Že jo, já to taky nemám ráda, tyhle neviditelné výdaje. I když i ty viditelné výdaje mohou být leckdy frustrující.

Mám pocit, že hrozně utrácím, a mám doma pořád víc a víc krámů. Přitom kdysi na Erasmu jsem vystačila s fakt směšnou částkou a nijak jsem netrpěla (a normálně jsem tam studentsky žila - bary, výlety...), dokonce jsem nespotřebovala ani kapesné, kterým mi tenkrát rodiče přispívali ke stipendiu. Měla jsem tam pronajatý pojíček o 10m2, kam se mi vešlo jen to nejnutnější, takže jsem si za ten rok (kromě jídla) koupila asi tak dvě trička a to bylo všechno. Kdežto teď jsem obden někde po nákupech, pořád něco někde sháním, objednávám, vyzvedávám, nakupuju, přerovnávám, hledám pro to doma místo...Přijde mi, že náš rodinný život je extrémně materialistický :-D 

Pche, naše pošta se v očekávání vánočního šílení zavřela úplně 

já mám teda taky někdy pocit že nedělám nic jinýho než nakupuju jenže já jsem teda nákupčí pro celou rodinu i s kočkama a zahradou a tak.. tak asi kdybych nakupovala výhradně pro sebe a pokojík o 10 metrech bylo by to jiný. mnohem jednodušší teda

Prosím, když už, tak budějčáci  a na pikador nám nesahat 

Jána něj sahám, když ho tam jím 

Vyhrala si

ztratila jsem v Poděbradech šálu

Black friday je tento víkend najčastejšie slovne spojenie. Mám to v mailovej pošte, počujem to v reklame v TV, vylieza to z každej diery. Šibe im? Doteraz som myslela, že to je iba jeden jediný deň.  Grrrrr

Jsem z toho nakonec získala pocit, že bych si měla něco koupit, abych o ty slevy nepřišla. Nakonec jsem vymyslela, že potřebuju zdravotní pantofle. A dnes je ještě jakési slevové pondělí.

No takže týden se snažím rozejít samoléčbou chcíp, abych dnes u mudr dostala 12 dni před plánovaným vyloděním antibiotika je pravda že se zápalem plic by se mi asi rodilo ještě mnohem lépe :D

Tak ti přeju, ať se co nejdříve uzdravíš:-).

no hlavne by nebylo dvakrat sikovny aby to novorozenec rovnou chytil. tak pekne lecit, uzdravovat se:-)

Ztratila jsem náramek, který jsem dostala ani ne před měsícem k narozeninám. Na naše poměry byl drahý a byla jsem ujištěna, že se jen tak nepřetrhne. Ach jo, do konce života budu už nosit asi jen stříbro.  

Včera jsem byla jen doma a odpoledne na procházce a na nákupech. Ale nějak tuším, že jsem ho večer ještě měla. Doma jsem vše více méně prohledala. Ach jo.   

Kadeřník přede mnou dodělal nějakou slečnu. Takový došeda melír na dlouhých vlasech. Slečna měla docela tuctový obličej s nepříliš pěknou pletí, hrubší rysy. Postava... malá, silnější, docela zadek. Oblečení.. asi hooodně in, rozhodně zlatý podpadky, kožíšková vesta přes koženou bundu a svetr s jedním rukávem. Neplatila.

Když se loučila, debatovala s kadeřníkem o tom, jak jí přeložili focení a že má spoustu schůzek a telefonování. Tak jsem si řikala, jo, asi nějaká produkční. Z kadeřníka pak vypadlo, že je to nějaká módní blogerína, že se tím teď už docela slušně živí. Fakt blogování o módě už dělá každá pipina a fakt se tím uživí? 

Já vysolila majlant jen to fiklo :-)

Jednou za uherský rok se mi udělá opar na bradě a ten uherský rok nastal včera. Dneska jsem musela cosi plácat do televize. Ke všemu jsem byla naditá v zimních hadrech, takže vlastně mluvící koule s oparem. (TV naštěstí jakási regionální, mi neznámá.)