tamara řekla bych, že je to rodinu od rodiny. V našich se nic nedává. V okoli občas slyším, že babička/prababicka "musí" dat/koupit holčičce nausnice, což je obvykle předmětem sváru, protože rodiče buď nechtějí uši vůbec pichat, nebo jo, ale určitě nechtějí ty "památeční visací" nausnicnicky " jak jsi měla ty".

tamara podle mě to není nutné. Já určitě nic nedostala, děti spíš nějaké praktické věci jako příspěvek na kočárek, myslím. Na památku nic a nenapadlo mě, že by měly. Zároveň si myslím, že nějaký rodinný šperk může být hezká památka.

Makara já bych určitě nic nekupovala se záměrem, že to bude nosit. Ale vyloženě jako památku.

tamara po zkušenostech bych určitě nic nechtěla, max zcela prizemne peníze, ať už na výbavu nebo nějaký spoření pro dite 

kvuli nausnicim jsme se též pohádali už v porodnici a je nám to periodicky pripominano

Evaeva tamara pak bych spis koupila nejakou mincí, jakou budouci hodntotu. U té aspoň obdarovaný nemá blbý pocit, že to nenosi. K čemu je šperk v krabičce? 

Děkuji. Příspěvek jsem editovala - máme chlapečka. Původně jsem myslela třeba řetízek z bílého zlata s přívěskem - např. placička s datem narození apod., ale nejsem si jistá. A právě dohadovat se kvůli tomu s rodiči nechci, spíše jen sonduji, jak je to zvykem. Navíc to mám komplikované, vnouček žije v USA.

Makara kluci dostali později nějaké mince, jak píšeš. To je super jako příspěvek do budoucna, ale je to takové neosobní. Mně docela mrzí, že nemám nic takového po babičce, žádný takový osobní dárek, i když bych ho nenosila.

tamara starší chtěla tchýně nutně koupit naušničky, uši jsme ji ale nepíchali

Tak jsem navrhovala ať ji koupi zlatou cihličku a že jak bude dcera dost stará, tak to půjdou spolu nechat předělat na šperk, který si dcera vybere. To ale neprošlo, tak mi tchýně zaplatila kočár a naši také nějaké věci do výbavy. 

Pokud je vnoucek v USA, zkusila bych zjistit od jeho maminky jestli třeba není nějaká rodičovská vychytávka, která by se jí hodila a zariven se v USA nepoužívá. Napadá mě třeba šátek/nositko, nevím jak moc se tam nosí, ale přijde mi že jsou hodně vidět hlavně s neregonomickyma nositkama.  Proste něco co tady je a tam ne, tak jí to koupit a poslat. Když se spolu domluvite co, tak s výběrem konkrétní věci pomůže zdejší tehotenske vlákno.

tamaraJá dostala od manžela zlato a syn od prarodičů peníze, každý rok k tomu něco přidáváme. A až budu jednou bába, tak obdaruji i nevěstu. Moje máma za nás dostala zlaté naušnice a přívěs s řetízkem a jako dítěti se mi to strašně líbilo, ona babička s mámou vycházela moc dobře.

Kan já jsem po narozeni dcery dostala prstýnek a úplně se to sem stydím napsat, ale vůbec se mi nelíbí a asi ho ani nikdy nosit nebudu (má vystouplej kamen a docela ostrý hrany, takže jsem se i bála, ze mimino poskrabu), stal spoustu penez, který bych užila jinak nebo minimalne kdybych si to mohla vybrat sama, vybrala bych si úplně jinej a muz se strašně snažil, tak mu to ani moc nemuzu rict 

Evaeva to pamětní zlato jsme taky dostali, a to mi přijde docela fajn 

Jinak se musím přiznat, ze jsem po narozeni dcery zcela pochopila tyhlety tetování a ještě jsem tu myšlenku zcela nezavrhla

Potrefenáhusa já takhle dostala náušnice, taky stály spoustu peněz a nelíbí se mi. Přiznám se, že po krásném prstýnku k žádosti o ruku to bylo trochu zklamání. Podruhé už jsem nedostala ani kytku

Evaeva já stejně nejvíc ocenila, ze tu bylo fakt uklizeno, když jsme přijeli

Potrefenáhusa mně potěšilo, že ocenil můj výkonna úklid si nevzpomínám, ale myslím, že tu měl seznam úkolů typu přinést že sklepa xy, zajet k našim pro ab,... Podruhé měl na starosti starší dítě, tak na blbosti jako šperk nebyl čas

Evaeva což chápu! 

Skosa ze neboli tie internety ked som porodila. Muz mi kupil po porade asi s babickami biely kožuch . Asi tam boli skor premietnuté túžby niektorej z nich ale bol strašný. Fakt strašný a ja so svojimi vtedy 48 kilami zom v ňom vyzerala ako ľadový medveď. No dala som si ho na krst, a po 20 rokoch v skrini nenápadne vyhodila. Pri druhom uz som si vipred vybrala prsteň. 

A ako starí rodičia sme pre obe deti zaplatili  kočík , ktorý si o jednali deti, vnukovi sme dali peniaze a vnučke dcéra vybrala náušnice ktore sme len zaplatili.  

Potrefenáhusa To celkem chapu. Ja nic nedostala (ani nechtela). Myslim to zlato od muze. Ale treba zasnubni a snubni (oba krasne) nenosim, neb je uz nenavleknu. Prvni zasnubni kdysi se mi moc nelibil a ten nenosim. Naopak jsem vytahla prstynek od nasich k osmnactinam, ktery jsem tehdy zavrhla, protoze vypada uplne jako zasnubni vcetne kamene. A ted ho nosim denne asi rok. 
Jinak nam prarodice dali penize na sporici ucet pro  dite a pak mi maminka dala vetsi prispevek na novy terenni kocarek. Jinak vetsi iniciativu moc nemusim, sem tam nejake tricko nebo auticko je fajn, ale z vetsich veci bych byla spis rozcarovana. 

Pokud se nechceš přímo zeptat,na čemž nevidím nic špatného, zvlášť když žijí takhle daleko, kde je ta péče o miminko a pomůcky trochu jiné než tady, tak prostě peníze.

Jos Potrefenáhusa Já jsem si zásnubní prsten vyměnila, myslím si, že to sambovi nevadilo, nebo jako normálně to šel vyměnit se mnou. Takže jsem si ho vyměnila za ten, co se mi líbí a nosila jsem ho asi tak měsíc:-D. Takže si teď říkám, že jsem si mohla rovnou nechat ten jeho strašnej, aspoň by to byla taková milá připomínka;-)

Za deti jsem dostala od tchýně penize, na první dítě to bylo na výbavu a na druhou mi dost jasně upominala, at si koupím něco pro sebe!:-D