Díky všem za reakce...
Mě to štve prostě z principu, kdy se s klukem nadělá strašnejch cirátů, následkem čehož je dost votravnej - jako půlku návštěvy prosedět ksichtem ke zdi (než dostal povolení sežrat ty koblihy)?! Co se mě týče, do tý zdi by čuměl klidně do večera, a vo hladu.
Stejně tak ten odklad do školy... prostě by se musel víc snažit, no. Ale aby se tomu musela přizpůsobit i sestra?
Ale mlčim jako hrob a skuhrám jen tady 
V každý rodině se vaří jinak, to je jasný. Já vim že syn nejí houby, já nejim tu krkovici... tak se prostě vaří to, co by (teoreticky) mohli pozřít všichni. Co chci třeba jen já, počká až budeme sami (milostpán sežere všechno a rád
). Zřítelnici jsem se něco navařila - střídala jsem několik let vlastně čtyři pět jídel, který jsem věděla že jsou spolehlivý, a jsou doteď... ale od párků a špaget jedla lososa, kuřecí stejk, chilli a tacos s mletým masem, to jsem točila ty léta furt dokola. Nicméně to zasypala vždycky hromadou syrový zeleniny, i kdyby to měla bejt jen ta mrkev... Jediná její libůstka je naprosto čistej vývar, kde neplave ani snítka koření (to by byl pěknej průšvih
), do toho zavařený "babiččiny" nudle a nasypanej sterilovanej hrášek. Takže léta pečlivě cedím a cedím... teď v jejích 18 jsem se odvážila navrhnout, že by možná mohla zkusit ten vývar i s trochou těch surovin co se v tom vařej... no prej příště zkusí
Ale to je taková naše spíš už žertovná tradice... přijede na velikonoce a já se už těším, jak budu cedit zas! 