no a já bych zase přestala frfňat nad Kirou :D 

Já si nestěžuju, Rufíček je sice trochu buchtíkovitej, ale pro mě je to vyloženě balzám po těch letech jít v lese po cestě, když to nikdo kolem nekrosí hlava nehlava křovím, strouhou, polem, bahnem ... :-D

Vyměňovat nic rozhodně s nikym nechci!!!!!!!!!!!!

on jde před váma! to je tak super! Kira chodí zásadně za člověkem anebo těsně u nohy :D

Vy si ho ani nemozete s nikym vymenit, lebo uz by Vam ho nevratili, taky je to rozkosny kaviarensky povalac ;-) ale bol to, samozrejme, vtip, ja si uz zivot bez Zuny predstavit neviem a nechcem: po tom vsetkom, cim sme si uz presli?! vylucene :-) sme super dvojka: ja potrebujem nakopnut, ona ukludnit = ideal :-)

V tom listí je dobře maskovaný.

ked ma Zuna volno, tak ju ani nevidiet :-D :-D

a ten postroj je pěkně šviháckej! :)

Dlouho se neuvidíme, protože mě zavřou pro vraždu!!

Malej mizera, celej rozradovanej z vycházky, na kterou jsem ho vzala, několika milými sousedy, prodavačkami a vůbec z úspěšnýho společenskýho vyžití, po příchodu domů na nic nečekal a chutě mi vyskočil do postele, aby se tam ještě dodatečně poveselil.

Venku byl krásnej podzimní den, vlhkej a blátivej...

Tifka chodí stejně jako Rufík, přede mnou a hezky po cestičce a sem tam si bokem začmuchat.  A i ten les vypadá úplně stejně jako u nás 

Po 1,5 hodině venku šla naštěstí rovnou do vany.  Ještě že jsem prozřetelně zavřela dveře z chodby do obýváku a ložnice! 

Žádný klacek není dost velký   :-)

Já jsem zvyklá, že vždycky čeká, než se aspoň zuju, a než mu utřu tlapičky... dneska holt nelenil. Asi se mu zdálo, že se zouvám příliš pomalu. 

Moc pěkně se mi tam vyválel. Ani jsem neměla srdce ho předčasně vyhnat, když byla škoda hotová hned... hezky si zaútočil na peřinu, to on rád 

Dneska jsem hlídala vnuka a psa. Jít s kočárkem a psem na vodítku je pro mě občas docela adrenalin, ale dneska bylo psisko úplně vzorné, dokonce fungoval i zákaz vrčet na cizí psy. Už ježil srst a cenil zuby, ale na Klid, jdeme toho nechal, srovnal krok s kočárem a jen si pohrdavě odfrknul. A pak teda celou cestu značkoval snad každý lupen a drn :D

A doma seděl v předsíni a čekal, až svleču malýho a přijdou na řadu jeho packy. 

Sedím a je mi smutno. Dnes jsme vyprovodili za Duhu našeho kocouřího mušketýra, kdysi venkovního, životem otřískaného jednookého kocoura Silvera. Vím, že bez nás už by dávno nebyl, vím, že jsme mu pomohli od bolestí, vím... vím, ale stejně sedím a bulím. Ach jo. Na venkovního kocoura se dožil krásných cca 15 let, poslední rok už jsme ho měli doma, udělali jsme pro něj vše, co se dalo. Nádory jsou prostě svinstvo...

Ach jo. 

Měl se s vámi báječně a takový frajer se bude mít báječně i na druhé straně.

To je mi moc líto..sympatický kocour..

Ach jo, nikdy s námi nejsou dost dlouho. Bez hledu na to, jak dlouho to je.

Díky. Bereme si je s tím, že to jednou přijde, a stejně, když to přijde, tak je to děs. Párkrát jsem to zažila a párkrát ještě zažiju. Ale ono to přebolí a za ty roky s nimi strávené to stojí.

Vážím si vašich reakcí. Díky moc.

Je moc krásnej. Ten kožich!

Opečovali jste ho, ulevili jste mu, měl s vámi hezký život... víc se udělat nedalo.