razorblade Mám stejnou zkušenost, byla jsem v malé porodnici v malém městě a bude-li nějaké příště, ráda bych zase tam. 

oba dva moje zážitky byly z menšího zařízení. Někdy se argumentuje i věkem lékařů, že ti mladší mají lepší přístup k pacientům, ale taky to není žádná univerzální pravda.

Lilly_Ku no jo, s teckama jsou zraly, ale nacernaly tim, ze je pulka pyre to eee. 

No, ja mám tak brutálne rozličné skúsenosti v jednej nemocnici s dvoma rozličnými oddeleniami, že sa to myslím nedá generalizovať. Proste to závisí od vedenia (daného oddlenia).

slniecko no prave sestinedelie na jednom poschodi super a na inom uz nie tak celkom super. 

prave som sa dozvedela, ze zomrel mamin brat. kondolencie netreba, videla som ho naposledy pred 10 rokmi asi. 

na pohreb sa asi (skoro urcite) nedostanem, este neviem, ktory den to bude, ale urcite na Slovensku v malom meste 700km a doprava strasna. muz ma v tyzdni dve nocne a babicka zapal priedusiek, takze moc nemam kam dat deti. v piatok vyrazam rovnakym smerom a otec ma za 14 dni oslavu narodenin, s ktorou pocitam. su to ti isti ludia, bolo by vam blbe prist na tu oslavu (ak bude, ale zatial vraj hej), ked sa nepodaril pohreb?

continuity nebylo, pokud jste si nebyli nějak zvlášť blízcí. Poslala bych možná kondolenci poštou/ zavolala tetě, pripadne zajistila nějaký věnec, pokud je to u vás zvykem a rodině bych to vysvetlila.

continuity Vzhledem k vytížení, rodinným okolnostem a k tomu, že návštěva u otce je dlouhodobě plánovaná, tak nebylo.

Poslala bych jen kondolence a účast vyjádřila při osobním setkání rodiny u otce.

Nebude se ale otcova oslava kvůli smutku třeba rušit..?

barbucha ale tady prece nejde o podstatu tech samotnych ukonu, ale o pristup, snahu zachovat soukromi atd... nektere ty zazitky zni dost hororove... prijde mi, ze prave ten tvuj pristup je brzdou toho, aby se to zmenilo nejak plosne... chapu ze lidi z oboru se na to budou vzdycky divat jinak, to je normalni, ale nemelo by to

byt na ukor snahy zlepsit, co zlepsit jde...

​Můj přístup je irelevantní, nejsem zdravotník  Jenom s nima pár let pracuju, to je fakt - ale nikdy bych ani neuvažovala o takovým zaměstnání, kdybych si o nich myslela to co místní většina... předtím jsem přišla do styku se zdravotnictvím jen jako pacient... přece nejsem cvok, abych lezla do jámy lvový mezi nějaký nafrněný elitáře!  

Naopak, když jsem absolvovala pár pohovorů s tehdejším bossem, jako jeden z kladů (pro budoucí práci) jsem hodnotila jeho chování, a co jsem poté poznala jeho kolegy, názor jsem měnit nemusela. A ještě jsem - u nás tedy - na ně nezaznamenala jedinou stížnost... no, kdyby to byli takoví nelidové, asi by pacienti nezkoušeli první poslední, jak se k nim dostat  

Ovšem přístup (byť se u nás praktikuje podobnej jako k anglický královně) je jedna věc, a třeba to zachování soukromí je věc druhá - kdybychom (právě kvůli pověsti) nepraskali ve švech... kdybychom mohli utratit víc za komfort třeba přistavěním budovy... zaplatit líp, resp. přibrat střední personál...  to už ale není problém "přístupu" k pacientům! 

Dadoo Krehutka diky za nazor, ci sa bude oslava rusit neviem, hovorila som len s otcom chvilku a zatial to nevyzera (aj ked ja osobne by som to asi zvazovala). otazka, co ostatni pozvani pribuzni, tiez to maju niektori dost z daleka. cestovat budem v kazdom pripade (pokial nas teda neskosi chripka a podobne, lebo tym smerom mame dohodnute jarnaky) ono je to este dost cerstve, uvidime. 

barbucha tak zo zkusenosti me mamy vim, ze lekari se dost jinak chovaji ve sve ordinaci a uplne jinak v jeji kancelari na zdravotni pojistovne. vzdy rikala, ze se chovaji uplne stejne jako ona u lekare - kabat se jim povede povesit na vesak potreti, pada jim kabelka a pod. stejne muj byvalej delal ve spitale administratora a to ho sestry oslovovali pane inzenyre (zadni titul nemel a zpocatku se jim to i snazil vysvetlovat) a doktori jej oslovovali pane kolego. z toho se jeste nic neda vyvozovat o chovani k pacientovi.

mama je z mesta, kde je spital fakt vyhlasenej (jak je prisernej, docela se divim, ze tam jeste nekdo dobrovolne chodi, kdyz je 30km vyborna fakultni nemocnice). byvaly zas pracoval v nejlepsim spitale ve meste.

Ve špitále jsem byla párkrát na Kladně - a spokojenost, a naposledy před 3 lety ve vojenské v Praze. Na přístup personálu si absolutně nemohu stěžovat, velmi milé a ochotné sestry - dokonce jedna, ač vůbec nemusela, mi musela vyměnit hadičku od kapačky na ruce, protože byla dlouhá a mně by se prý špatně spalo. 

Před operací odvoz taky ok, zabalená do deky a ještě přikrytá takovým dlouhým papírem, aby ze mě fakt nebylo vidět nic. Stejně tak na sále. Všichni milí, jednání s úsměvem.

na druhou stranu, druhý den po propuštění se mi noha nelíbila, tak mě manžel vezl narychlo na ambulanci a tam absolutně nebrali ohled, že jsem byla včera propuštěna a že mám ležet s nohou nahoře. Vzteklá a zoufalá jsem čekala 3! hodiny, zabírala tři židle a kroutila se bolestí. Mám si prý počkat.. . Až jsem uviděla doktorku, která mě propouštěla a šla dělat (jinou) ambulanci.

Tak to už jsem byla dostatečně vytočená, že jsem vlítla na sesternu a donutila je, aby mě doktorce ohlásili a ona mě hned vzala.

Mám zábrany něco si vynucovat, proto jsem tak dlouho čekala, ale pak jsem si nadávala, že jsem byla hloupá. Měla jsem trvat na okamžitém ošetření.

Ale fakt kvůli tomuto lapsu nebudu pomlouvat celé zdravotnictví.

Ono je taky potřeba, aby si lidi trvali na svých právech. Doktorů si vážím, ale nejsou to neomylní bozi v bílých pláštích. 

Dadoo tak UVN je super spital. mame tam cela rodina jenom ty nejlepsi zkusenosti. jednou trochu brblala sestra, kdyz jsem tam byla s bolesti bricha (divna bolest bodava, k tomu teplota 37.2, no normalne to nemivam), ze kdyz je to zlucnik, stejne budu muset pres pracovni den na normalni ambulanci (ja se bala akutniho slepaku, jeste jsem kojila, ale doktor byl super)

Bože, už se zase řeší vložky v porodnici? Nějak jsem nepochopila, proč by to mělo být ponižující. Jako před kým nebo čím se mám cítit ponížená? Ten doktor na to nekouká pro svůj plezír, na pokoji jsou pouze ženské ve stejné situaci, ty to snad pochopí, a já vím, že je to proto, abych byla pod kontrolou.

Ponižující naopak bylo, když mi nešlo kojení, cítila jsem se méněcenná vedle těch matek, které odevzdávaly nadbytky a moje dítě řvalo hlady. Teprv po moha letech jsem zjistila důvod, ale tehdy na mě sestry koukaly jak kdybych se schválně nesnažila - čímž jsme zase u toho, že je to o lidech.

continuity 

Tak ještě jednou - kdybych bývala měla nějaký blbý zkušenosti jako pacient, nikdy bych nešla pracovat s (drzejma a elitářskejma) doktůrkama. Proč bych to dělala? Abych si otrávila zbytek života?   

Ale je klidně možný, že mám nízký nároky, protože do tý doby jsem - z čistě subjektivního hlediska - měla zážitky vždycky jenom  uspokojivý 

Kdyz to tady tak ctu, tak jsem to mela uplne luxusni - soukromej pokoj s koupelnou (bez priplatku, maji jenom ty), dite mi hned dali a nechali na pokoji (mohla jsem jim ho ale dat, kdyby rvalo a ja chtela spat), jidlo si mohl clovek objednat telefonem, kdy chtel, personal se pri vymene smeny prisel predstavit, pred vstupem do pokoje klepali a cekali, az je vyzvu, ze muzou dal.

A domu jsem sla hned druhej den rano, protoze pobyt v nemocnici je drahej a pokud nejsou komplikace, pojistovna to neproplati. Coz mi plne vyhovovalo. 

Mam teda dost omezenou zkusenost, ale co jsem zazila, tak pokud uz je pokoj viceluzkovej, tak je tam vzdycky alespon zaves. 

Kokoska Myslim, ze je bez debaty, ze neprijemny to je a ze by to snad slo resit i jinak. A jo, je to o lidech, ale holt se tomu musi nekdy trochu pomoct. 

Moje posledni zkusenost z cesky nemocnice teda nic moc (zadna mala okreska, FN). Jedna doktorka byla hrozne fajn, nemluvila s clovekem jako s blbcem, kterej tomu stejne nerozumi, tak co se pta a navrch byla opravdu empaticka. Druha presne naopak, sestry taky nic moc, a ne, nevypadaly, ze by byly extra pretizeny, kdyz na pokoji rval alarm a sestra nikde, sedely v sesterne u kafe, kdyz jsem pro ni nakonec dosla. 

Doktorka me tam sjela jako malou holku, co jsem si dovolila privest na navstevu deti, jeste neco chytnou a neopomnela mi pripomenout, ze presne na konci navstevnich hodin musim odkvacit, i kdyz bylo naprosto jasne, ze by to bylo naposledy, co jsem videla svoji mamu. Ja jsem si to s ni teda vyrikala, ale umim si predstavit, ze spousta lidi takovy chovani proste radeji prejde. 

Zcela to dorazila sanitarka, ktera se me pote,  co jsem vysla na chvili z pokoje zeptala, jestli uz je "hotovo", rozumej jestli uz moje mama zemrela.  

Je dobre, ze uz to nekde funguje lip, ale mel by to byt standard. Ja vim, ze ve zdravotnictvi chybi penize, ale elementarni lidska slusnost by proste fungovat mela. 

Jo a nez jsem to zazila "jinak/lip", tak mi to taky neprislo az tak divny, proste jsem na to byla zvykla. 

barbucha mam pocit, ze nejak michas vsechno dohromady, pokud mas same dobre zkusenosti osobne i pracovne, tak je to jenom dobre, tvuj prispevek o tom, kde se divis, co lidi povazuji za ponizujici, pro me porad zustava dost nepochopitelny a porad jsem presvedcena, ze je duvodem stavajici situace a pristupu ve zdravotnictvi...

Byla mi indikována operace krčních mandlí, mám chronický zánět. Operace mi nebyla nařízena, mám si to rozhodnout sama. Chtěla bych znát váš názor na odstranění mandlí.

děkuji 

martek01 ale tady neni lekarsky konzilium, tady se doktori akorat chvali/hani!