je to presne jak pise Karja:-)

Samozrejme. IQ a psychomotorické tempo sú dve nesúvisiace veci.

práveže nijako. To bol koment k tomu povzdychu, ako Tie Matky Na Materskej nedokážu pochopiť nejakú lehotu poistného v súvislosti s dávkami.

Asi som už po rokoch materstva recitlivelá na to, ako sú Tie Matky Na Materskej v jednom kuse terčami povzdychov na tému, čo zas všetko nechápu.

hm, tak som si dnes ovlivnena touto diskuzi koupila tohle. jako ctivo do vlaku  no alespon to neni Nietzsche. 

 Chápu..

Jo tak, já myslela, že sou na přetřesu lidi, co si nezjistěj pořádně o co de, a pak se divěj..

jinak matky na mateřskej pořád na přetřesu nejsou, to jen, když člověk matka je, tak to víc vnímá a třeba víc předpojatě..jinak sou na přetřesu i doktoři, učitelky, tlustoprdi, vyhublice, prodavačky....atd, mohla bych pokračovat, ale myslím, že je to už jasný.

a postaci, nesmime zapominat na postaky!;-))

Chacha, to jsem si vzpomnela, jak me trenovali chlapecci behem sve skolni dochazky:

Matka - Co bylo ve skole?

Ticho, matka bubla, vterinu pred vybuchem Chlapecek - Ve skole?

Opet 2 minuty ticha...

nez se naucili rychle houknout "joo dobry" a zmizet?;-)

Ano! 

Aaaaaaa 

já mám takovýho kolegu (aznám pár dalších), kteří maj takovej pocit důležitosti, že mezi slovama dělaj neůměrný pauzy, to se nedá vydržet! 

My máme jednoho známého, u kterého, když mu pložíte jednoduchou otázku, se odpovědi nedočkáte aspoň minutu. A pak, když začne, tak to bere od vystoupení praotce Čecha na Říp.

Tak to je ďábelsky rychlej vlastně , že si za tu minutu dvě promyslí historii problému za mnoho staletí 

To je totiž reakce na otázku Ty už jsi doma? Neasi, hraju venku vybiku a ty klíče cinkaj v předsíni samy... Tuhle otázku jsem nesnášela na celým dětství úplně nejvíc, jak je hrozně nelogická asi.

tak ale to je prece otazka takzvana shrnujici-vsechny mozny dalsi otazky tzn jaksesmelacojsidelalakdotambyluzmashladcobyloveskoleatd:-)

takých otázok bolo... Ja som najviac neznášala otázku: čo robíš? Ležím na posteli, v ruke držím knihu, kukám do nej, vojde mama do izby a spýta sa: čo robíš? trénujem na zápas vodného póla, neasi

prosím vás, v soutěži o absurdní dotaz přece vede jasně otázka "už spíš"? kterou mi s oblibou pokládala za mlada matka, aby následně dodala: jestli ne, tak pojď (cokoli od mytí nádobí po vytahování klíštěte psovi) 

nie, najabsurdnejšia otázka bola, keď ti niekto volal domov na pevnú linku a spýtal sa: si doma?

Tak pozor, to jsou uplne jine pripady. Ty uz jsi doma - slovy klasika, to vidim, to nemusis hlasit. Zatimco Co bylo ve skole prece nevim, ne? Kdybych vedela, se neptam a muzu rovnou chvalit nebo penit.