Duška pamatuju z dob divadla Vizita (čili devadesátky), mimořádně kreativní člověk schopný najít spojitost naprosto mezi čímkoli. Pro improvizační divadlo skvělá vlastnost, k fušování do medicíny už méně. Ale i když si o něm myslím, že zblbnul, nepochybuju, že žije naplno to, čemu věří, a naopak.

Jitka77 Díky, já nad tím právě často přemýšlela. Jako herec mi nijak nevadí, jako řekněme veřejné činná osoba už dost, protože věřím, že člověk, zvlášť s nějakým dosahem, je ( nebo měl by být) odpovědný za to, co vypouští. 

Jitka77 Děkuju. Prostě jsou v životě situace, na kterých nic pozitivního není, postoje nepostoje. Aktivní přístup určitě je ku prospěchu věci, ale nic nemění na tom, že prostě někdy věci skončí špatně. Rakovina se nás nesnaží něco naučit ani napravit, prostě se snaží člověka zabít.

​S tímto nelze než souhlasit

notna No, o tom to je, tvoje známá má právo prožít si to po svém a cokoliv JÍ pomáhá, je ok, ale není v pořádku to klopit na tebe. Proto jediná správná reakce je ve stylu Moc mě mrzí, co prozivas, jsem tu pro tebe... ne poučení o vyšším smyslu nebo pozitivním pristupu nebo sebelásce nebo cokoliv.

Dušek má dlouhodobě hodně blízký kontak s Pjérem La Šézem, což je vzděláním klinický psycholog. Před časem jsem poslouchala pár jeho přednášek, celkem tak tři čtyři hodiny, a věcně by se ledacos přijmout dalo - vychází hodně z hlubinné psychologie, která má jako jeden z mála směrů cit pro různé nadosobní záležitosti. Věřila bych mu, že dokáže člověka provést i hodně temným obdobím, protože se těchto vrstev nebojí a nezpochybňuje existenci nevysvětlitelného... ale začala mi u něj blikat kontrolka "pozor, guru". Nelíbí se mi, jak na sebe publikum na přednáškách navazuje. Párkrát řekl něco ve smyslu "copak my, my tady víme, že jo", vytváří iluzi sounáležitosti "těch, co prohlédli", buduje důvěru přes souhlas, ne skrze upřímnost, a to je strašně ošidné. U něho mi přišlo opravdu líto, že těmto svodům stát se vůdcem věrného stádečka neodolal. U Duška mi víc vadí absence kritického úsudku, který by korigoval různá krátká myšlenková spojení, ale asi taky do jisté míry podlehl okouzlení z toho, jak mu lidé naslouchají. Není podle mě pozér, fakt tím žije, ale možná se až trochu moc rád poslouchá a sleduje vlastní obraz v zorničkách někoho druhého.

Allysa Ona na mě neklopí nic, snaží se mi pomoc podle svého nejlepšího svědomí a vědomí. Ale má to prostě jinak. Nemam ji to za zle. To jsem tim chtěls říct. Ale očividně si v tomto nerozumíme, tak toho nechám. At se ti daří dobře a nemoc brzy přepereš! 

Allysa

leona mp Presne. A jak tady chudak dostala nalozeno od nejmenovane osoby, ze ona nechce nic poslouchat..Pro nekoho je proste vsechno spatne, at reknes co reknes.

Debata začala o tom, že některé ženy mají obavy z nadcházející menopauzy.

Na to jsem reagovala, že se na to dá nahlížet různými pohledy, že se dá změnit přístup a může to pak být relativně lépe zvládnutelné, ne tak stresujici. Zmínila jsem k tomu i jiné situace.

Nikde nezmiňují vážně zdravotní omezení nebo vážnou nemoc.

Když se ozvala Jos, připomněla jsem právě, že to je úplně jiná situace, co zmínila, že to bych nesrovnavala. Presto jsem na tu její situaci reagovala.

Nikde nepíšu o slunickareni, vlastně ani o pozitivním

přístupu, ve smyslu, že všechno vyřeší.

Ale o jiném způsobu přístupu než třeba doposud. A pořád se to týkalo ne vážných situaci.

To, že si moje příspěvky některé ženy vztahy na sebe, svoji osobní situaci, neovlivnim.

Nikde jsem neznevazivala závažnost rakoviny, nesmírnou náročnost období, když tím člověk prochází, jak je to náročné na psychiku, emoce, jak moc to bolí nejen jeho, ale i jeho blízké, jak moc se jich to dotýká...

Moje maminka procházela obdobím s rakovinou dvakrát... Momentálně je hlídaná a relativně, vzhledem k věku , v dobré kondici.

Takže všem přeji, ať si náročnými situacemi procházejí s co možná nejmenšími zraněními na těle i na duši...

Víc k tomu nemám co dodat

Samara leona mp často si na ni vzpomenu, když čekám na stacionáři s otcem. 

Kan Ano.

Jitka77 souhlasim

Vzpomeňte si na Dalii. Když psala, že nemusí vždy všechno dobře dopadnout. Raději už potom nepsala.......

​Jé, na Jiřinku jsem si nevzpomněla už dlouho.

Tak ale taky se nedivím, že se jí občas nechtělo už číst ty věty, ač dobře míněné (bojuj, dáš to, vydrž...)  Protože všeho moc škodí. Ty dobře míněné věty jsou podle mě napsány (minimálně tady na parfum) ze srdce. A někdy taky zčásti z úlevy, že to není zrovna u mně/u nás. A někdy taky ze strachu. Ale nikdy nechtějí ublížít ani naložit tomu člověku navíc. Jen se to asi těžko snáší, když je toho moc. 

Já většinou nepíšu moc své niterní pocity, ale tady se odvážím - já věřím, že pozemský život není jediná forma bytí.  Takže, Jiřinko, zdravím tě, ať jsi, kde jsi.

Samantha Mně teda osobně vadí I když mi někdo řiká: To bude dobrý. Jak to do háje může vědět? Má věšteckou kouli?  

Samantha Takhle to ale tehdy nebylo.

Samara tak ale tam šlo o slovo "až" ve větách, kde klidně mohlo být maximálně "pokud". Vůbec se nedivím, že se ta osoba ve své situaci ohradila.

Myslím, že tady nikdy nevadí, když někdo mluví o sobě, vždycky se mu dostane upřímné podpory, ať už má postoj jakýkoliv. Problém nastává, až když se začne radit ostatním nebo si něco projektovat do nich a jejich situace.

Sweet Potato Já jsem si s D. (jako asi další tady) psala i soukromě. Takže to možná vidím jinak než ty. Nebo možná tobě psala něco jiného než mně. Ale snad se kvůli tomu nemusíme teď dohadovat. 

Kan

Chápu. Každý to bere jinak. A aniž bych chtěla působit ironicky, co tedy tobě konkrétně pomáhá? 

Samantha Rozhodně se dohadovat nechci. 
Anema už napsala, co jsem měla i já na mysli.

Jen ještě doplním, že tu asi většina z nás má v paměti jak Báru R. (Sushiqueen) a její "neříkejte mi, že mám bojovat!"

Sweet Potato Bára přinesla opravdu dobrý vhled, musím říct, že její poznámky mi hodně pomohly, když se v podobné situaci ocitla kamarádka.