Dneska jsme byli s kamarádkama na čajovém obřadu. Vzala nás tam kamarádka Číňanka, co se čajový obřad učí a už rok dochází 2x měsíčně na speciální lekce. Bylo to hrozně milé, už kdysi pradávno jsem byla na čajovém obřadu v Kjotu v nějakém chrámu, ale to byl takový trap na turisty. :-) Tohle bylo hrozně tradiční, ale zároveň strašně neformální a příjemné. Čajovnu (dá-li se to tak říct, protože to byla jen místnost pro provádění obřadu) vlastní staří manželé, pánovi je 84, moc sympaťák, trochu mluvil anglicky a říkal nám, že stejné účinky na zdraví a na pleť, jako zelený čaj má i pivo!
Prošli jsme celým traičním postupem, od obřadného mytí rukou, přes způsob otevírání dveří, klanění oltáři a obdivování výzdoby. :-) Potom nám paní připravila čaj a učily jsme se, jak ho přijmout, jak jíst wagashi a tak. Nakonec jsme se učily i připravit vlastní čaj.
Dokonce jsme dostaly výsadu a mohly si dát i koicha, takzvaný "hustý" čaj, který je velmi silný, v podstatě jde skoro o pastu a běžně se pije tak, že se sdílí jediná miska mezi všemi účastníky. Kvůli covidu se už vůbec nepřipravuje, ale protože jsme kamarádky a všechny jsme souhlasily, paní se uvolila nám ho připravit. Nikomu teda nechutnal, jen mně a Číňance, která nás tam přivedla. :-)
Při čajovém obřadu se nesmí fotit, ale protože jsme měly protekci....:-)


A tady se kamarádka učí děkovat za sladkosti, dělá to pochopitelně špatně, je jogínka a je to poznat!
Správně se musí poklonit až na zem a položit ruce na tatami...






