rasaNori ja odpovidam defaultně, ze nevim, muz se pta i kde mame talíře nebo jestli je v mycce špinavý nebo čisty nádobí...

Jo ale ja mu vcera volala do prace, kde je vodítko na psa, tak je to možná vyrovnaný

rasaNori tak rozdělní sféry odpovědností bych i chápala. Teda pokud neplatí "domáscnost a děti jsou tvoje starost a zařiď to jak umíš", ale "help - ve firme je problém, přijeď" je považováno za standard. Ptaní se bych nebrala jako pruzení,  to spíš rady, že to má být jinak.

Z tohoto i jiných tvých příspěvku to ale vypadá, že je co řešit. Problém asi bude, že muž problém nemá, co?

rasaNori ja odpovidam defaultně, ze nevim, muz se pta i kde mame talíře nebo jestli je v mycce špinavý nebo čisty nádobí...

​

Karja to už říkal plzák, že nejstastnejsi jsou manželství, kdy jeden jezdí na týden pryč.

Já jsem nikdy nemyslela, že jsem tento typ, protože moje máma byla odjakživa nejspokojenější, když jsme byli všichni doma. A dost se tím trápila, když byl kdokoliv někde, kde to neměla pod kontrolou. 

No já to nemám vůbec. Mě nevadí ti lidé jako takoví, ale jsem prostě ráda sama. Třeba jen taková blbost: chci si večer zacvičit. Mám presne dvě místa, kde to teoreticky lze: předsíň a obývák. V předsíni ale dost protahuje kvůli aktivnímu odsávání v koupelně a WC, takže tam nemůžu ležet na zemi, navíc mě každý, kdo jde čůrat, musí přeskočit. 

Takže musím do obýváku, jenže tam sedí muž a kouká na zprávy. Já si to potřebuji pustit nahlas, takže můžu počkat nebo nám tam hraje zároveň telka a cvičení. A takových věcí je milion. 

continuity jo, tohle zase chápu, nějaká zašívárna by se hodila. Ale že bych chtěla, aby byl týden pryč, to zas ne. Nejlepší by asi bylo, kdyby každé odpoledne vzal děti ven a přišli by až v půl osmé

Potrefenáhusa To ho určitě někam blbě zašantročil.

continuity Když byly děti malý, tak mne mužovy pracovní odjezdy nijak neblažily. Teď bych je uvítala, ale on skoro nejezdí!

Ježiš být pár dní sama doma!

Potrefenáhusa Já někdy neodpovídám a dělám že to neslyšim, což není nic jako neuvěřitelného jako v tom běžném domácím hluku, takže fakt když nemáme nějak oční kontakt a ještě jsou u toho děti třeba že něco říkají dělají, tak fakt neodpovídám:D

continuity Jo, to chápu. Já si třeba večer ráda odpočinu, jakože nikdo nemluví jsem si sama, tak to je takový příjemný že jo;-).

Evaeva No tak samozřejmě!

Karja my spolu klidně hodiny mlčíme

Karja to dělám taky :-)

Sweet Potato jo, to je myslim přesný, s těma malejma detma je člověk fakt vdecnej, kdyz se vecer aspon na chvíli vrhnou kolem krku někomu jinymu 

(vodítko bylo v kufru auta pod nejakym bordelem, co mel davno vyhodit, do kufru jsem se divala, ale bordel neodhrnula)

continuity 

Moje řeč. Víkendový manželství, to je ideál! Nikdy jsem nechápala tetiny co si stěžujou že ten "jejich" je věčně pryč - a ještě ke všemu chudák za prací, nesedí v hospodě. Ježišmarjá, tak nosí domů peníze, ne? Kdyby měl někde šolich na půl úvazku, bude bába zas mektat že nic nevydělá... A když chce zajít takovej nebožák za kamarádíčkama na jedno/dvě/tři to je taky špatně... jak kdyby měla doma nevolníka.

Pro mě za mě, jdi si kam chceš a vrať se taky kdy chceš, hlavně s dobrou náladou - já se umím zabavit sama.

continuity mám to úplně stejně. Mně navíc děsně vadí ty dennodenní hlasité telekonference, věčně chodím zavírat dveře k mužovi do pracovny a stejně jsou za chvíli dokořán, jak si jde pro pití, na wc, pro něco do tašky (kterou válí v předsíni, grrr). Když jsem sama doma, můžu si dělat co chci kdy chci, jít kam chci a vrátit se bez ohledu na oběd nebo nějaké jiné potřeby. Ne že bych nemohla, když je doma, ale je to prostě jiný pocit. Jednou za čas je to vyloženě příjemné.

Evaeva jojo, tak jako můj muž není, že by seděl xhodin u počítače nebo koukal večer na televizi, ale furt něco, chvíli dělá tohle, chvíli tamto, pak cvičí, pak tohle, takže furt nějakej vzruch kolem sebe generuje...Takže prostě někdy to chce no, ten prostě klídek.

rasaNori 

U nás to taky začíná jít podobným směrem. Když poté, co dělal tousty prohlásil, že jeden vaří a druhý myje, tak jsem to vzala za své, protože kdo vaří častěji, že jo... tak jedna špinavá pánev je na sporáku už dva týdny. Neuklizeným vypraným prádlem blokuje jeden prádelní koš už tři týdny, jen ho pořád někam poponáší, aby zrovna někde nepřekážel. A nejhorší jsou ty věčné otázky ve věcech, co se nemění/zná/dělá je taky on. To normálně odpovídám, že se mi nad tím nechce přemýšlet, ať si to vyřeší sám.

Karja Potrefenáhusa mě děsne rozčiluje "Kam to mám dát?" Většinou odpovídám "Nevím, můžeš to třeba držet v ruce". A ne, nestojí tam doteď s mokrou dekou, do který měl v autě zabalený neometený lyže

Přiznám se, že jsem měla dost obavy, co bude, až budem doma oba dva... Ale milostpán jde třikrát denně se psem (já nemůžu, dyk mam tu ostruhu! čti: je hnusně a nechce se mi), mezitím ho ještě vyšlu pro chleba/do klínovejch řemenů a pak seberu zbytek sil a odplazím se do kina nebo na kávičku

Zatím to jde! 

Karja jasně. Jo, klídek to určitě chce, zvlášť když s dětmi žádný není, že jo. 

Já jsem taky ráda sama, ale stačí mi pár hodin.

Evaevajenže můj muž je mluvka, on prostě mluví pořád a ještě občas doraží, že na jeho občasné interakce třeba nereaguji. A to není nijak ve zlým, on je taková povaha, myslím, že i když je doma sám, tak mluví sám se sebou. Rozhodně mluví i když je sám v místnosti. 

dzizisketa jo a když odpovím takhle, tak se ještě nafuciposledně jsem odcházela za hlasitého deklamovani že nemám 2, ale 3 deti...začínám být zralá na odluku v manželství...