A hele, ze by se jeste mohlo nemozne stat skutkem?

tohle je fakt peklo, my máme na vedlejším pozemku ve vnitrobloku zahradu s minihřištěm (místo bazénu je tam trampolína) a přesně, ten řev dětí jsem schopná odfiltrovat a nevadí mi, ale ty rodiče... nejstrašnější byla jedna, co na dítě mluvila strašnou českou angličtinou a neustále ho buzerovala, to už i přemýšlela, že po ní z toho okna snad i něco hodím, aby konečně zmlkla

a za jak dlouho to povolí? Neodřízne mi to dřív palec?

Jo, taky to znám. Ale minulý týden u nás byla na návštěvě známá, děti od sebe měla staré asi rok a týden (nedoporučuje to mimochodem:-D) a ta byla opačný extrém.  Já jsem z toho trnula hrůzou, ale ona byla asi ráda, že je ráda. Děcka (2 roky a 1 rok) dělala co chtěla, lezla po kamenech, hrabala se v nářadí na stavbě, já už všude viděla rozbitý kolena, přemítala o uzavírkách na cestě na pohotovost a jako začala mi nabíhat taky nějaká neuroza.

dno nevim, bylo to jen trochu utrpení poslouchat celý odpoledne :-D

Já takhle obecně těžko snáším různá hřiště. Děti jsou v pohodě, ječení mi neva. Ale pořád to "pocem, nelez tam seš jak čuně, podívej se na sebe, pojď si umejt pusu, neber mu to, to neni tvoje, neječ, neskákej, neběhej" uáááá. Ale bojim se, že dopadnu stejně. Už teď spousta ideálů padá za své :-))

jenze tim buzerovanim a porvavanim jeste nikdo urazu nezabranil. ono je ideal zivotu nebezpecne situace eliminovat (pro coz je nutne neco skutecne udelat ne to resit hubou) a zbytek nechat na detech ony se musi i trochu omlatit:-) vetsina je stejne nahoda/osud- jak kdo chce

vetsinou to cloveku stejne nejak naskoci podle vlastniho detstvi... a jelikoz moje maminka misto "nelez tam" volavala "lez vejs ty babovko!" tak jsem byla celkem v klidu

ale zas na druhou stranu, jak tu někdo tuhle psal, že potkal na hřišti tatínka, co klidně nechal chlapečka, aby si po klouzačce sklouznul a zase vylezl nahoru a tak několikrát, zatímco nahoře stála fronta dětí a koukala, až se chlapeček doklouže, aby jim pak tatínek vysvětlil, že nechce narušovat jeho osobnostní rozvoj, to mi snad skoro přijde lepší i to neječ, neskákej atd., nebo minimálně nastejno

NESNÁŠÍM BALENÍ PŘED STĚHOVÁNÍM!!!!!!!!!!!!!!!! První várka byla v pohodě, ale teď všude zůstávají drobnosti, u kterých nevím, jestli je vyhodit, nebo nechat. Myslím, že zítra už to budu hrnout rovnou do koše.

Je mi to jasný. Tim buzerováním tomu spíš člověk víc připomůže, nebo takový to mateřský leknutí, který dítka ještě víc rozhodí:-D. Takže rozumově je mi to jasný, ale pocitově jsem z těch dítek na staveništi měla husinu:-D

Mně přijde fajn nejdřív nechat ty děcka, ať si to vyřeší mezi sebou a teprve pak se do toho motat. Teda pokud se nemydlej kovovejma lopatkama po hlavě samozřejmě :)

Máme tady jednu takovou vysvětlovací paní na hřišti a z tý mi jde hlava kolem. Dokáže třeba patnáct minut do dítěte furt hučet, co by mělo, nemělo, co je pěkné a co není, jak by se jemu líbilo... Uhhh. Přitom ono by si docela pěkně samo hloubilo tunely a vypadá, že by si s radostí od těch keců chvíli odpočinulo. Že to tu paní baví. Já i s kočárem docela ráda vypnu a zírám tupě před sebe, pořád tajtrlíkovat s nějakým chrastítkem je strašně vyčerpávající.

Tak nějak normálně si myslim, žádný půlroční utrpení :)

To o těch rodičích a dětech tady mám zrovna online, je mi blbě tak jsem doma a někde vedle v zahradě se děti hrají v bazénu a to vnímám jenom jako takovou kulisu, ale tu jejich (asi matku) co tam hlasitě něco už  hodinu řeší odfiltrovat nedokážu.  Já takové věci většinou moc neřeším, ale teď není kam utéct a zavírat okna taky není momentálně řešení. Tak ale podle řeči by měli začít co nevidět grilovat, tak třeba bude chvilku ticho.

Nemáme my stejné sousedy?

Poctivě tu zpytuju svědomí, jestli jsem byla taky takovýhle zdroj decibelů, ale asi ne. Sice občas ječím jak viktorka od splavu (pardon;-)), ale ty nejhorší výhrůžky a kletby většinou syčím a šeptám z nejbližší možné blízkosti. Dost to funguje.

Ó děkuji To si asi vytisknu. Možná i pověsím na zeď.

stěhovala jsem se hodněkrát a to, co jsem nakonec sbalila a nevyhodila jsem zcela jistě vyhazovala po vybalení a nejen to. takže radim vyhodit hned:D (implementovat Konmari metodu neni nikdy pozdě;-)

Nemáš zač. Nebo to někdy můžeš zkusit říct mladejm, až ťe budou prudit, takové sebejisté prohlášení je určitě vyvede z míry:-).