Kan no to mi absolutně hlava ani pajšl nebere...

Jinými slovy, na všechno má pánbu někoho.

Myslím, že dokud se nepohneme k poznání, že normální je mít starosti, slabé chvilky, celou paletu emocí, netvářit se pořád vesele, neumět každému pomoci, nemít na všechno názor, nezvládat vždycky na sto procent, budou lidé, kteří "by psychice přece měli rozumět nejlíp" vystaveni neúměrnému tlaku. 

​Mame v praci pani, ktera je strasne pozitivni na vsechno ma vzdycky nejakou pozitivni frazi, kterou shazuje jakekoliv starosti a problemy. priznam se, ze me to hrozne leze na nervy, pripada mi to az toxicke Ona mne leze na nervy kvuli propagaci  "alternativni" mediciny, tak jsem si myslela, ze jsem zaujata, ale asi ne.

Znám holčinu, která pracuje jako psycholožka na několika frontách a sama má dost velké problémy. Bylo tam několikaměsíční nevycházení z bytu, usíná jen s koktejlem léků. Z celé pětičlenné rodiny je jakžtakž v pohodě jen její sestra. Ona to šla studovat se záměrem pomáhat jiným ale i sama sobě a to se zatím evidentně moc nedaří.

stes barbucha Na druhou stranu, já bych teda radši poslouchala ty "nářky" nebo jakože stížnosti z obecně neobjektivních příčin než fakt řešit vážné dušení problémy zapříčiněné třeba týráním, zneužíváním...

​Jo to je něco jinýho. Osobně bych v takovým řízení byla nejradši ten žalobce, co navrhuje trest smrti (moc koukám na krimiseriály asi)! Některý případy mě vytáčej k nepříčetnosti a čerta starýho mi záleží na pachatelově neutěšeným dětství. Ten psycholog/psychiatr musí bejt asi hodně smířlivej, když poslouchá tu oběť...to by pro mě nebylo.

Všichni terapeuti by měli být pod co nejlepší supervizí. 

Někam se mi schoval Ibalgin krém! Fakt by se mi hodil, tak ať se prosím ukáže!

Sweet Potato Moje terapeutka k terapeutobi chodí a sama říká, ze to je základ. Mě by obecně nepřekvapilo, kdyby měl psycholog problémy. Spis by mě zarazilo, kdyby je neřešil, klidně i medikací (což vůbec nevím, jestli byl případ tohohle pána, to jen tak obecně teď).

Černá kočka možná je to jen póza a obrana. Taky znám jednu takovou. Slunce v duši. Všechno je fajn. Nic není problém. Pořád happy. Kdxby Ti urizli ruku,máš druhou.  Někdy je s tím fakt na zabití...věřím,že večer doma buli do polštáře.

https://www.instagram.com/p/C_h2iAZsXLO/?igsh=MTVwNjlidHZ3NmZxZw==
Terapeut Michal Kniha.

Sweet Potato s tím moc souhlasim, je to moc dobře napsaný, doufám, ze si to všichni chytráci přečtou 

Potrefenáhusa jj, dobře napsaný to je, ale bojim se, že když je někdo neempatickej 'chytrák' , tak to stejně steče, najde se nějakej ultimátní argument, proč má svět bejt černobílej a odmávne se to jako blbost

Sweet Potato No sapristy, já nemám instagram.

Sweet Potato je to dobře napsaný, ale psychologii spousta lidí bere jako nějakou pavědu nebo pseudoobor, a u těch je jedno, co se napíše, navíc dalším terapeutem

stes Takove lidi znam taky, to je pro ne hodne znicujici. Tady u te kolegyne je to neco jineho, je to takove povysene, ze ona je se vsim OK a kdo neni tak je s nim neco spatne, ze se z toho, ze clovek by mel byt vzdy "happy" dela norma. To me irituje. Ja si tipuju, ze u ni je zatim  nevyzralost, pokud se o necem takovem da mluvit u padesatileteho cloveka. Protoze ji umi vyvest z rovnovahy i to kdyz ji kuryr ulozi zasilku na jine pobocce. To nastve, clovek si normalne zanadava a je to vyresene. Ale bezne lidi na adresu kuryra ctrnact dni nepronasi sladkym pozitivnim hlaskem, ze tomu kuryrovi se ta spatne ulozena zasilka v zivote jiste skarede vymsti.

Černá kočka aha, takže taky tak happy uplně není! 

Ounz Souhlas, je tam chytře a odborně vysvetlené,  co jsem se pokoušela sdělit,  ale jak vidno, je to marný. Někdo prostě neumí nebo nechce. Navíc to píše taky terapeut, že jo. Ono to teda není problém jenom psychologů,  ale pomáhajících profesí obecně.

Allysa no

Další vyjádření odborníků:

K odkazům pana profesora... Jak najít ta správná a citlivá slova, která by vyjádřila protichůdné pocity? Slova, která vyjádří účast, lítost a pohnutí nad zmařeným životem, a zároveň připustí starost o ty, kteří zůstávají?

Oceňovaný a obdivuhodný profesní i lidský odkaz pana profesora Ptáčka známe, je nyní často připomínán. Je tu ale ještě jeden odkaz, zhmotněný ve slovech mnoha pacientů: „Když to nezvládají psychologové, jakou šanci máme my?“ A ve slovech profesních skupin, které školil: „Byly to všechno jen chytré věty, čemu teď máme věřit?“

Tato široká rodina pozůstalých potřebuje víc než ujištění, že všichni jsme jen lidé a máme své slabiny. Potřebuje mimo jiného znovu připomenout, že skutečně všichni mají šanci, ale že bez ohledu na profesi vědět a znát není dost. Že znalosti ke změně nestačí. Že říct si o pomoc není selhání. A že skupina těch, kteří se snaží pomáhat, je možná větší, než si myslíme.

Je těžké a nebezpečné akceptovat některé názory, které vyjadřují obdiv k tomu, že se pan profesor obětoval pro druhé. Nemůžeme a nechceme podporovat kulturu, pro kterou je přepracování a vyčerpání oceňovanou a uznávanou hodnotou.

Chceme-li dát smysl i tomu poslednímu odkazu pana profesora, zpomalme, dokud je čas. O své zdraví, jedno jaké, skutečně můžeme pečovat. To beze zbytku platí i po jeho tragickém odchodu.

Adam Suchý, Miroslav Světlák, Ústav lékařské psychologie a psychosomatiky LF MU

Černá kočka stes Lepší paní přešťastná, jak zakyslá pesimistka, která ještě navrch radí, co si má kdo myslet. Chudák kurýr, někdo si tu křivdičku přiživuje v sobě dlouho. Není to už nenávist?