Evaeva no presne, knedlik a omacka. Doted nejim to maso a soupnu ho muzskemu osazenstvu na talir. Nikdo z toho vedu nedela 

Jos já jím maso líp než v dětství. Ale vybírám si, vykrajuju, omáčku, když máme někde na návštěvě, chci pod/vedle masa, krkovice a jiné podobné nejím vůbec...

mitford sister Tak to už je týrání. 

Kokoska Evaeva ja som mamu v detstve "naucila" varit len chude (libove maso). Kazdu slachu, tuk atd som poctivo vyrypala. Mne sa z toho navaluje. Nezjem ani paprikas ak je tam cele stehno a nevidim ake maso jem. Mne teda vzdy hovorili, ze som fajnovka (mama vyrastla na dedine na zabijackach a domacej hydine), ale casom ustupila. Najlepsia dieta pre mna su firemne akcie, kde su kolena, rebra..tam si dam salat s chlebom a hotovo :D

Moje dítě vysírá s jídlem hrozně. Jsem s tím celkem smířená už, jen občas můj pohár trpělivosti přeteče

Pak ale babička pořád zjišťuje, co uvařit, já desetkrát řeknu, ať udělá co chce, že syn si klidně dá suchou housku. A pak se půl návštěvy řeší, proč nechce k masu brambory, proč nejí salát, proč nedojedl polívku...

Jasně že bych byla radši, kdyby si s chutí dal cokoliv. Ale když tu pak čtu o Viktorovi Pinot Noir  nebo dětech s různými intolerancemi a alergiemi, tak díky bohu za to, co máme. 

A že ve vývaru nechce zeleninu a jí výhradně čistej s nudlema je mi úplně fuk. Mrkev si pak dá syrovou.

Evaeva no presne. Ja teda rada ten bucek a krkovici, ale vubec nejim hovezi treba. Nebo kralika, z principu. A taky vykrajuju. No a co, dam ten kousicek psovi. Nebo spek ze spizu manzelovi . Spis se snazim obecne to maso omezovat, delam balanc v rodine, kde muzi jsou masozravci. Ja bych asi nemela driv problem, klidne bych zila na bramborach na sto zpusobu, chlebu se sezonni zeleninou, lusteninach...
No a ty male deti bych proste moc neresila. Tak zkratka nekdy pujdou spat o hladu. O to vic sni ke snidani/ve skolce. Nektere potraviny zacnou jist az pod vlivem okoli a vrstevniku. Jako dite bych rajce taky nepozrela...Plus jak uz psala pinot, kazdy vari jinak a me taky rizek u tchyne nikdy nechutna. Mama umi lepsi, ale zase dela treba hnusne to rizoto.

Jako já byla vybíravá v jídle už za socíku, takže já si na ty děti snad ani stěžovat nemůžu ;) jenže protože jsem to měla taky, tak úplně chápu, proč většinou jedí jenom suchou část jídla, proč nejsou ochotní jíst potraviny s nepříjemnou konzistencí a jak je to nepříjemné když je někdo nutí jíst věci ze kterých se jim navaluje.

letfenixa to může být klidně druhý extrém v reakci na ten hlad. 

Obecně lidi, kteří mají zkušenost s nedostatkem jídla až hladomorem, pak zklouznou do některého z extrémů. Někdo je pak zásobár a řeší ještě i zbytky masa na kosti a druhej si to zas už "může dovolit jídlem plýtvat". Jestli je srozumitelně, jak to píšu. Obojí je v podstatě reakce a ani jedna není moc zdravá. 

Moje máma se toho jakžtakž zbavila, ale pořád je dost efektivní ve využívání těch zbytků: zbydou brambory z oběda, k večeři z nich udělá placky. Neexistuje, aby je vyhodila.

Jo a ještě bych přidala, že odmala mi některý věci "nechutnaly" a nechtěla jsem je jíst a teď na ně mám alergie. Takže to třeba ty děti neumí líp popsat než nechutná.

Syn nikdy nechtěl rajčata, já mu je nenutila. Nedávno kousek snědl a hned říkal, že ho pálí pusa. Syrový hrášek totéž.

Babiččin vyhlášenej ořechovej dort jsem z celý rodiny neměla ráda jen já. Kdo jedinej z širý rodiny má na ořechy alergii?

Jos já bych teoreticky klidně žila bez masa, něco mám ráda, ale že bych si někdy řekla, že mám chuť na maso... možná tak na lasagne. Ale bohužel ty věci, co mám nejradši, jaksi neobsahují moc bílkovin. Takže si dělám takové masové pokrmy, které mi celkem chutnají, prostě proto, že vím, že bílkoviny potřebuju. 

Ja som niektoré jedlá v detstve nejedla a nezjem ich dodnes, napr. mastné mäso (ak ho ctíim v ústach, napína ma z toho), huby, vnútornosti, paradajky (zjem iba tepelne upravené, paradajkovú polievku mám rada, ale surové paradajky nezjem). Podobne to mali moji súrodenci, tí nejedli ešte niektoré ďalšie veci (napr. maslo). Nezjem teda ani krevety a žiadne iné morské potvory.

barbuchaja mam starsieho strasne zleho jedlika (ale lepsi sa to!) a nenutila som ho jest veci, ktore fakt odmietal. Ale zaroven u nas plati, ze ak nezje obed, tak ho na stole pocka a zakusok je treti chod, ktory sa je az po druhom. Cize ziadne sladke. Lebo takych vymyslani mam pri obidvoch na dennom poriadku. "Nevladzem", ale za minutu by zjedli tie tri sisky. No, ale to je starost rodicov. Chapem, ze ta to stve ale neries. Uvar co chces a jedia ostatni, ked aj tak nezje jedlo, ktore varis kvoli nemu. A ci mu potom rodicia dovolia sladke, je ich boj. 

dorota ja som morske potvory odmietala jest vyse styridsat rokov. A teraz v Barcelone som vdaka mladsiemu (5rokov) jedla chobotnicu aj kalamare. Ten totiz upenlivo nariekal za chobotnicou kazdy den . A dokonca ochutnal aj starsi, ktory mal donedavna v repertoari asi 10 jedal. Mladsi sa neboji ochutnat nic! Dokonca sa rozplakal, ze chce cele chapadlo, lebo pri nakrajanom nevidi prisavky! Keby sa so starsim tak nepodobali vyzorovo, tak by som si myslela, ze nam ho vymenili v porodnici. Uplne ina povaha od celej rodiny. 

Jinak já bych koblihy po rozrýpaném obědě nedovolila, ale špagety s kečupem, nebo rohlík se sýrem úplně klidně. 

Pinot Noir ja tiez pri jedlach, ktore nejedia alebo zhodnotim, ze im fakt nechutia. Ale pri osvedcenych nie . To by starsi zakratko skoncil kazdy den na rohliku a mladsi na milovanom kecupe. 

Mrakoplas Jojo přesně, když uvařím něco nového nebo jako fakt něco co si říkám, že asi nebude oblíbené, tak jim dovolím náhradu. Ale rypani v neutrálním jídle, co jindy ji, nebo je to jakoby hodně obdobne, tak to ne. Slladkost po hlavním chodu máme taky, to funguje hodně. 

Mrakoplas Karja no však jo, myslím tuhle konkrétní situaci. Protože rizoto může být třeba osvědčené jídlo, ale když ho vaří někdo jiný, úplně chápu, že pro dítě je to najednou úplně jiné jídlo. 

Zároveň taky vím, co mám doma, a rovnou všem říkám, ať vaření nebo pohoštění rozhodně nepodřizují našim dětem, protože přesně vím, jak to dopadne.

Ja jsem teda za sociku vyrostla a cely dětství jsem to babicky poctivý jidlo fakt nesnášela, taky si doted pamatuju par vybraných scén u babičky kvůli obědu, dělala hodne smetanový omáčky, knedlíky

Taky jsem si dlouho myslela, ze slovo libový znamená tlustý - "sněz to, je to libový" nad nějakou strasnou flaksou

ja deti do jidla taky nenutim, naše teda jedi docela dobre, resp.nekdy z jidla snedi jen neco, nekdy nechtěj ani spolehlivý jídlo, co jindy jedly s chuti....starsi ma treba doma vysiraci období a ve skolce si přidává - živeny vypadaj obě dobře, tak mam luxus, ze to nemusim řešit, ja teda žádný sladký po obědě nepraktikuju, to se priznam, ze by se mi taky nelíbilo, kdyby dítě jedlo jen koblihy a brambůrky 

Jo a z toho jidla u nás roste nekdy muž, protoze on mel mladšího nevlastního bráchu, který jedl opravdu jenom sušenky, tak ma občas pocit, ze naše děti budou jíst jen špagety s kečupem....ale ja je vidim v tom procesu denne a spis mi prijde, ze se to tak prelejva presne jak pise @Žluťásek- jednou si daj suchý brambory, jindy snědí jen vařenou mrkev, kus masa do ruky, nebo velkej kus okurky....ale jak pisu, od pohledu nestrádaj a v průměru mi přijde, ze jedi docela ok

V ramci teto debaty mi doslo, ze nejvybiravejsi stravnici v nasi rodine jsou muj tata a muj tchan. Ti maji svoji omezenou skatulku potravin a nic jineho neji. Jak ti jsou schopni se v nejakem novem jidle rejpat, komentovat. A klidne se po tom jidle, co nejedli, jdou dojist tim koblihem. Ale jsou dospely a nemuzu jim to zakazat jako diteti

Zlaty moje dite, to je ochotny obcas ochutnat neco noveho a aspon nekomentuje, co jime my a jak to jen muzeme snist. Treba pecenou rybu nebo cockovy salat