Kľud. Väčšina ľudí už rozhodne nemá voči antidepresívam predsudky.

Ja som naopak extrovert, takže keď som začala AD brať, okamžite som o tom oboznámila všetkých priateľov a dokonca som to ventilovala ešte aj v internetových skupinách, kde som často chodila Otec si myslel, že robím strašnú chybu, ale výsledok bol, že som nielen nestratila ani jedného priateľa, ale naopak, keď to na mňa príde, mám sieť ľudí, ktorým už nemusím nič vysvetľovať. Najkrajšia bola tá spúšť reakcií na tému "aj ja, ale hanbila som sa o tom hovoriť" .

Horšie je to ukradnutie liekov. Toto by pre mňa bol jednoznačný signál nepúšťať do bytu. Zavolaj v utorok lekárovi, či nie sú nejako zneužiteľné. Aké množstvo vzala?

nevazis si sama sebe

a i kdyz neni potreba vykladat kazdemu na potkani ze matka je cvok, urcite to na sobe pred okolim nenechavej. protoze bohuzel znam od blizkeho cloveka jak se takova byt dobra vule muze proti tobe obratit a magor je za hvezdu... moc drzim pakce at to zvladnes!

ja znam spoustu lidi kteri berou antidepresiva a nepripada mi na tom (natoz na nich) nic divnyho. horsi je zavislost na benzodiazepinech a mam pocit ze spousta lidi do toho spadne prave z neznalosti... zbytecne

To hej.

Otázka je, kto im to v tých množstvách predpisuje.

Aj keď už mi u nás niekto hovoril, že vraj malé balenie lexaurinu sa už dá kúpiť aj bez predpisu, ale nejako s mi tomu nechce veriť.

u nas to predepisuji obvodni. klidne leta. hlavne nepujdu k psychiatrovi, nejsu blazen ne?

Tak Lexaurin,kromě toho,ze je to sajrajt, neni lek na tezsi psychicke problemy. To muze předepsat i obvodak. Ale jen nezodpovědný to předepisuje dále. Ale je to taková navykova lentilka,větší sajrajt než lék. Troufám si říci,ze dobrý doktor,i obvodak, predepise mnohem lepší léky. Účinnější  i méně škodlivý. 

Neni potřeba hned chodit na psychiatrii.

tiez nemam voci antidepresivam predsudky, ak ma clovek problem, je hanba ak k lekarovi nepojde; ale moja matka a okruh jej priatelov maju presne ten malomestiacky pristup, aky spomina viktorka_od splavu - nepojdem k psychiatrovi, nie som predsa cvok. su to vzdelani ludia, ale myslenie je tazko socialisticke (neviem to lepsie pomenovat). a skor mam pocit, ze to rozsiruje, aby bola za hrdinku ona a ja som stratila "doveryhodnost", proste ma tresta, ze som jej nepozicala peniaze.

a este ked sa nad tym zamyslam, 70% casu u mna byva sestra, preto jej nechcem zakazovat kontakt s mamou, ale asi bude lepsie, ak sa budu stretavat inde. lieky mi mizli dlhsie - od zopar tabletiek az po cele platy. matka to kombinuje s alkoholom, ale to neprizna. brava neuroly, lexauriny, sedativ pc a pod., ale ked som to konzultovala s psychiatrom tak vravel, ze po 3 mesiacoch (nekontrolovaneho) uzivania su vsetky tieto "lahko" dostupne lieky viac na skodu - bludy, depersonalizacie, spustace chorob a pod. 

dakujem za podporu.

Dadoo suhlasim so vsetkym napisanym.

já vím. bohužel co jsem měla příležitost vidět kolem sebe, tak prostě běžný ol s těmi lexáči a spol. nemá problém, zná to a píše, o antidepresivech moc neví takže spíš nabídne odeslání ke specialistovi. no a viz výše... nehledě na to že někteří to sami berou taky. včetně té kombi s alkoholem

Okruh známych tvojej mamy ti môže byť úplne...ale úplne ukradnutý, fakt.

Aspoň máš tréning na svokru .

Ale to kradnutie liekov je nutné zastaviť. A je to rozhodne dôvod na to, nevpúšťať ju do bytu.

Apropó, k tvojej sestre sa chová inak?

haha, ze svokra, pobavilo ma to v mojej antisocialno-asketickej bubline :-)

sestra je mamin milacik - ta je vzdy sikovnejsia, mudrejsia, krajsia, talentovanejsia, uspesnejsia; je odo mna mladsia o takmer 10 rokov. a uz teraz chyta mamine moresy. vacsinu hysterickych genov podla vsetkeho vychytala ona. 

Ráda bych byla špatným prorokem, ale obávám se, že pokud to tvrdě neutneš, bude se k tobě tvoje sestra brzy chovat úplně stejně, jako matka. Sama píšeš, že už se tak děje. A pokud zdědila její povahu, je to na stopro.

Opravdu bys to měla rázně a striktně zastavit. Sestra, pokud o tebe stojí, určitě musí pochopit, že to matčino chování se nemůžeš dát nadále líbil. Promluvila bych si s ní na rovinu, s láskou, ale pevně, že pokud chce bydlet s tebou, musí se s matkou setkávat jinde. Že si nepřeješ, aby k vám matka chodila. Nakonec.. sestra může za matkou chodit k ní domů, ne?

Když jí vysvětlíš svoje důvody a navíc zdůrazníš, že ve TVÉM domě musí platit TVOJE pravidla, pokud jí na TOBĚ záleží, musí tO pochopit a respektovat. 

Hlavně se nenech manipulovat ještě od sestrY. Nezapomeň, jak se vaří žába. Abys najednou nebyla uvařená.

jak píše Dadoo - sestře není potřeba bránit se s kýmkoliv stýkat. ale pokud je u tebe, ty stanovíš pravidla, jestli si může nebo nesmí zvát návštěvy. já bych své návštěvě nedovolila vodit si ke mně návštěvy. protože podáš prst a přijdeš o ruku:-(

+ viktorka_od splavu 

nemám čo dodať, myslím, že to zhrnuli.

suhlasim, ze pretrhnutie vsetkych kontaktov je to najlepsie mozne riesenie pre mna, do praxe sa mi to zavadza/lo tazko - jednak aj kvoli sestre, ale to mi skor pride ako vhodna vyhovorka, preco som to tak neurobila uz davno. ano, byvam sama.

som dost uzavreta, mam diagnostikovanu vyhybavu poruchu osobnosti, co je trosku viac ako len introvertnost a sociofobia /vtip/. pre mna bola ta mama, nech uz bola akakolvek, spojenim s vonkajsim svetom alebo ako to nazvat...; jej spravanie, nech uz bolo akekolvek, som vedela citat a zvykla som si nan, preto aj to pretrhnutie kontaktu vnimam velmi fatalne a absolutne a bol to jeden z mala "socialnych" kontaktov, ktory som mala, co je pre normalnych ludi /s priatelmi, blizkymi priatelmi, partnermi, vlastnymi rodinami, detmi.../ asi nepochopitelne - pre mna su to veci, na ktore jednoducho nemam a je to frustrujuce, ze clovek by aj chcel, ale ono to je to velmi tazke /narozdiel napr. od sociopata, kt. o to zaujem nema, preto to nepocituje ako problem/. aspon mam psy - ale davam si pozor, aby to neprerastlo do nejakych sialenosti :-)

a chapem, suhlasim so vsetkymi, ktori mi tu pisu, ze pretrhnut kontakty je najlepsie riesenie, ale pre mna je to sakra tazke, preto to este nemam vyriesene a preto tu tuto temu opakovane vytahujem. tie kroky su sice pomale, ale su - takze odstahovat som sa zvladla, este eliminovat/zrusit kontakt a popritom nejako wannabe normalne fungovat.

a velmi dakujem vsetkym, ktori ma povzbudzujete.

To je hnus a naprostý dno.

Odhlédneme-li od toho, že ti ty léky sebrala, aby ti udělala ostudu (z jejího chorobnýho pohledu)... tak ukrást je  nemocnýmu znamená ohrozit ho na zdraví nebo přímo na životě. A je jedno, o jaký prášky se jedná. To si přitom každej jen trochu příčetnej člověk uvědomuje... že je máš proto, že je potřebuješ. A žádnej normální člověk by se toho neodvážil, ani cizí. Kdybys byla kardiak a někdo ti sebral léky na srdce... pustila bys takovýho znova k sobě domů? Kamarádila by ses s ním i nadále?? Měla bys výčitky svědomí, že se nestýkáš s někým, kdo ti prokazatelně (a zcela záměrně!) jenom škodí?

Navrhuju to co už předtím - utnout veškerej styk. A nemusíš nic vysvětlovat (ono by to stejně bylo marný a všechno by začalo nanovo), stačí mít zavřený dveře, nebrat telefon... a nějakou dobu to vydržet. Držím palce.

Proč by měla být tvá matka jediným kontaktem? Máš přece ještě otce, sestru, a navíc - chodíš do práce, se psem na cvičiště,  takže běžný život zvládáš, nějaké sociální kontakty máš. Pokud sama vidíš svou povahu jako problém, a chceš svou uzavřenost překonat, neříkej "pre mna su to veci, na ktore jednoducho nemam" - řekni zatím to ještě nedokážu. Když to postavíš stylem nemám na to, povede to k rezignaci. Dokážeš komunikovat tady na foru, a třeba si i touto cestou můžeš najít přítelkyni, a nevadí, že se třeba fyzicky nepotkáte - protože přátelství je o podpoře, ne o tom vidět se každý den.