Cestování

No a milí nebo nemilí? To asi nedokážu říct. Co se týče lidí ve službách, nejsou přeochotní, přeúslužní, kvůli cizinci se nepřetrhnou. Hospody a kavárny jdou totiž plné místních. To se mi tu strašně líbí, jak tu večer všichni žijí. První den jsme to přičítali sobotě, ale ani ve všední dny to není jiné. Představte si, že by třeba večerní Kampa a okolí byla plná rodin, skupinek přátel všeho věku. Taverny, kavárny, atrakce...

Jediný protivný pingl je bohužel v střešním baru našeho hotelu. Ten by si měl postavit hospodu na mýtince.

barbucha jestli můžu já - ty poslední fotky je celkem obvyklý jev. I v menších městech. A třeba půl baráku je bez oken a v půlce zjevně někdo bydlí. Ale staví se tam hodně, je vidět, že se ta země pomalu zvedá. Staví i silnice, což je nutnost, některé hlavní a jediné spojnice, především v horách, jsou v děsivém stavu.

Lidi byli celkem milí, jen je tam problém s jazykovou bariérou, hlavně v těch odlehlejších místech. Ale v hospodách a hotelích se domluvíš, někde i německy, oni se fakt snaží. 

Outfity... v Tiraně tak nějak normálně, na venkově bych řekla, že mají jiné priority než vystajlovaný outfit podle posledních trendů. Ale mládež asi jako tady, tričko, džíny nebo takové to teplákovité něco, tenisky. 

Co mi vadí, jsou davy na ulicích. Přejít silnici je tu míň stresující, než jít po chodníku. Na žádné chození vpravo se tu nehraje, všichni se motají, jak se jim zrovna chce, dost bezohledně, do toho kola, koloběžky, občas i motorky. Ale hromady mrtvých tu kupodivu podél cest neleží.

Sweet Potato přeochotní a přeúslužní nebyli, ale co jsme potřebovali, to se snažili udělat. A asi i ochotněji a rychleji než třeba Turci, třeba při ubytování (každou noc jinde) to měli všude připravené, klíče nachystané podle toho, co jim cestovka poslala - žádné dohadování kolik dvoulůžáku  a singl pokojů, žádná zdlouhavá administrativa, bylo to vždycyky šupšup včetně odnesení kufru.

Ještě možná Albánie z pohledu mezinárodní konference (cca 800 lidí). Mám podezření, že litují, že hostitelství Tiraně přiklepli. Kamióny s vybavením (ze Skandinávie a Polska) nechtěli pustit přes hranice, nějaké materiály se ztratily, takže vše kolem registrací museli dělat znovu na místě na koleně. Včerejší open air kick-off party něco dost hrozného.

Kokoska

Věřím, že na venkově je to zas úplně jiné. (Tady nám v hotelu (4*) nikdo nic nenesl.

Já to, že nejsou přeúslužní, myslím pozitivně.

Můžu si například v klidu procházet bazarem a nikdo mne nenahání. 

Včera veselá scénka na téma "brambůrka v kimonu navostro, s mokrými plavkami v ruce, se nemůže dostat do pokoje.

Kokoska Jojo, my taky pokaždý čekáme, jaká variace na dané téma přistane na stole. To mliko zvlášť lze snáz nahradit. Pokud přijde teplý a naslehany. Myslím, že proto ho chce zvlášť.

Sweet Potato a jak to dopadlo? Šla jsi škemrat na recepci?

 Hospody a kavárny jdou totiž plné místních. To se mi tu strašně líbí, jak tu večer všichni žijí.

​Jo vidiš to... choděj do těch kaváren/hospod celý rodiny, nebo dvojice, nebo jako jinde na Balkáně jen většinou chlapi? Samotná ženská asi ne?

Sweet Potato heh, značím si, že pre Lush a Memo Paris je Tirana atraktívnejšia, než Bratislava...

barbucha Celé rodiny, dvojice, skupinky holek...jsem v centru velkoměsta. Jasně, jsou tu ihospody, kde seděj jen starší chlápkové (a Brambůrka toužící po turku), ale takové najdeš všude.

Kokoska Nooo. Vedle byla uklízečka, tak jsem požádala ji. Nešlo to ani její kartou. Prý je zamčeno zevnitř...to těžko. Zavolala nadřízenou, její karta taky nic...je zamčeno zevnitř...ne není. Zavolaly slečnu z recepce, také jí to nešlo...někdo ze zamčený vevnitř...no to sakra doufám, že neni! Zavolali technika...šroubovákem začal rozbírat mechanismus.

Já tam celou dobu jak vodník s mokrým šosem.
Vlámal se tam, vpustil mne tam a teď že to musí celé vyměnit. Vyměnil, zmizel, novou kartu mi nikdo nedal. Volám na recepci, prý přijďte si pro ni. No to ani smykem, dokud nemám v ruce funkčí kartu, pokoj neopustím!

Sweet Potato no teda! Nám kdysi v podobné situaci pomohla recepce, nahráli něco na úplně jinou kartu, s tou to pak šlo. Ale tohle bylo zjevně složitější.

Nám se povedlo v Portugalsku (?) zapomenout číslo pokoje a na kartě nebylo napsané, v počítači to měli blbě, tak manžel s recepčním vyděsili spolucestující ve dvou pokojích, když zkoušeli, jestli to není ten náš

Kokoska Jmenuju se Vtěrka a budu u vás bydlet.

Prosím tě, byli jste v Krujë na tom kopci nad městem?

Sweet Potato byli, to je ta svatyně, o které jsem psala. Jsou tam krásné výhledy, ta svatyně samotná je taková jeskyně s hrobkou, pro věřící dost důležitá, bývají k ní prý poutě.

Kokoska Aha, tak super. Zítra tam jedeme.

Sweet Potato nedělá se ti blbě v zatáčkách nad ničím, že ne?

Kokoska

Obvykle ne, ale dík za upozornění.