prý máme málo pokory a co s těma penězma budeme dělat

​Tvl!!

No co asi. Koupím si nový vidle a budu ty prachy přehazovat z jednoho kouta do druhýho!

zlatahouba bohužel zaměstnavatel si dovolí přesně tolik, kolik mu zaměstnanci dovolí

a pokud té nemocnici nešéfuješ, tak "veřejnost" není tvá starost

zlatahouba 

Ale jen ať přeplácej, třeba se někdo chytne za nos konečně. My na tom nejsme tak zle (vedení je uznalý a za covidu si například ty chudáci v první linii vydělali tolik, že se jim ani nesnilo - no nebylo co závidět samozřejmě), ale zas jsou ty tabulky, přes který nejede vlak... to v soukromým zařízení asi nehrozí. Aktuálně sháníme nějaký analytiky, a poté co jsem horkýmu kandidátovi sdělila kýženou sumu, druhej den volal že jde jinam... soukromá laborka to jistí. A člověk se mu ani nemůže divit. I když prachy pochopitelně nejsou všecko, většina z nás oceňuje i to slušný zacházení... ale to se pozná až po čase, v první chvíli holt rozhoduje ten plat.

viktorka_od splavu nektere tvoje vyroky fakt nechapu. 

barbucha Můžu ti říct, že velice často v soukromém zařízení nedosáhneš ani na ty tabulky. V té práci jsem tak dlouho, protože mě baví, blízký kolektiv je super a nacházím v ní výhody pracobní doby, když nemám 10 dní navíc. Tabulkový plat mám ale sakra daleko.

Kan Zarinya myslela jsem si, že už ten (mainstreamovej) věk mám a s ním, že to přijde samo. Tak ne. A odkývala jsem další službu v srpnu. Jsem beznadějná a přestávám si stěžovat. 

zlatahouba Já ti rozumím, je to taková patová záležitost a vedení to ví a přesně s tím pocita. Ale to jak tu někdo psal, že se mu nezvedl plat 8 let, tak to je děsný, děsný,děsný. Absolutně to nereflektuje ekonomickou situaci, jako plat se snad zvedl ve všech odvětvích, neznám nikoho, kdo by mi tohle řekl. 

marieu

(promin)

viktorka_od splavu no pokud nemas profesni cest, tak ne no...

nolita

nolita nechapu co ma ochota nechat se bezduvodne drit z kuze spolecneho se cti

viktorka_od splavu to nevadi....

​

Profesní čest zní velmi hezky, ale jak se říká - nenajíš se jí! Je mi dost proti mysli setkávat se s názorem, že některá povolání (ta pečovatelská - zdravotníci, učitelé) se mají brát jako "poslání". Mít svoji práci rád, vykonávat ji odpovědně - to je v pořádku, tak to většina lidí v uvedených profesích má nastaveno. Ale chtít za společensky důležitou práci odpovídající ohodnocení - tady už je oheň na střeše a ozývající se hlasy, že si svoji profesi vybrali dobrovolně, vytáhne se těžký kalibr v podobě "poslání", a je vymalováno!

Každá práce je pro společnost přínosná; aby fungovala, musí tu být zastoupeny všechny profese. Když potřebuji instalatéra, elektrikáře, jsem srozuměna s tím, že mu zaplatím - a nemálo. Ještě jsem na ně řeči o "poslání" či "profesní cti" nezkusila ....Třeba je na čase

Hanka H no, asi tak.

nolita viktorka_od splavu Jos než by se to tu mělo nějak vyhrotit, jen bych chtěla poznamenat, že snad ani nejde  o čest jako takovou, jako spíš o zbytnělou, roky pěstovanou a přenášenou zodpovědnost. Pocit zodpovědnosti. Myslím, že to málokdo " zvenčí" dokáže úplně pochopit. Je pravda, že ten systém lidi v tomhle směru fakt formuje. Už od školy. A pokud je člověk zodpovědná snaživka, je chycenej. S pocitem, že musíš- kvůli lidem, jakkoliv to zní směšně. Že je pořád málo lidí na práci, že tu službu nemá kdo vzít, že není jiný zástup do ambulance a jsou objednaný desítky lidí, že když řachne epidemie půjdeš třeba i bydlet na týden do práce, aby se zajistil ten nejnutnější provoz. Jedině na tom stojí a ještě dávno nezkolaboval zdejší systém na blbcích a srdcařích.  Neříkám, zda je to dobře, nebo špatně, je to prostě fakt. 

marieu mne to pripada vuci vam strasne sprosty.

marieu

marieu Presne. Ja jsem treba byla v praci spokojena. V ramci popisovaneho to tam bylo docela fajn. Ono se to za ty roky hodne zlepsilo, i platove. Vlastne az paradoxne jsem se stydela kamaradum z jinych nemocnic priznat, ze po sluzbe chodim domu (jen po jipovych ne), mam mesicne mene prescasu nez oni, povinne kvalifikacni kurzy mi nemocnice proplati ( a pusti me i na kongres treba) a na svoji vyplatnici po atestaci se chodim doted fascinovane koukat... Tam jsem si az rikala, ze si to prece nezasluzim, ze jsem se jen rok ucila, vyplytvala dovolenou za dva roky na uceni a ze stejne prd umim. Jsem blba no. Ale jinak tu praci nemam uplne jako poslani, ale zaroven je to pro me neco vic. Proste v zivote potrebuju pocit, ze jsem nejak uzitecna. Nevim, jestli to nezni blbe, ale tak to citim. Neumim si treba predstavit uplne odejit plne do soukromeho sektoru nekam na plastiku.