continuityTak já bych si představovala správnýho chlapa! U nás jsem to spíš já a teda obecně ten popis přesně sedí na moji ségru!

Rodinný dovolený vůbec, ale to je spíš švagrem, on je takovej divnej pavouk, jinak se ségrou bych klidně jela (a i jsme vlastně už někde byly, ale bez chlapů). Ale neteře jsem na prázdniny brala běžně a posledně jsem přibalila syna od sestřenice, kterej je v podobným věku jako syn. 

Naši byli docela společenští, takové ty typy, co z plesu přitáhli ve dvě ráno nějakou přiopilou partičku na afterpárty...Měli spřátelenou rodinu, kterou beru do teď skoro jako vlastní, měli syna ve věku mezi mnou a ségrou a vídali se každý pátek + dovolené a ještě nějaké akce mimo....Každý pátek hráli kanastu, na střídačku u nás a u nich, hráli o peníze, ale ne rodiny, ale chlapi proti ženským. Vyhrané peníze střádali do kasičky a když byla plná, tak nakoupili maso a udilo se u nich na chalupě....ty jo, bývalo to super, i pro nás děcka! 

Garfie tak to ti zavidim. Nasi byli jedinacci, moc k nam nikdo nechodil a oni taky moc nikam. Hlavne tata byl introvert, mamka si rada popovidala, ale meli spis zname nez kamarady. Na dovolene jsme byli asi 3x s maminou sestrenici, jinak jsme jezdivali sami. Takova nedruzna rodina jsme byli.

Jsem jedináček, dítě fakt starých rodičů, takže většina příbuzných vymřela už před mým narozením nebo záhy po něm. Řešila jsem to vždycky (řešili to i kolem mne, děti i dospělí. Dcera se ještě nedávno hádala s učiteli, že "to si pleteš, to ale určitě nebyla TVOJE babička, to musela být maminčiná..."

Širokou družnou rodinu závidím. Na druhou stranu, nejednou už jsem si říkala "uf, ještě že jsem jedináček bez příbuzných"

Garfie moje děti si bere na léto ségra. Mají barák u jezera a ji to nevadí. Já bych ji to ráda oplatila, už jsem to měla i vymyšlené, že jim zamluvim na pár dní takový skautský objekt v lese, kde si můžou sami topit i vařit, ale její děti mají střídavku a sama je moc v létě  doma nemá. 

Kokoska Mně to vlastně teď i dost chybí, sami přátele takového ražení nemáme a myslím, že hlavně pro děti je to super. Teda měli jsme tomu jednu rodinu hodně blízko, ale bohužel se rozvedli a už se to nikdy nepodařilo obnovit. 

continuityTak tvoje ségra je taky daleko, to se i organizuje špatně, třeba na víkend už si je nevezmeš. Moje výhoda je, že vlastně ty děti máme věkově daleko od sebe, spíš než ségra si moje děti bere starší neteř, které už je 30. :-) 

Karja ty vypadáš podle mě mladě, že člověka může překvapit, že už máš dvě ne úplně malé děti 

Kokoska Garfie my jako děti jezdili na dovolené ještě se dvěma rodinama, to bylo super, jsou z toho hezké vzpomínky. Ale co jsme odrostli, rodiče se stýkat skoro přestali, vidí se jednou za pár let.

Mně by se to pro moje děti líbilo, ale nemáme tak blízké kamarády. A taky si ráda dělám věci podle sebe

Malvin statisticky je věk prvorodičky přes 30 let. Jasně, VŠ to posouvá, ale na VŠ jde dneska půlka (?) lidí 

Evaeva on ten muj "bratranec" je o 7 let starsi nez ja, moc jsme spolu nemeli co spolecneho. Jednou jel i nejaky jeho kamarad, to uz byli kluci tak 15-16 let, na malou holku nebyli zvedavi. Ted se vidame akorat tak na pohrbech, zavolame si k Vanocum a to je vsechno.

Kokoska já mám jednu sestřenku a jednoho bratránka a myslím, že ani jeden z nich mě nepozná na ulici:-D

Moje děti žijou jedno v jižních Čechách, druhé v Praze a moc se nevídají. Tím pádem se tolik nevídají ani jejich děti, tři sestřenice a jeden bratranec. Jsou ve věkovém rozptylu 5, 8, 10 a 12 let. I právě proto, aby se aspoň trochu víc poznali a do budoucna třeba spolu víc táhli, si je každé léto beru na dva až tři týdny na prázdniny všechny společně (ještě s desetiletou neteří). Myslím je to baví, vymýšlím zábavu tak, aby si to užili všichni, občas něco absolvuji zvlášť s většími, něco s menšími, ale třeba letos jsme vymysleli desetiboj, kdy všichni čtyři soutěžili dohromady jako tým v různých praštěných disciplínách, měli rozpis, kolik za kterou disciplínu můžou získat bodů a také seznam odměn podle toho, kolik bodů dosáhnou. Strašně moc je to bavilo, bylo deset disciplín, vítězstvím byl třípatrový dort (ten byl za plný počet, takže to samozřejmě nedostali), ale teda vyšvihli se vzájemným fanděním a podporováním tak, že o pár bodů se dostali na druhý post a já musela upéct dvoupatrový dort! A řekla bych, že je to moc bavilo, když jsme pak zpětně hodnotili, co bylo na prázdninách u mě nejlepší, tak tenhle desetiboj :D.

Evaeva tak to já se taky moc (vůbec) nepodřizuju.

Na lyže vyrážíme v 8.27, abychom nasedali v 8.45 na první sedačku. Kamarádi (rodiče) tou dobou otvírali oči. Jejich děti si od třetího dne vyžádaly odchod s námi. Sešli jsme se všichni až na oběd v oblíbené hospodě.

Víkend s kamarádkami plánuju já (a ony si nestěžují). Dovolená se sourozenci je v režimu: my zajistíme ubytování, dáme jim vědět, co plánujeme dělat, a oni se buď přidají nebo si udělají svůj program. Když plánujeme uvařit na večeři kotel něčeho pro všechny,  tak to nahlásíme, a ochotně další den přenecháme kuchyni někomu jinému. Ale pokud jsou stravovací potřeby specifické až neslučitelné, každá rodina si řeší po svém. (Ano, kombo brácha masožravec a švagr vegetarián je trochu oříšek, ale bramboráky jedou všem).

Torrah jseš úžasná babička

Makara Mně nevadí podřizování, ale některých lidí je vždycky plno a pokud to nejsou děti, u nichž to dokážu pochopit, tak to jako moc nedám:D

Makara jasně, to jde, když jste na jednom místě a děti vám do toho nehodí vidle, že chtějí být spolu (když jsou malé). My tehdy s těmi kamarády, kromě takových dovolených, byli třeba tři týdny ve Francii. Každý den se spalo jinde. Dodnes nechápu, že jsme se shodli.

Evaeva akorát to strašně leze do peněz, to ti můžu říct, ty aktivity s dětmi, vstupné, jídlo... no, pálka teda

Torrah to věřím! Ale když chtěli naši něco vnutit babičce, tak nikdy nechtěla a ještě jim dala jídlo na půl týdne domů

My jsme taky jezdívali s našima na dovolený s jinejma rodinama, ale to bylo za totáče. Jeden rodič měl podnikovou chatu na Seči a druhý u Rendlíčku. Z dnešního pohledu mi to přijde hrozný, jelikož bych s nikým z práce na dovolenou nejela, krom jednoho kolegy, ale ten střídá partnery a má ty vztahy hodně divoký, to tak leda Las Vegas s ním :D 

Kan 

Já jsem na ty podnikový horský chaty nebo letní kempy (v Rumunsku apod. ) jezdívala ráda, protože to bylo vždycky od matky z práce a tam byli hrozně fajn a vtipný, zábavný lidi. A jak se s nima stýkala mimopracovně i přes rok, znali jsme se i s jejich dětma... 

Z dnešního pohledu je pro mě podnikovej zájezd úplná noční můra

Editace....