:-D tak to ja si tu situaciu, ako Zune obliekam jej stylovu vetrovku, nechcem predstavovat na dietati :-D 

haha, ked sa tak nad tym zamyslim, viacero situacii s dietatom by bolo zvlastnych, ak by som ich riesila ako so Zunou  napr. ona si zvykla vyzadovat moju pozornost knucanim, co som vzdy odignorovala (aby si na to nezvykala) a mama mi na to zvykla hovorit, nech jej nieco dam/poviem a pod., ale ked si to prehodim na dieta, tak je to vlastne dieta, ktore sa mi v obchode hodilo o zem, lebo mu nechcem kupit cukriky a ono tam krici a lezi na zemi a kope nozkami, vsetci sa pozeraju, ale ja musim pokojne nakupovat dalej, haha 

nie, radsej Zunu :-D 

tohle je třeba ta rada, které moc nerozumím

pes je od toho, aby pána poslouchal kdykoliv dostane příkaz a nemá řešit, jestli pán neudělal chybu.

Totiž jak se toho dosáhne, aby vás pes poslouchal? To mi přijde jako rada, která nic neřeší a zatím dost lidí, které jsem o D. slyšela mluvit, si to vysvětlovalo právě tak, že musí psovi tvrdě ukázat, kdo je tady pánem. Já to v tom teda taky slyším, ale jak říkám, zkušenost s ním nemám.

Nafouklé bříško určitě můžou být paraziti. Škoda, že se vám ho nedaří odchytit, nešlo by ho dát do nějaké chodby v domě třeba? Venku je hrozná zima přes noc :( Taky by stálo za to poptat se u sousedů, jestli někomu nechybí, mámě se takhle ztratila kočka, když měla cca 5 měsíců, prostě přelezla přes plot a neuměla to zpátky. Máma ji našla za cca 4 dny, když se konečně dozvonila na sousedy, u kterých se zabydlela. Nijak domů nechvátala, sousedi ji už adoptovali a vraceli jen neradi.

ak mozem... lebo toto som mala/mam so Zunou: pes bude posluchat, ked bude respektovat a doverovat; aby doveroval a respektoval, je nutne si s nim vytvorit vztah - od zachovania pokoja v kritickych situaciach (takze ju ani nemlatim, ani nevrieskam a nestracam nervy) cez nastavenie pravidiel az po spolocne aktivity (u nas najprv cvicak, agility, OB). trestam vylucenim zo svorky = "vypadni" + ignoracia, takze na nu ani krivo nepozriem, az kym sa ja nerozhodnem, ze sme v pohode. ako sa pes nauci doverovat a zisti, ze mu neublizujem, nedostavam do neprijemnych situacii a tiez mu doverujem, zacne respektovat. takze trpezlivost a dovera. ziadne lamanie - takto som to pochopila z jeho knih ja (s konzultaciou od trenerky). 

já třeba tohle vidím stejně jako vy, ale od něj jsem tohle bohužel nevyčetla (ale přiznám se, že jsem skončila u dojmu, že převaluje psy na záda a vrčí na ně, jakože vlk). Ale znova píšu, že to znám jen z rychlíku, protože mě to moc nezaujalo a dál už nestudovala. Proto mi ta rada, co psala Dadoo, přišla taková instatní a bez toho zbytku, jak toho dosáhnout, nepochopitelná

mám strach, že zmrzne, ale prostě nemám žádné možnosti. ono se hlavně nedá chytit, zkoušela jsem to přes den několikrát, teď jsem se ho snažila vylákat na jídlo, ale ven nejde.

nepodařilo se mi mu do toho kanálu přihodit něco teplého, třeba trochu sena, pořád jsem myslela, že ho odtamtud vypudím a nechtěla jsem mu to udělat komfortnější. je tam nafoukané listí a dolů vede prkno, které trochu brání proudění zmrzlého vzduchu. přes díru jsou další prkna, na která jsem hodila hadry, je jich celkem tlustá vrstva. musela jsem tam ale nechat díru, aby mohlo případně ven. vevnitř je výrazně tepleji než venku, ovšem silně pochybuju, že by tam bylo přes deset stupňů. spalo tam i minulou noc, doufám, že dnes nebude větší zima.

on v tej jednej knihe hovori o couracke, teda nejakej stopovacke, ktoru ma novy pes, ktory k nemu pride, nonstop na krku a on ho nou jemne koriguje bez priameho dotyku - teda ak sa mu nieco nepaci (napr. mu pes strci nos do hrnca) - trhne jemne courackou a povie pokojne napr. co delas? nech toho. ak sa dobre pamatam, on tam pisal, ze vdaka tej couracke ma potom pes pocit, ze clovek je ako panboh - vzdy a vsade, kedze ho tou dlhou courackou dokaze korigovat aj na dialku, cim sa vlastne uci reagovat a posluchat aj na dialku.

aj Zuna, ked bola prepnuta a neznesitelna (a pohryzla ma), nosila svojho casu doma nonstop couracku, cez ktoru som ju korigovala a fungovalo to. 

nj, on to mozno robi s tymi problemovymi a nezvladnutelnymi psami (netusim), ukaze sa to v telke - lebo je to tak bizarne a kontroverzne, ze to ludi zaujme - a doma to potom aplikuje Honza s trosku tvrdohlavejsim terierom, lebo to videl v telke a robil to ten zaklinac psov predsa a problem je na svete...

To bylo v souvislosti s tou obavou, aby neudělala chybu ve výcviku. Pán je pán a pán může chybu udělat.  Po chybě už to dělá zase správně. Jednou povolím do postele ale to neznamená, že už tam může vždycky. Prostě jenom když pán dovolí.

To je stejné, jako když uděláte dietní chybu. Po chybě zas jíte podle plánu 

Základ je v tom, že rozhodujete vy. Jakoukoliv, i jen náznak, drzosti na mě, jsem okamžitě potrestala. Když byla Dadoo malá, dcera ji vychovávala tvrdě. Ale ne aby ji zlomila.  Když jsem fňukala, že je na ni moc přísná, vždycky mi oponovala, že čím tvrdší bude teď, tím větší pohodu s ní budeme mít dál.

Měla pravdu. Sice ten Asijec v ní si občas udělá co chce, ale nikdy neprojevila jakoukoliv agresivitu, nebo jen náznak vůči člověku.

když občas slyším, že někdo nemůže sáhnout psovi do misky, že by ho pokousal, říkám, kroutím hlavou, jak jsou lidi pitomí. Vždycky jsem svému psu mohla otevřít hubu, vzít z huby jídlo, cokoliv. protože já jsem pán a pán může všechno :-) Já jsem pán - a manžel jejich miláček ;-)

To s tim nesahanim do misky meli babicka s dedou s jejich vlcakem, sahnout se smelo jen na misku prazdnou a pokud byla plna a on u ni stal, nesmelo se ani do vedlejsi misky s vodou. Brali si ho az jako vetsiho po zakladnim vycviku (z policejniho chovu, skubal si ocas, tak byl nevhodny). No, ja tohke nikdy neresila, sahla jsrm pro misku s vodou, on se mi zahryzl do predlokti a ja se s nim servala. Byt to muj pes, takhle daleko by to nikdy nedoslo, popripade bych ho to asi casem odnaucila, ale byl babicky a ja uz na vysce a jednou za ctrnact dni o vikendu nestacila ani (pre)vychova, ani prochazky.

Sa teda priznám, že svojho času som Ceasara sledovala. To bolo ešte v dobe keď som nemala Amy. No a tak som si začala čítať o psoch čoraz viac, kúpila som knihy hlavne o pozitívnom posilovaní a vtedy mi docvaklo, že Ceasar tých psov láme. Ale predtým mi to nikdy tak neprišlo(som sa tomu nerozumela). A že ten Ceasar má úspech, ale tomu sa nečudujem veď neskúsený majiteľ si povie: pes nepočúva, však to ukazovali v tv ako sa na to má, pridá ešte trochu vlastnej kreatívnosti a je hotovo.

A potom na fb čítam: akú značku el. obojku mám kúpiť svojmu 8mesačnému psovi, už sme na ňom skúsili všetko a nič nepomáha. Toto je posledná možnosť.(fakt som tento dotaz videla v skupine Pes a jeho výcvik...  A že tam tých dotazov je až až a za hlavu sa chytám čo niektorí na psov skúšajú.

Desenského som nečítala, ale ak ho doporučujete napravím to. Ste môj vzor  Párkrát som videla video s ním, ale nezaujal ma.

Dnes sa mi snívalo, že som na brehu Vltavy stretla Potrefenáhusa s Rufíčkom. Asi by som si mala dať trochu pauzu s touto diskusiou 

Posledné sekundy života. :D

Kdepak Rufíček, ten byl doma!!!

Osobně si myslím, že model já pán-já rozhoduju taky není to pravé ořechové. Pes potřebuje mít jistotu, že za nějakou akci bude následovat reakce, tak se i učí, a pokud to bude pokaždé jinak, co si z toho asi tak odnese? Nejistotu, nedůvěru, žádné sebevědomí.

Ale im to svedčí v teplučku.

Mne sa ponúkol u nás jeden trener, ked mala Elza cca 10 mesiacov,že ju mi vezme k sebe domov na mesiac, bez toho, aby som bola prítomná aj ja a že mi ju vytrenuje. Ked som povedala, že by bolo lepšie keby dochádzal k nám a trenovali by sme spolu, povedal mi, že by som ju asi mala tenedenciu bránit pred jeho "výchovnými metodami". V blízkosti totiž nemáme žiadny cvičiak.

Tak smeisi ju vychovala sami. Myslím, že sa nám to vcelku podarilo, už ju len odnaučiť hnusný zlozvyk štekať cez plot na okoloidúcich psov. Ale to robí ked nie som doma a je vonku. Hnusoba, ked som doma , tak sa síce rozbehne k plotu, ale stačí pozrieť a je ticho. Presne vie čo nesmie robiť.

Držím palce a dejte vědět, jak se daří. Možná budete mít k Ronovi ještě dalšího pekelníka 

Já jsem před nedávnem viděla jeden díl toho Caesara, byl o vzteklým buldočkovi (což mě mimořádně překvapilo i zaujalo ). A zdálo se mi, že to C. vyřešil celkem dobře, a vychovával spíš majitelku než toho chudáka - chudáka proto, že paní měla kadeřnictví, kam si ho brala s sebou, a lidi ho tam tak votravovali že už toho měl plný zuby... ani se mi nezdá že by byl C. takovej netvor

Ale dotaz na všechny: kde se berou ty parůžky?! Já tu první debatu propásla a nechce se mi to hledat...