Ano, různé čaje, s medem, bylinkové, zázvorové, to jsme popíjeli ve velkém. Bylo dost mizerné počasí a s láskou vzpomínám na bylinkový čaj a chleba se sádlem a cibulí na Zamkovského chatě a na zelňačku a zázvorový čaj u Zeleného plesa.

Pod Tatrama nevím, to jsme už pak večeřeli doma, ale jednou jsme se zastavili na svačinu v Grandhotelu Praha v Tatranské Lomnici. Chtěli jsme si dát něco na prostřední stanici lanovky, Sport se to tuším jmenuje, kam jsme došli někdy kolem páté. A všechno včetně WC bylo zavřené, lanovka končila, ani nebylo kde si koupit lístek dolů. Tak jsme seběhli pěšky a došli k tomuhle nóbl hotelu, právě tam prostírali v jídelně stříbro k večeři pro hotelové hosty. Nás obsloužili ve vedlejší místnosti, byli milí a ochotní a všechno jídlo výborné, včetně pěny z hořké čokolády. Na konci jsem říkala servírce, že je mi líto, že do tak hezkého hotelu jdeme z hor v zaprášených botách a turistickém oblečení. Smála se, že jsou zvyklí, prý hlavně když se nám u nich líbilo.

Lepenice! Už vím, co uvařím zítra k večeři :) Naučila jsem na ni i muže a teď si ji už přímo žádá, poprvé se na ni díval dost podezíravě. Musím teda kvůli nemu to zelí hodně podusit, aby bylo měkké. Mně chutná i jen z kysaného trochu ohřátého, aby hezky křupalo. (Jenže já jsem schopná třetinu sáčku kysaného zelí sníst ještě během přípravy, než se vůbec dostane do hrnce :-))

Doufala jsem, že doma vzbudím nadšení i květákem jako mozeček, ale to se mi zatím nepodařilo. A jen jednu porci pro sebe, to se mi chce dělat málokdy.

Mám ráda hrachovou kaši, čočku, kapustové karbanátky (ale ne z uzeného, jak se dělaly v hospodách a jídelnách, dělám je z normálního mletého, buď syrového, nebo vařeného zbytku, a kapustu pouze krátce blanšíruju, aby zůstala zelená), květákový mozeček...:)obyčejná jídla, která mi vařili doma.

Rizoto nemá nic společného s risottem, není to inspirované Itálií, to jen tady rozšířili tenhle blud někteří televizní kuchaři, když dělali náležité bléé na rizota v restauracích. To je jak dělat bléé na na nugátové bonbony, protože to sice zní jako nougat, ale přitom to vůbec nevypadá jako turecký med, žejo.

To, co se v Čechách dělá jako rizoto, pochází z balkánského ryžota. Taky to teda doznalo změn k horšímu oproti originálu, ovšem daleko menších, než se tvrdí. To, že se ochucuje paprikou, je v něm zelenina a často i maso a hlavně připravuje se pečením, nikoli rychlým vařením na pánvi, je právě ten z Balkánu převzatý postup. Kečup, eidam a mleté vepřové kůžičky jsou samozřejmě už tuzemským vylepšením;)

Žlutá kaše zní hodně zajímavě, škoda, že neznáte podrobnosti.

Slovenské prívarky jsou moc fajn věc, je škoda, že v ČR přívarek téměř vymizel, uchoval se prakticky jen v zelí, špenátu a zqadělávaných fazolkách. Přitom ve starých kuchařkách se dají najít přívarky podobné těm slovenským.

Mě rizoto moc nebere, že je takové suché. V těch horších hospodách do toho ještě namelou divné vepřové, ne zrovna libové maso a to pak výsledek spíš dorazí.

Když už dělám nějakou směs rýže a zeleniny, tak mi víc chutná třeba opéct na pánvi zeleninu, přihodit ještě syrovou rýži, opéct společně s nějakým dobrým kořením a teprve pak zalít vodou a vařit společně i s tou zeleninou. Trochu jakoby na nějaký asijský způsob, ale moje "asijské" úpravy jídla jsou dost divoké a kuchař profesionál by ze mě asi omdlel :)

v Grandohoteli Praha v Lomnici som bola kedysi na konferenci. pozlatena bieda. casnik chodil s miskou s drobnymi, v ktorej sa hrabal, ked potreboval vydat. z baru nas vyhodili asi o jedenastej. fakt strasne. ja som vazne rada, ze sa to zlepsilo, pretoze sluzby v Tatrach boli pred 15 rokmi take, ze som nemala odvahu doporucit tam vobec nic. 

To bejvaj ty kůžičky :) Případně ve směsi s namletým bůčkem. Rizoto taky není zrovna můj jídelní favorit, dát si ho v hospodě by mě asi nikdy nenapadlo, ale nezaslouží si nesmyslné porovnávání s italským risottem, to je prostě nepochopený jazykový přesmyk, jeho kořeny leží zcela jinde.

Ráno jsem uvařila polívku, brambory na krokety a nachystala líčka, dala je péci, před odchodem zesílila troubu a vypla ji. A jeli jsme na Brdy.

Po návratu nás tu čekala kedlubnová polévka a akorát do měkkoučka dopečená hovězí líčka na brusinkách s domácími kroketami.

žluťásek 

Jak děláte halušky?

Já jen, že mi to přijde jako jednoduchá rychlovka, i bez vybavení, stačí mi prkýnko a nůž...

Jinak hrachovou kaši miluju, vlastně všechna jídla z luštěnin. A kapustové karbanátky, mňam! (dělám bezmasé) 

A kdysi jsem jedla od jedné Rusky kaši "družba" byla to rýže a jáhly vařené v mléce, myslím napřed každé zvlášť a v závěru dohromady, lehce naslano a byla to dobrota, ale poněkud pracná.

Děkuju za rizotové dovzdělání. Já jsem totiž divná a rozito à la školní jídelna mám dost ráda.

žluťásek 

Přebytečné porce mozečku posílat k nám!

Hospodské "rizoto" zbožňuju. V pátek jsem si ho dala a byla jsem hrozně zklamaná, že to bylo jako bych ho dělala já. Suché cosi.

Grossularia Zrovna dneska měli naši na oběd brambor, vajíčko a kvak/tuřín - nakrájené kostky ve světlé omáčce. Chutná to trošinku jako křenovka.

Perníčky, ještě teplé :-) Já vím, "jenom" perníčky, ale mám z nich fakt radost, protože v posledních letech mě před Vánoci tak bolely ruce od práce, že jsem se k pečení nedostala. 

Loni to došlo tak daleko, že jsem si cukroví objednala. Bylo dobré, máslové, ale znáte to, vlastní je prostě nejlepší :-)

naši chlapi to "jídelnové" vyžadují, takže dělám podle receptu na srbské rizoto, se slaninou, červenou paprikou a trochou protlaku. a ten zpropadenej eidam, samozřejmě:-P

hrachovou kaši s cibulkou a domácím uzeným

čočka na kyselo musí být vždycky na Nový rok

ani jedno z toho bych si ale nedala v restauraci, očekávala bych že to bude jako v té jídelně a tam já nenáviděla svorně všechna jídla, počínaje rýžovou kaší a konče "vařeným" kuřecím stehnem s rýží, uf

ale kapustové karbenátky vůbec neznám teda.

Tak jsem googlila to ryžoto, abych se dovzdělala, bohužel internet nic nevydal, akorát pilaf a džuveč.

A tenhle článek, podle kterého byl přelohou našeho "srbského" rizota právě džuveč.

Jak jste psala o té žluté kaši - nemohla by to být slovácká "chumlanina"? Nikdy jsem to teda nejedla, ale když jsme se v létě vrátili z dovolené v Bílých Karpatech, tak táta narazil na web slováckých receptů, a tam právě byla nějaká taková vajíčka nastavovaná krupicí. Ale nevyzkoušela jsem, mám vajíčka ráda tak, jak jsou, a navíc se snažím sacharidy spíš snižovat, ale každopádně mě to zaujalo alespoň natolik, že jsem si to zapamatovala.

Bylo to z těchhle stránek http://www.slovackakucharka.cz/recepty . (jinak teda ta prezentace mi přijde taková "chtěná", ale co už).

A jinak mám z vás všech hlad, jdu si namočit hrách a zítra bude kaše. A v dohledné době lepenice, teda pokud nestihnu sníst všechno zelí zasyrova dřív, než se zavaří brambory. 

Jak dělám halušky? To možná ani nechtějte vědět :-)) Když už se k nim odhodlám, chci, aby jich bylo hodně a udělám hrozně moc těsta. A protože nemám to haluškové síto, cedím to do vody přes takové mrňavé oválné ikeácké struhadlo s velkými oky, takže to musím dělat na několikrát, protože to trvá věky a ty první by se mi rozvařily dřív, než bych vůbec stihla dojít s těstem alespoň do poloviny. Takže část těsta zavařím, pak velkým sítkem vybírám z vody a takhle pořád dokola, než se mi podaří zbavit se všeho těsta. A pak je kuchyň jak po výbuchu, těsto všude, našpiněno milion kusů nádobí a halušky zas rok nevařím :-D

eeeh, to bude tím, že tam mám hrubku! Rižoto prosím! Což by, údajně, mělo být slovinsky, ovšem k nám se přenesl název rižoto, zatímco složení jídla odpovídá spíš pilafu či džuveči, to máte pravdu. Tehdy prostě jedna Jugoslávie, nějaké jídlo z rýže, nějaký název tamodtamtud... a máme hospodské rizoto:)

Ono je to i celkem logické, že se sem v té době mohl i do hromadného stravování snadno přenést recept z Jugoslávie, kam se jezdilo, kdežto z itálie by to bylo tehdy dost nepravděpodobné.