Jo ještě k tomu vyvolávání v čekárnach a pod. vyvdala jsem příjmení jak víno, do telefonu už to většinou hláskuju, ovšem naživo se nezřídka setkávám se: paní x, sakra jak se to čte, paní xx :D

Karja jako chápu, že porodnice je jistota, nicméně obrazně jde o to, že spoustě rodiček vadí to "fackování" - věřím, že pokud by se povedlo zajistit přivětivé prostředí, kde by s rodící ženou nezacházeli jak s inventární položkou, procento domorodiček by bylo výrazně nižší.

Karja jako chápu, že porodnice je jistota, nicméně obrazně jde o to, že spoustě rodiček vadí to "fackování" - věřím, že pokud by se povedlo zajistit přivětivé prostředí, kde by s rodící ženou nezacházeli jak s inventární položkou, procento domorodiček by bylo výrazně nižší.

​děkuji vám, soudružko, že jste to vyjádřila lépe než já 

Tak já ženám rodicim doma fandím, protože i díky nim se prostředí v porodnicích zlepšilo. Být všechny jako já, tak rodičky dodnes přivazuji. 

Jiná Realita Já si na porodnici nemůžu stěžovat, ale po některých story, co jsem slyšela, se taky divím, že do toho ty ženy jdou znovu, s naopak nedivím, že by to radši prožily jinak.

Já se divím, že nikdo nevolá po domácích operacích... však i po takovým slepáku musí chudák pacient při vizitě před ostatními ukázat jizvu a veřejně prozradit, zda byla stolička! 

barbucha zase ale hromady lidí po špatné zkušenosti odkládají další návštěvu nemocnice, znám jich nemálo, protože představa dalšího ponižování od lékařů je děsí víc, než bolest nebo problémy.

​Šest matek na pokoji, vizita, sestra odhrnula přikrývku, roznožka, odstranění vložky pinzetou, doktor nahlédl a zase sis to sbalila. Šílený. Dvacet let zpět, za dalších šest už se to naštěstí nedělo.

To je jedna z mých nočních můr z poporodního, ještě ta pinzeta byla taková veliká, připadalo mi, že to vyhrabali z výbavy felčarů  při morové ráně v patnáctém století 

Jiná Realita 

Ponižování! 

Nejsou ty procedury tak nějak ponižující už z podstaty věci? Jako musíš se (většinou) svlíknout... ukázat prsa... na gyndě/v porodnici ještě i mnohem víc, no a na takové urologii...  A samozřejmě, lékař o těch chorobách ví mnohem víc, takže se elitářsky povyšuje... 

Jako jestli má někdo tak nízký sebevědomí, že za každým úkonem a slovem vidí svoji dehonestaci a hlídá si jako ostříž, aby hlavně nebyl (ze svého hlediska) "ponižován", tak ať sedí doma. Nebude zbytečně zabírat místo v čekárně. 

Nezlob se na mě, tohle je uvažování (že to sem teda pletu) jak zakomplexovanýho voliče Zemana, kterej vidí - a hledá! - všude jen urážky a povyšování, ať se mluví o čem chce... 

Můžu se prosím zeptat? V rodině byla diagnostikovaná  lupénka.. samozřejmě si načtu odborné věci  i ty z internetu, ale je toho mraky  a hlavně na tom internetu se v tom blbě orientuje.  Máte někdo vyzkoušené  něco, co  pomáhá? Myslím třeba konkrétní značka krémů nebo mastí ? Děkuji.

​S lepénkou je to velmi individuální. Záleží a rozsahu, v jakém prostředí se pohybuje, psychický stav atd.

Můj táta jí trpěl léta, kdy se mu držela jen na hlavě a na hrudi. Potom ale začal dělat ve stavebnictví a to se mu to rozjelo opravdu příšerně. Nepomohla kosmetika s konopím. Sůl z Mrtvého moře a přípravky Dr. Michaels taky ne. Zkrátka nic z volně dostupné kosmetiky, která by měla osobám s lupénkou ulevit. Peněz to stálo. Zabraly mu bohužel až kortikosteroidní mastičky a prášky od doktorky na kožním, která ta ložiška vyléčila, ale je to příšerný svinstvo, když si přečteš vedlejší účinky. A do vlasů dehtový šampon Polytar, ale mám dojem, že ten už se přestal vyrábět.

Tak držím palce, ať to u vás v rodině tak vážné není.

barbucha Já mám na podmínky v nemocnicích dva diametrálně odlišné pohledy. Velké pražské nemocnice super. U některých mám pocit, jak kdyby zaměstnanci podepisovali kodex, když se nebudu k pacientům chovat slušně, okamžitě poletím...A pak se ocitneš někde mimo Prahu, okresní nemocnice a všichni na ránu...Asi je to fakt nastolením obecné štábní kultury.

999 jojo, přesně. brněnská fakultka už víc než 10 let zpátky, jakejkoliv lék sestra přinesla, vždycky přitom říkala např. "tady máte ibalgin, to je na bolest" - okresní špitál vrazili mi tabletu a když se ptám co to je, tak "proč to chcete vědět?!" jako kde sme

barbucha mám poměrně velkej rozsah zkušeností od fakt hovad po naprosto perfektního profíka kterej pracoval nějakej čas v rakousku... dá se tak i tak.

999 

To určitě je. Ale je zvláštní, že zrovna v těch okresních je to tak děsný - vždyť by se tam měli spíš ty lidi znát mezi sebou? To jest doktůrek může potkat pacienta nejen ve špitále... a očekávat adekvátní reakci 

A jinak jo, ty kodexy existujou. Sice ne se zmínkou vyhazovu, ale detailně rozpracovaný pro všemožný eventuality včetně různýho náboženskýho vyznání a národnosti a jejich špecifík  

​Šest matek na pokoji, vizita, sestra odhrnula přikrývku, roznožka, odstranění vložky pinzetou, doktor nahlédl a zase sis to sbalila. Šílený. Dvacet let zpět, za dalších šest už se to naštěstí nedělo.

​To je furt. Mladsi ma rok a pul. Akorat uz nejsou pinzety, ale vlozku oddelavas sama .

Ja to ale nijak neresila, prece jen je to poraneni, casto i se sitim. Zase nekam chodit jednou denne, aby me zkontrolovali, to by se mi nechtelo.

Vic mi vadilo, ze nas budili v sest rano, at si zmerime teplotu. Jinak zadne dramaticke zazitky nemam. Az na nedobre jidlo.

tv pokud jde o porodnici nejvíc mi (podruhé, poprvé se ještě díkybohu nesmělo, to by mě bývalo zabilo) vadily návštěvy na pokoji, to fakt hodně. pokoj prťavej že se sotva dalo projít, já bolesti, potřebu chodit často na wc, v klidu kojit (!!!) a půl metru vedle celý vodpoledne vopruzovali babička děda tatínek a starší fakáně který běhalo po té cimérce sem a tam... peklo pekel. to jsem se fakt těšila domů a byla ráda že jsem čtvrtej den vypadla. poprvé jsem byla hodně vyřízená, po narkoze, potřebovala jsem jen ležet a spát a dost mi vadilo že mě brzy vypakovali, bych si tam bývala ještě tak tejden ráda poležela:P (a kam mi kdo kouká mi bylo vlastně uplně šumák:-)

viktorka_od splavu Jezisi, no vidis to! Navstevy, na to jsem zapomnela! Poprve mi to nevadilo, mela jsem rozumnou spolubydlici, ale podruhe..kazdy den za ni prislo nekolik navstev. Ja jsem byla hotova, protoze jsem v noci nemohla spat, dite taky nespalo a tohle byl zrovna ten poobedovy unaveny cas. No, spat jsem nemohla, kdyz tam porad nekdo lozil. Nejvic me dorazilo, kdyz ji manzel donesl nanuky v termosce s ledem. Predstav si ten zvuk, jak obracis kovovou termosku a ty ledove kostky se presypaji z jedne strany na druhou. Ona ta zenska vubec mela hrozne hlasite telesne projevy. Porad smrkala, kaslala, furt neco jedla, kroupala. Ona i polykala nahlas, kdyz pila, nekecam! Odjizdela jsem hrozne unavena.

tv jo, ta "moje" se navíc celou první noc hádala se sestrou že chce donést děcko, jsem myslela že scípnu:-(

Já jsem naštěstí rodila v nemocnici, kde návštěvy na pokoj nesměly. A dvakrát na oddělení, kde jsem po škole pracovala. Poprvé tam ještě byla staniční moje kamarádka a zařídila mi dvojlůžkový (teda nejmenší) pokoj. Ležela se mnou paní, která taky rodila poprvé, hormony ji trošku lezly na mozek. Chtěla strašně kojit a neměla mléko. To co jí dávali sestřičky, tak vylévala do umyvadla a holka celé dny vlastně nejedla. Jen 24 hodin plakala.  Domů jsem šla totálně mrtvá. Podruhé jsem u příjmu nikoho známého nepotkala a ležela jsem na pokoji, kde nás bylo 6. Všechny už jsme měly minimálně druhé dítě, paní vedle mě 5. Byl tam totální klid, všechny děti spaly a všechny ženy byly úplně normální a nikdo se nestresoval. To jsem odcházela úplně odpočatá. 

tv jo, ta "moje" se navíc celou první noc hádala se sestrou že chce donést děcko, jsem myslela že scípnu:-(

​Nechapu, proc ji ho sestra tedy neprinesla. Pani zoufala, ty nevyspala, to muselo byt dilo.

999 viktorka_od splavu V těch okresních záleží na konkrétní nemocnici a konkrétním oddělení. Teď jsem ležela v jedné takové na chirurgii, každý den se mě ptali, jestli nechci něco na spaní nebo na bolest. Odpověď na každý dotaz. Ale uznávám,  že je to spíš výjimka.