A začíná nám další období! Mushi kakurete to o fusaku, hmyz se ukrývá pod zem...Je to období, kdy se hmyz a ostatní zvířata začínají připravovat na zimu. Hlavně hadi, říká se, že hadi se probouzí v době jarní rovnodennosti a zavrtávají se do děr v době podzimní rovnodennosti. Hadi lezoucí po zemi po tomto období se nazývali "anawakuwai", což znamená něco jako "ubohý had, který zapomněl do které díry má vlézt". :-) S postupným oteplováním je takových hadů pochopitelně výrazně víc a není neobvyklé potkat hada ještě později na podzim.
V minulosti to byla také doby, kdy se sekala japonská pampa, používala se na doškové střechy a také jako potrava pro zvířata. Sušená pampová tráva je značně odolná vůči dešti i ohni, takže byla velmi ceněná.
Sezónní zeleninou je kořen taro. Sklízí se hlavně v tokyjské oblasti a jeho sezóna je od září do listopadu. Vrcholí také sezóna tichomořské saury, ryby, která je velmi ceněná pro svůj kvalitní olej. V létě, na začátku sezóny je značně drahá, ale touto dobou se její cena ustálí a dopřát si ji může každý.
Začíná kvést osmanthus, česky "vonokvětka", což je tedy hodně výstižné.
Její prchavá vůně je cítit skoro všude, lehce připomíná čerstvé broskve a je pro mě osobně symbolem japonského babího léta. A přiznám se, že mi trvalo několik let!(!), než jsem zjistila, odkud ta zvlášní podzimní vůně přichází. Říká se, že je cítit na devět mil (což je více než 14 kilometrů), takže se není čemu divit, že mi to trvalo tak dlouho! 
Nejvýznamnější slavností konanou v tomto oddobí je Zuiki matsuri v Kyotu. Historie festivalu sahá do poloviny 10. století a vyjadřuje vděčnost za bohatou úrodu velkým průvodem s přenosnými svatyněmi. Oslavy začínají 1. října a trvají pět dní. Asi nejzajímavější je první a poslední den, kdy jdou ke svatyni velké průvody s povozy taženými voly, hlavní mikoshi (přenosná svatyně) je totiž ozdobená zeleninou! Základem je dřevěná střecha z taro, zbytek pokrývá sušená zelenina, květiny, tofu a pšenice. Na bocích jsou zobrazené legendární scény spojené se zeleninou, visí tam také provazy z lilků, citrusů nebo paprik.
Druhým důvodem, proč se právě tento festival stal legendárním je, že průvod se odehrává nedaleko Gionu a chodí se na něj pravidelně dívat všechny geishy a maiko z celého okrsku, pochopitelně v plné parádě. Nikdy jsem tam nebyla (ale možná to stihnu letos!), tak fotky jen z webu.




