V psychologickém slova významu jistě ne, ale nepřejícnost, závist, pomluvy, OK lepší je chování.

ony existujou vždycky, jen ne pokaždé dávají svůj názor najevo...

mě jakožto taky samotnou a bezdětnou na tom nejvíc baví, jak každý říká děti, štětí, jak bez nich můžeš být blabla (což naprosto nezpochybňuju, mít rodinu nepochybně pozvedá život na jiné levely), načež pak člověk úplně cítí ty ostny závisti (protože to v tomto případě fakt nic jiného není), když může žít a nakupovat a jezdit a všechno úplně jinak, než ony šťastné matky. byla jsem takhle párkrát v obchodě se známými, které mají děti (v vždycky chtěly děti, což dávaly hlasitě najevo), a taky jsem si vyslechla dost nepříjemných a divných poznámek (které tak možná ani nebyly míněny úplně vědomě, ale ta závist ze svobody a finančních hodnot tam prostě byla cítit).

neumím si představit, že bych takhle jednala, být na jejich místě. když si děti pořídím, asi tím vědomě přebírám ten úděl, že všechno bude jinak, časově i finančně, pokud nejsem mimořádně dobře zajištěná už předem, a kdo je nemá, má zas jiné problémy a starosti. protože být na všechno sám má i svá velká negativa.

podle mě taky ne, akorát při těch děleních majetků se dost často něco projeví, ale nic, co by člověk netušil už dávno.

Jinak mně ty balíky, co mi choděj do práce, komentuje jeden vrátnej, vono je to teda docela takový jakože milý,zatím, ale stejně jsem ráda, že je tady vrátných víc a nemá přehled o všem :-D

Co jsem ale nedávala v minulé práci, byla jedna kolegyně, která mi tímhle stylem komentovala jídlo, udělala jsem takovej krátkej pokus snídat v práci a ona mi třeba k bílýmu jogurtu řekla:" A to ty můžeš, takhle po ránu, to já bych se po tom hned po****...." - na to fakt člověk neví, co jí má říct, i když se toho teda dere hodně :-D

ja fakt nevim ...

mam hodne ruznych znamych a kamaradu s naprosto rozdilnym financnim takzvane backgroundem, a fakt moc rozdily v chovani nepozoruju. 

snad jedine, co me napada - lidi co pochazeji z bohatsich pomeru jsou vic v klidu ohledne prachu a jejich utraceni. je to videt hlavne ve srovnani s tema, co treba vydelavaj podobne, ale pochazej z jakoze chudych rodin - ti jsou na penize celkove opatrnejsi. ale vylozene neprejicnost nebo zavist jsem osobne nezaznamenala, coz teda neznamena, ze neexistujou. jsem jen rada, ze se nevyskytujou primo v mym okoli.

no tak mozna jinak - kdyz neni co hamounit, tak se pripadna vada charakteru nema prilezitost projevit:-)

toz to jednomu zvedne naladu, takovy komentar po ranu :D

mi ten váš post trochu připomněl povzdech jednoho mýho kamaráda evangelickýho faráře s hodně dětma, kterej se kamarádí s katolickým farářem ze sousední vsi - "no my si vlastně oba docela závidíme, on mně tu rodinu a já jemu celibát..." :-D

ja bych to tak celkove shrnula, ze kdyby si kazdej hledel svyho, at uz deti nebo nedeti, byli by vsichni vic v klidu.

ja ziju asi trochu v bubline, zadnou zavist nebo naopak poznamky ohledne absence deti mym smerem nezaznamenavam. ale je fakt, ze jsou lidi, co budou furt nespokojueni, panc duvod se vzdycky najde, ze.

jinak tohle chování rodičů k dceři, která je bezdětná, jako k onuci, protože nemá rodinu a tudíž nemá hodnotu, zatímco syn často povaleč je miláček, protože rodinu má (byť se o ni třeba ani nestará), je myslím snad nějaký prehistorický pud nebo co, protože v mém okolí nejde o ojedinělý jev. úkolem ženy totiž je mít děti, za všech okolností. je to její smysl a poslání. (sarcasm). žena, která je nemá, je fakt podezřelá, zřejmě je možná i lesba, a musí se hodně snažit na všech jiných frontách, aby tuto hroznou vinu nějak odčinila. je samozřejmé, že se bude o všechno starat a všeho dostane méně, protože přece nemá rodinu = má strašně moc volného času.

pokud se s tím nesetkáváte coby bezdětné přímo, buďte si jisté, že minimálně část vašeho okolí si to ve skrytu myslí. část mého okolí určitě  

No, musim říct, že mě dotazy 'kolik to stálo překvapuji a obtěžuji' , myslim v tom smyslu, že se neptaj ze zájmu o věc (cenu si můžete většinou vygooglit), ale ptaj se proto (některý lidi), aby mohli zvednout obočí a případne dodat, že to oni by nikdy tak drahou věc.. 

ono poustet se do techhle diskusi je trosku tenky led, me treba obcas nadzvednul nejaky chlubil (ktery to urcite taky tak nemyslel) dotazem typu "proc neletite na dovolenou do xxx, dyt je to tak levny?" a opaceni ze cena za osobu, kdyz si dana osoba vydelava, je rozdil oproti cene za 5 lidi z nichz vydelavaji dva, neni zavist, u me teda ne. jen lidi obcas nepremysli

já myslím, že to ani tak nesouvisí s tím, jestli je žena bezdětná nebo ne a musí si tu svoji cenu u rodičů teprve zasloužit, myslím, že ani ty děti by to nezměnily, ale dost často to souvisí s tím, že některé matky bývají zcela naprosto a nekriticky fixované na synáčky. 

Jednu dobu jsem měla brigádu u notářky, dělala jsem administrativu, ale zapisovala jsem i při dědických řízeních. Tam se děly věci! Křik běžně, jednou pani praštila kabelkou po hlavě svého bratra - dělili barák po rodičích, sem tam i fyzické napadání třeba na chodbě při čekání na řízení. I tak se mohou proměnit rodinné vztahy, jak začne jít o majetek

preboha, nestraš. S týmto som sa ešte nestretla, resp. nemala som ten dojem, že by si to niekto myslel, ale zasa ja nemám problém odpísať ľudí, ktorí mi kafrú do života a utekať kade ľahšie hneď ako ich zočím (nehovorím o blízkej rodine, tam by to nebolo také jednoduché, ale s tými nemám žiadny problém aspoň čo sa týka týchto záležitostí)

Eštěže my jednou zdědíme akorát tak slivovicu a trabanta!

jj ja od jiste doby rikam neco jako "uz nevim, nepamatuju, tak prumer":-)) je fakt ze mam jednu kamaradku ktera je neuveritelne fixovana na prachy a dokaze mluvit hodinu o tom kolik vydela, kolik pritel, co da za hypo kdy bude mit splaceno atdatd, ale ona teda moc nevyzvida (a rozhodne nezavidi:-) ale zrejme to nebude uplne vzacny. 

chvili to na me zkousela tchyne, ale to jsem utnula v zacatku, po patem "uz nevim" to vzdala:-)

to je s odpuštěním trochu idiocie na straně tazatele. mě by nenapadlo se ptát kamarádky se třemi dětmi, proč si nezaletí do tuniska  ani kdyby měla příjmy nadprůměrné. vlastně myslím, že jsou mi zcela cizí všechny otázky typu "proč" (nejdeš tam, nosíš to, jíš to, nemáš chlapa, máš chlapa, nemáš děti...) myslím, že tohle používám minimálně, v nějakých zcela do očí bijících případech, kdy mi přijde protistrana slepá nebo neinformovaná. i když, sám sebe člověk těžko hodnotí, kdoví jaké kreténské dotazy pokládám.

Jenom teda k tomu vztahu k penezům, myslím, že to úplně neplatí, že když z chudších poměrů, tak opatrnej na peníze i když už vydělá víc. Tohle je taky součást povahy a výchovy..

No, tak s jednou blízkou kámoškou si to i řeknem, bez vyzvání, když se o něčem bavíme, ale už jsem taky dospěla k tomu, že těm cizejším zvědavcům říkám buď co je ti do toho anebo najdi si to na internetu