Můj muž taky všude chodí dřív. Což mě teda štve, když řekne, že budeme v 10 odcházet a v 9:50 už nervózně přešlapuje v chodbě a tváří se jak kdyby měl nastat konec světa. Asi bych mu měla ten Špačkův traktát dát přečíst

Ja som ho svojmu práve poslala .

na tohle snad chlapi nekde dostavaji hromadna skoleni... delaji to vsichni

trochu pomaha delegovat ukoly, ale je to boj

No u nás je to naopak, 10 minút pred odchodom čakám prichystaná na priateľa. Ale zas som vycvičená z domu, otec pravidelne stepoval v chodbe 15 minút pred odchodom a nervózne pozeral na mňa a mamu ako pobiehame po byte a chystáme sa. Medzitým odomkol dvere, otvoril, zavrel... Aj tak mu to nepomohlo

Tak to přítel už rezignoval a nečeká u dveří, ale sedí v křesle a surfuje po internetu. Za ty roky už mu došlo, ze když mě bude popohánět, tak nejenže přijdeme ještě později, ale všechen vztek způsobený křivou linkou nebo přetaženou konturou si vyleju na něm.

jojo. ale mě jak to štvalo, že jsem se dvě hodiny vypravovala, včetně všech záležitostí okolo.. aby bylo uklizeno a zavřený okna a zaopatřený děti a a a...:-)) a pak on vstal, oblíknul sako a šel, tak teď už to začíná být trochu opačně, protože on vstane a "miláčku, prosímtě, mohl bys zkontrolovat jestli jsou zavřený okna?".. a už dvakrát jsem na něj čekala!:D

Tak to ten můj na hromadnym školení asi chyběl, protože pro něj hodina není žádný čas, ani dopředu ani dozadu.A  když jsem mu párkrát řekla, že se podívám v kolik nám jede autobus, tak to byl pohled hodný sdělení, že letim raketou. Jakože vypravovat se podle busu, co jezdí každých 10/15/20 minut? Nebo si půjčí děti od sourozenců a jako doba oběda či nějakýho režimu spaní vůbec není relevantní, bez příjmu na mobilu je dovede o hodinu později, prej podle toho, jak chtěj ony:-D.

eee.. tak urcite ma jiny kvality no:-) ja mit takovyho partnera tak asi bidne zhynem, a pak se jeste zpozdime na vlastni funus;-))

:-DHele, to se naučíš a hodíš se do módu, stejně jednou všichni zhynem, tak co! Ale jsou jako akce, třeba výjezd z práce, kdy ten čas dodržet umí:-D

Ale víš, jak ho mají třeba ty děti rády, protože on po nich nikdá nic nechce. Jako třeba natahuješ si 10 minut tepláky, jasně v pohodě, počkám, chceš si hrát půl hodiny s klackem, jasně v pohodě, chceš koukat na traktor i když máme být dávno půl hodiny na obědě, no jasně...To se dá aplikovat i u mě, nikdy po mě nic nechtěl ani na mě nechvátal:-D

no já se neobratně asi vyjádřila, já su totiž taková, a kdybysme byli dva stejní

s tim busem je to typický: pro mě je vysloveně urážlivý že bych se měla vypravovat na základě intervalů MHD!!! při bydlení mimo město a ježdění vlakem to ovšem byl dost problém...:P ale je fakt že mi nikdy neujel. jen jsem se hoodně zlepšila ve sprintech;-)

já úplně strašně nesnáším chodit pozdě někam, kde to fakt vadí a hrozí, že nás po začátku nepustí dovnitř/budeme zvedat celou řadu/nestihnu si před představením dojít na záchod...a koho mi osud nadělil, aha? ne, že by se loudal, ale narve všude ještě miliardu dalších činností, tuhle jsme šli do cirkusu a návrh hodinu a půl před začátkem byl, jestli ještě nesjedeme mojí mámě sklidit jabka????? Ale musim říct, že při něm vždycky štěstěna úplně zázračně stojí a zatim jsme vždycky všechno stihli snad na minutu přesně. Ale špatně to snášim, fakt.

osud to prostě rozděluje spravedlivě. já se trpělivě snažím tomu rozumět, ale... prostě když mám ještě dost času, znamená to že bych mohla.. třeba ještě natrhat jabka nebo tak něco;-) a jak du naknop tak samozřejmě hbitě stihnu všecko:-)

edit tedy co jsem tím vlastně chtěla říct: není to štěstěna, ono je to tím, že to máme prostě naplánovaný a hlavně, hlavně žádný prostoje!

blbý je, když se do toho časovýho rozpočtu nevejdou ty potřeby druhýho, typu chůze krokem místo běhu, fronta na dámským WC apod.

já vim no...

edit (já su hrozná ono to opačně nevychází zas tak zle, protože chlapi většinou ty fronty a jiný potřeby nemívají, popoběhnout nevadí když nejsou podpatky atak.. ale vzpomínám si jak děsně mě štval ex, když zuřil že on teda rozhodně kvůli mně nebude utíkat. bylo to ode mě sobecké... hm:-/

Ja jsem tedy velmi dochvilna a partner nastesti taky.

já neže bych chodila pozdě, to fakt minimálně nebo spíš v rámci té slušnosti, že za žádnou cenu nepřijdu dřív a o 5-10 min se to nepo, ale cojávim, do práce, na schůzky, do divadla přijdu načas. ale načas. nesnesu takovýto "raděj tam budeme o čtvrt hodiny dřív, pro jistotu", to je pro mě plýtvání časem a vůči druhé straně nezdvořilost. i když mně se stane, že přijdu na schůzku dřív, samozřejmě, ale nenapadlo by mě dožadovat se vstupu, prostě obejdu barák ještě jednou nebo počkám na sluníčku, dříve též rauchpauza..:D ale rozumím tomu, že partnerovi/partnerce ty na vteřinu přesně rozplánovaný akce nemusí vyhovovat. a taky, když mně do toho něco nezapadne jak má, je průšvih. nemám žádný prostor navíc pro nepředvídané události, pokud je fakt nepředvídám. na D1 samozřejmě předem nějakou tu hodinku, dvě až tři navíc počítám

tak ono jde taky o to, co komu přijde načas, pro mě třeba to, že divadlo začíná v 8, znamená tam přijít třeba ve třičtvrtě nebo i klidně dřív, dojít si na wc, dát si případně něco na baru a kabát do šatny, koupit si program...pro někoho to znamená počítat přesně s tou 8 a tím tu první osobu přivádět do stresu

návrh hodinu a půl před začátkem byl, jestli ještě nesjedeme mojí mámě sklidit jabka?????

To jsem se nasmála, díky moc

Můj muž má, jak říká jeho matka, "špatný timing", typicky si chvilku před odchodem nebo odjezdem vzpomene, že má hlad. Třeba pět minut před odjezdem autobusu z Vídně do Prahy si nutně musel jít koupit kebab se slovy "vždyť tu ještě není"...

no tak příhod tady na to téma mám ažaž, např. já stojím bez jediný koruny nebo karty nad vyskládaným pásem v obchodě, za mnou fronta a pán si jde výletním krokem pro něco, co jsme zapomněli a přichází na vteřinu přesně, kdy je to potřeba

jinak jeden kamarád chodí přesně v tuto chvíli na záchod (před domem tři rodiny s oblečenýma dětma naskládaný v autech a připravený k odjezdu na výlet), ujalo se rčení Nedělej Járu!!!