to sice na můj vkus dost sladké, ale dobré.  

Já se hlásím se zpožděním, že marmeláda je ve spíži.:) Moc vám děkuju, kdoule jsou vážně super. Jednu jsem strčila do kredence mezi ubrusy a ty teď úplně úžasně voní. Do marmelády jsem dala míň cukru, přidala navíc pár hřebíčků (ty prý dávala prababička) a je chuťově úplně jiná než ta vaše (obě naprosto skvělé). Chtěla jsem vám vyfotit výsledek, ale umřel mi foťák, takže poděkuju jen slovně.

Opocensky existuje i bily :)

Kdoule se dřív i dávaly do prádelníků, jednak kvůli vůni, jednak by snad měly mít i nějaké protihmyzácké účinky. Mně tam ale vždycky rychle začaly plesnivět, asi na to mívaly hospodyňky nějakou fintu.

Do skříně běžně dávám plody kdoulovce, vždycky se hrozně svraští, ale jinak nepodléhají zkáze a ta vůně je dokonalá. Uvidím, jestli kdoule vydrží. Protihmyzácké účinky doufám nepotřebuju, leda ve spíži - vždy se slavnostně zbavím molů, aby se tam ty potvory zase nastěhovaly... Teď se tu teda dlouho moli neukázali (klepu na dřevo), ale dnes jsem našla mrtvolku v pytlíku mletého pepře. Jeden by řekl, že taková forma života ani neexistuje. Takže mě dnes čeká inspekce koření.

Tak to je super :-) jsem ráda, že kdoule dělají radost. Také si jich pár nechávám v bytě, někdy vydrží i hodně dlouho.
Dneska jsem si přivezla skleničky, nadchází kdoulový víkend. 

Určitě Albert, super i hyper, Billa, Kaufland a myslím i Tesco. Ale asi ne to mini tesco, jen ty větší. Naopak jsem ho neviděla v těch levnějších diskontech typu Penny nebo Lidl.

Zrovna dnes jsem si všimla, že v poslední várce skleniček od kamaráda byly i čisté bílé bez příchuti. Ale trochu mě odrazuje ta cena, ty ovocné jsou dost drahé a velká Hollandie už je jen o pár korun dražší. My máme bílých jogurtů strašnou spotřebu, malé kelímky ani nekupuju, jedeme v půlkilovkách.

Napekla jsem na zítřejší akci školky, kam chodí můj syn, tři plechy bezlepkových cookies. A netušila jsem, jak strašně se mi povedou. Přitom ten recept je primitivní:

150 g kokosáku

100 g kokosového cukru (dávám o dost míň a stačí)

1 vajíčko

200 g rýžové mouky

1 lžička prášku do pečiva

špetka soli

nalámané kousíčky čokolády

Smíchat v mixeru, fláknout na plech malý hrudky a za 15 minut na 160 stupňů je hotovo. A já trpím, protože jsem si naordinovala zase (tentokrát mírnější) low carb režim až do vánoc.

Přišly mi skleničky na kdoulové zavařování a lahve na sirupy, bylo to jak rozbalování dárků pod stromečkem :-) 

A v mém nenáviděném Albertu na Šestce zase byly čerstvé asijské houbičky a výběr žampionů. Dneska k večeři asijská polévka s celozrnnými rýžovými nudlemi a směsí houbiček.

V Albertu na Šestce jsem byla minulý týden v podvečer a měla jsem pocit, jako bych se ocitla v nějakém městě duchů. Je to tam běžně takové strašidelně opuštěné a poloprázdné? Jak málo lidí, tak hlavně málo zboží (jestli v hypermarketu může být někdy málo zboží), části regálů úplně zely prázdnotou. Do toho takové divné příšeří a ponurá hudba, úplně tam na mě padala tíseň. Měla jsem za to, že hypermarket má zářit milionem umělých světel, má tam znít jásavá hudba a zákazník má mít pocit, že je krásný den a je super strávit ho celý v nákupáku.