ten Desensky neponuka ziadne konkretne navody, skor opisuje, co v akych situaciach robil on. ale je pravda, ze je rozdiel medzi problemovym psom a nezvladnutym psom - ja som sa svojho casu bala, ze budem musiet Zunu prenechat niekomu schopnejsiemu, ale nakoniec ma trenerka uistila, ze viac problemov mam ja ako Zuna a ze Z. v ziadnom pripade nie je problemovy pes. a ak by bol problem knizku zohnat, dajte vediet ;-)

a k cukaniu voditkom: jojooooj, ja som sa nacukala, kym sa Zuna naucila normalne chodit - ine metody mi nezaberali :-D ale je pravda, ze aj trhnut voditkom treba vediet spravne, aby sa psovi neublizilo a bolo to efektivne, ale to mi ukazovala trenerka a upozornovala ma, ze ja to budem povazovat za "drasticku vychovnu metodu" :-) (drasticke mi prislo aj to, ako Zunu raz a navzdy naucila nehryzt mi voditko - tiez jej nim cukla v papuli, ale opat: tak, aby jej neublizila - smerom nadol). 

nj, kazdy pes je iny, na niektore staci skaredo pozriet a uz je v depresii, inemu nic nespravi ani jedna na zadok - to je vsetko velmi individualne. trenerka najprv psy sleduje v interakcii s majitelom, potom s inymi psami a zistuje, co je zac; az potom vyhodnoti, co na neho skusit.

ja mam to stastie (a zaroven aj smolu), ze Zuna je absolutne splachovaci pes - tu by som mohla aj strieskat, ona by sa otrepela a dalej by sa mi vysmievala do ksichtu (samozrejme, ze to nerobim) :-) 

Tip na kvalitní geanule pro kočky? Děkuju

Buldočci jsou sice těžký individualisti, ale odpor k trestům mají asi jako společnej typickej rys, jak píše i wikipedie:

" Pohodlí a život bez zbytečných problémů jsou pro tohoto psa dvě velmi důležité věci. Při výchově je třeba zavrhnout veškeré násilí. Necitlivě a tvrdě vedený buldoček ztratí důvěru v majitele, odtáhne se od něho, nebo se mu bude dokonce vyhýbat. Psa je potřeba motivovat a nadšeně chválit žádoucí chování. Jako trest často postačí změna intonace hlasu. Plácnutí novinami je již těžkým kárným prostředkem, kterým je třeba šetřit." 

Jak mi nedávno zaneřádil povlečení, tak jsem samozřejmě vytekla... a zůstal schovanej pod postelí snad hodinu 

Já jsem tyhle poučky četla hned, jak s ním mladej pán přišel -  výsledkem nařízené, úzkostlivě přátelské výchovy je sice spokojenej, ale nepříčetně rozmazlenej zmetek 

Orijen.

A jaká po nich naroste krásná kočička!!! :-))

Děkuju  Voni sou velký dost akorat desne s...u, tak si rikam ze je neco blbe..

zkuste, no, krmení by to mělo bejt kvalitní, ale co se týče velikosti.......máme prostě Godzillu...

Jasne, díky  Godzilka mooc hezká kocicka 

tak si ji vemte domu:-)

ale fakt. s domaci kockou je zdaleka nejmin starosti

Tohle vlákno tak šíleně letí, že absolutně nestíhám. Všechny kočky i psi jsou fakt krásný. Nedokážu psát jednotlivý reakce, tak aspon takhle.

My děláme kočkám zateplené bedny - stačí krabice z polystyrenu a vyříznout vchod ze strany, aby tolik neutíkalo teplo vrchem. Myslím, že většina koček prozkoumá každou bednu v okolí, tak si ji kotě určitě najde...

My jsme u RD byli před x lety na pár free sobotách, k žádnému dramatickému uzemnňování jsem nebyla nikdy přítomna, a to na jeho akce jako na jedny z mála smí (nebo tenkrát směly) i háravé fenky. Jemu většinou fakt stačilo se podívat a i dost velcí potížisti dali pokoj. Asi dvakrát si pamatuji, že k nějakému konfiktu mezi psy došlo, to ale vyřešil rychle a způsobem, že kdyby byl náhodou jeden z těch potížistů můj, nemohla bych k tomu říct ani popel. Většinou teda se psy skončil an zemi, ale ono když se do sebe pustí dva 50kiloví psi, tak není moc čas na pozitivní práci s clickrem (nadsázka).

Krom těch hromadných akcí mám i tři zkušenosti z individuální návštěvy, jednou jsme tam byli sami a 2x je mám  z okruhu mých nejbližších (úzká rodina a úhlavní kamarádka) a poměr je dvě dobré na jednu mizernou. Kamarádce výrazně pomohl k tomu, že dokázali zvládnout psa, který začal napadat lidi a jedno z těch napadení se řešilo docela dlouho, takže to byl poměrně velký průšvih. Kdyby nebylo jeho rad a pomoci ještě jedné výcvikářky, tak by to asi skončilo smutně. My sami jsme za ním byli s Terkem na bowenových masážích, když pes začal ze dne na den padat na stranu a bourat do zdi, ani to to nechci moc vzpomínat. Bezprostředně po těch bowenkách nastalo zlepšení asi o 50 % a další den to tuším odeznělo úplně, za což mu budu už navždycky vděčná. Třetí zkušenost tu nechci rozepisovat, protože jsem u ní osobně nebyla, i když 100% věřím popisu, a nebylo to nedostatkem dobré vůle u té druhé strany. Naštěstí tam pak hodně pomohla výcvikářka z okolí, asi podobně jako u vás, i když problémy byly tedy větší.

Už jsem o něm také slyšela leccos, ale z těch informcí předaných přes 5 lidí se docela střehnu něco vyvozovat. Osobně si myslím, že krom vlastní dobré vůle něco změnit se i u RD občas prostě musíte trefit do nálady, taky záleží, jak sympatičtí jste mu vy nebo pes, někdy to prostě nevyjde.

Každopádně za mě ta pozitiva jednoznačně převládají, v televizi jsem ho nikdy neviděla a knihu nemám, ale na stránkách jeho poradny se toho užitečného dát najít hodně a nám to třeba pomohlo i k nastolení dobrého vztahu s Belisou, která, jak jsem tu už párkrát naznačila, nebyla na začátku našeho soužití zrovna Mirek Dušín v psím kožichu :-).

Včera jsem přistihla Rufíka, jak si zahrabává kost do kočičí kadiboudy....

Ráno bylo trochu rozrušující :-D

Zní to zajímavě. Myslím na těch osobních sympatiích většinou závisí nakonec asi úplně cokoliv.

Nj, asi je tam na to vhodné podloží :-D.

My jsme zas včera zjistili, že si Ciďák umí otevřít dveře z kuchyně, kde ho v nepřítomnosti zavíráme, protože me při návratu přišel přivítat shora ze schodů :-(. Už to teda jednou udělal, ale to jsem doufala, že jsem jen špatně dovřela, ale včera jsem si při odchodu dala pozor. Postel v ložnici byla ještě teplá a po celém patře roztahané ponožky. Další level bude hádám lednice.

šikovnej! :-D

Rufík krade ty ponožky, pořád přemejšlim, jestli by to nešlo nějak využít jako odměna. On s nima nic nedělá, nežere je, jenom si je nosí :-D

Cid je jemně ožužlává, nijak je nepoškodí, akorát je samozřejmě oslintá. A je docela vynalézavej, občas se mu podaří proniknout do prádelny a nějakou lohnout tam, na čistý zas chodí do šuplíku, když je nedovřu. Včera si je vytáhl z tašky, co jsme měli připravenou s sebou na víkend, a už mi je i vytáhl z batohu, kde nosím jedny rezervní pro všechyn případy. Normálně bych neřekla, že naše domácnost je plná ponožkových příležitostí, ale očividně tomu tak je :-).

jsem na tom úplně stejně, taky kolikrát nevím, odkud je bere, ale je to ponožkovej maniak. (Ona je to ale dost často legrace, když si třeba člověk čistí zuby a nechá sundaný ponožky na zemi, tak se okamžitě odněkud vynoří pes (on se jinak do koupelny moc nehrne, protože co kdyby náhodou) a už se šourá s ponožkou v hubě pryč. A za chvilku se vrátí i pro tu druhou :-D

Ale on je takovej sběratel, co spadne na zem, to je jeho, v kombinaci s kočkou, která mu to furt odněkud shazuje, trochu pekelný :-) Aspoň dobrý je, že to donese, tuhle dorazil s dlouhým pravítkem, kolíčky na prádlo a tužky dopadnou většinou výrazně hůř :-(

Kocour si v nestřeženém okamžiku vybalil krabici s ozdobenými perníčky...rozhodla jsem se věřit tomu, že oblízal jenom jeden. Má malé zranění, takže nesmí ven a řádí jako černá ruka. Kočku terorizuje tak, až se bojím, aby z toho nebylo nějaké větší zranění.